Stavba z roku 1925 sice měla výtah dispozici, nicméně Honzovi, ani dalším handicapovaným nevyhovoval. Špatně otvírali dveře a chybělo i další zabezpečení, například tlačítko, kterým by si případně přivolali pomoc.

To už je teď ale jinak. Centrum 83 za pomoci Středočeského kraje přes letní prázdniny šedesátiletý výtah zrekonstruovalo a nyní odpovídá všem normám.

„Historický výtah byl postavený v roce 1954 a pochopitelně splňoval dřívější podmínky. Pro naše dnešní potřeby byl ale limitovaný kapacitou a prostorem," vysvětlila Luďka Jiránková, ředitelka centra s tím, že stavba, která začala letos v srpnu, nebyla vůbec jednoduchá. Nejenže probíhala téměř za plného provozu, ale veškeré kroky museli konzultovat s památkáři. Avšak přesto vždy obě strany došly ke kompromisu.

Stará šachta nevyhovovala

Jak Luďka Jiránková poznamenala, šachta nevyhovovala z několika důvodů. Tvořily ji drátěné stěny a výtah samotný byl dřevěný. „Výsledek technické kontroly byl jasný. Šestnáct z osmnácti bodů ukázal na nedostatky, které bránily tomu, abychom ho mohli provozovat," vysvětlila ředitelka Centra 83 důvody, které ji vedli k odmávnutí nelehké stavby.

Podstatné je, že nový výtah je přibližně o patnáct centimetrů větší něž jeho předchůdce. Tím pádem se s ním mohou zároveň svézt dva vozíčkáři. To ale není vše. Kdo znal původní výtah, chybělo v něm světlo. Na to pamatoval architekt, který po domluvě s Centrem 83 nový výtah nechal prosklený. Kromě toho vyměnil i luxfery za velké okno. Díky tomu se mohou klienti při jízdě kochat zahradou, na níž hlavně v létě probíhá řada kulturních akcí.

Automatické dveře

Nejen vozíčkáři ocení moderní technologii výtahu. Pokud stisknou tlačítko, dveře se okamžitě otevřou. „Dříve tu bylo brano, což často dělalo problém i personálu, který vezl například vozíčkáře. Jednou rukou držel dveře, druhou pak tlačil vozík," popsala dnes již historii Luďka Jiránková.

Výtah stál celkem 1,3 milionu a organizace na něj našetřila v investičním fondu. Kromě toho stavbu podpořila také mladoboleslavská automobilka.

Aby se zachoval historický duch významné budovy, připravilo Centrum 83 ve spolupráci s Národním památkovým ústavem výstavu fotografií. Podle historických snímků následně zjistili, že budovou vedlo v minulosti schodiště obráceně než je tomu teď. Zřejmě to bylo v té době konstrukčně nejjednodušší řešení.

Přestože jedna stavba v Centru 83 skončila, Luďka Jiránková by hned měla nápad, kde by se ruka šikovných řemeslníků také ujala. „Už delší dobu usilujeme o to, abychom mohli opravit severozápad budovy. Zejména přístavbu, která je stará desítky let, ale pro naše účely naprosto nevyhovující. Jsou zde okna, kterými profukuje, a v podstatě je to úzký obdélník, který ani nemůžeme pořádně využívat," vysvětlila ředitelka.

Týdenní stacionář

V ruce už ale drží projekt na rekonstrukci prostoru, kde dříve bývala lůžková část dětské nemocnice, do nějž se nastěhoval týdenní stacionář. „Toto místo pracovně označujeme jako vagón. Původně jsme prostor chtěli rozšířit, ale to se zase nelíbilo památkářům. Ti nám naopak řekli, že je to nástavba a ať prostor ubouráme do původní Krohoviny. Nakonec jsme se dohodli, že zazdíme tři okna a vytvoříme tak pro klienty dvě jednolůžkové ložnice," nastínila plán na příští rok.

Historie budovy v Havlíčkově ulici se píše od roku 1925, kdy byl položený základní kámen. Zasloužila se o to Liga pro tubekulózu. Město na realizaci přispělo 80 tisíc korun. Stavba trvala dva roky a otevření se zúčastnil i Tomáš Garrigue Masaryk s ministrem zdraví.

Do roku 1931 zde byly jesle, působil zde i Český červený kříž a poté zde v době krize otevřeli i sirotčinec. Později se sem nastěhovala dětská nemocnice a před deseti lety právě Centrum 83.