„Rozhodně stojí za to zkusit nalézt pramen Klenice pod Nepřívěckou Hůrou a sledovat její tok až ke Střehomskému mlýnu s vodním kolem. Procházka údolím, kde se vine Strenický potok od prameniště k jeskyni Petrovina je i trochu dobrodružstvím,“ říká Václav Šolc.

Mlýn u Vrátna

Dalším cílem může být větrný mlýn u Vrátna, který má za sebou rekonstrukci. „Majitel si s ním dal mnoho práce a prakticky ho zachránil,“ vysvětluje autor. „Zajímavé místo s pěkným jménem je i Meziluží, kde je jeden z pramenů Kněžmostky,“ dodává.

K napsání knihy autora inspirovali jeho kamarádi Jiří Jaroš a Theodor Honický. „Před několika lety pořádali o mlýnech na Kněžmostce výstavu. Nasbírali spoustu materiálů, ale jakmile výstava skončila, zůstaly někde založené. Po čase se zmínili, že bych je mohl využít právě k napsání knihy,“ vypráví Václav Šolc.

Společně se pak na všechna místa vraceli, chodili nebo jezdili na kolech podél celého toku Kněžmostky. Navštívili potomky mlynářů, nové majitele bývalých mlýnů i místní pamětníky.

Svědectví o dávných mlýnech potom doplnili materiály ze Státního oblastního archivu v Praze a Mladé Boleslavi.

Rok a půl práce i zábavy

Autor o sobě říká, že není žádný spisovatel a napsání knihy pro něho bylo spíš koníčkem. Hledání informací a souvislostí v historických pramenech vnímal jako zábavu, byť časově náročnou. Práce na knize trvala rok a půl.

Knihu Mlýny na Kněžmostce lze koupit na několika místech, například v boleslavském infocentru, knihkupectví Kanzelsberger, v knihkupectví v Mnichově Hradišti nebo v knihovnách v Bakově nad Jizerou a Kněžmostě.

Návrat do archivů

Tímto titulem ovšem Šolc nekončí. „Jsem rád, že je na Boleslavsku ještě jeden podobný potok s vodními mlýny nepopsaný, a mohu tak pokračovat a hledat v archivech, hovořit s pamětníky a fotografovat bývalé mlýny a krásnou přírodu kolem vodních toků,“ vysvětluje.