Města, kde politici vsadili na vytápění plynem, mají dnes problém. Ceny tepla tam raketově vzrostly vzhůru. A v Mladé Boleslavi? Největší místní výrobce tepla a dalších energií cenu nezměnil už osm let!
Ško–energo si drží cenu 273 korun za gigajoule, a to hlavně díky špičkové technologii spalování uhlí, do kterého v určitém poměru přidává také ekologické biopalivo.
Všechna zařízení teplárny Ško-energo byla projektována, aby byla co nejekologičtější a tím se řadí mezi nejmodernější zařízení v Evropě.
„Spalování probíhá při nízkých teplotách, aby se využila plně vyrobená energie. Kromě elektřiny se využívá i teplo pro vytápění automobilky Škoda Auto a města. Již při výstavbě byla ekologie na prvním místě a projekt byl vzorovým mezinárodním projektem, který měl zajistit snižování emisí skleníkových plynů v souladu s Kjótským protokolem,“ uvedl jednatel firmy Miroslav Žďánský.
Ke snižování skleníkových plynů přispívá i projekt spalování biomasy, kdy tzv. peletky částečně nahrazují uhlí po celý rok.
Tento program běží už dva roky, a pokud to technika dovolí, bude se i nadále rozšiřovat. Cílem je snížit tímto způsobem emise oxidu uhličitého o dalších dvacet procent. Přitom se společnosti podařilo realizovat všechna opatření a investice tak, aniž by musela navyšovat cenu tepla.
Jedním z největších výrobců biopaliv se na Mladoboleslavsku stává člen skupiny TTD – dobrovický cukrovar. Zde se vyrábí biolíh z cukrové řepy.
Biolíh se začal přimíchávat do benzinu, ale jeho výrobcům stát hází pod nohy jeden pomyslná klacek za druhým.
„Čeští výrobci biolihu musejí například skládat stomilionové jistiny na spotřební daň, což zvyšuje cenu tuzemského biolihu až o několik desetihaléřů na litr,“ řekl již dříve ředitel cukrovaru Dobrovice Oldřich Reinbergr. Dodal, že systém kontroly výroby a přepravy biolihu v Česku znamená pro firmu náklady zhruba 50 haléřů na každý litr. „Způsobuje to naši mírnou nekonkurenceschopnost se zahraničím,“ podotkl Reinbergr.
Od dobrovického cukrovaru bude zřejmě biolíh odebírat a přidávat do paliva česká firmy Čepro.
Biopaliva (bionafta a bioetanol) začínají nahrazovat klasické pohonné hmoty. Snižují totiž emise až o 40 procent. Jsou ale dražší a náročnější na výrobu a zároveň zabírají půdu. Kritici se shodují, že právě biopaliva mohou za nedávné výrazné zdražování potravin. Proč?
Zvětšuje se podíl sklizených plodin určených pro výrobu biopaliv. Jde o řepku olejku, ze které se vyrábí bionafta, a dále o kukuřici, cukrovou třtinu a další suroviny pro bioetanol.
„Poptávka po biopalivech sice souvisí s růstem cen potravin, avšak není toho bezprostřední příčinou. V druhé polovině minulého roku byl zaznamenán růst cen potravin ještě před zahájením povinného přimíchávání biopaliv do fosilních pohonných hmot. V Česku ani v unii nejsou biopaliva vyráběna na úkor potravin,“ brání biopaliva mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
Souvislost s biopalivy a zdražováním také ostře vyvrací ředitel dobrovického cukrovaru TTD Dobrovice Oldřich Reinbergr. Na biolíh šlo podle něj vloni v Evropě jen asi 1,3 procenta z celkové produkce obilovin.
„Výroba biopaliv nezdražuje potraviny, rozhodně ne v Evropě,“ řekl Reinbergr. Hlavními důvody zdražování potravin byly podle něj zvýšená poptávka v rozvojových zemích, neúroda obilovin a tlak na zvyšování rezerv.
