Stanice za sebou rok zkušebního provozu a zhruba do dvou měsíců se rozjede na plný výkon. „Principem této ekologické technologie je to, že vracíme do půdy to, co z ní vyrostlo,“ řekl jednatel firmy Compag Radek Lizec.

Ekologické technologie by se na místě měly rozvíjet i do budoucna. Snem primátora Raduana Nwelatiho je svoz veškerého odpadu z města do budoucího rozšířeného Centra pro zpracování komunálního odpadu, kde se budou zpracovávat například i plasty na prodejnou drť, která bude nadále využitelná.

Autobusy a svozová auta

Z nynějších 32 autobusů městské dopravy jezdí aktuálně na plyn už 21 z nich. Tedy přibližně dvě třetiny. „Podařilo se nám získat na tyto autobusy dotaci a chystáme nákup dalších 17 vozů, které budou rovněž jezdit na námi vyráběný biometan,“ připomněl jednatel Dopravního podniku Mladá Boleslav Marek Džuvarovský.

Autobusy i svozové vozy firmy Compag mají k dispozici vlastní čerpací stanici na bioCNG, kde doplňují plyn. Pro životní prostředí má tato forma využití bioplynu hned několik významů. Tím, že se v dopravě bude více využívat biometan, se uspoří nejen produkce emisí CO2, ale dojde i ke snížení hlučnosti či nákladům na celkový provoz. „Flotila autobusů na bioCNG postupně nahradí veškerou techniku s pohonem na fosilní paliva. Zpracovávat se budou i přebytky biometanu. Ty se vtlačí do plynárenské soustavy, kde nahradí zemní plyn, čímž jako obnovitelný zdroj opět sníží produkci emisí CO2,“ doplnil Radek Lizec.

V Mladé Boleslavi je o sdílená kola dlouhodobě velký zájem.
Přes 120 nových kol: flotila sdílených kol v Boleslavi prošla v září změnami

Jelikož se jedná o originální projekt, během ročního zkušebního provozu se ve stanici potýkali s několika technologickými problémy. Po různých úpravách však přišla dobrá zpráva. „Z množství zpracovaného odpadu dokážeme vyrobit více plynu, než jsme původně čekali,“ konstatoval primátor Nwelati.

V řeči čísel si málokdo objem množství zpracovaných odpadů a vyprodukovaného plynu dokáže představit. Ročně ve stanici zpracují 25 tisíc tun bioodpadu. Z něj dokážou vyrobit kolem 2,5 milionu kubíků plynu. „Ten by mohl v České republice do roku 2030 nahradit 10 až 15 procent spotřeby zemního plynu pro vytápění a silniční dopravu,“ doplnil jednatel Compagu.

Projekt vyšel na 440 milionů korun, přičemž necelou polovinu pokryly získané dotace.

Technologický postup

Projekt je tvořen sedmnácti technologickými celky. Přijíždějící auto s odpadem se zváží, vjede do haly a vyloží odpad do příjmové jímky. Šnekovým dopravníkem je dávkován do třídící linky. V ní se oddělí obalový materiál a pevný odpad jako třeba písek, sklo nebo kámen. Linka dokáže účinně oddělit biologicky nerozložitelné materiály, tedy například kovy, plasty a sklo. Po pasterizaci je odpad přečerpán do fermentorů a dochází k produkci bioplynu. „Samotná fermentace trvá 60 dnů,“ řekl průvodce po halách Pavel Urda z Compagu. Bioplyn pak zajišťuje i energetickou soběstačnost celého provozu. Takzvanou cirkulární smyčku pak uzavírá výroba certifikovaných hnojiv pro potřeby zemědělců.