„Mladá generace vůbec nečte. Místo, aby si koupili knížku, vysedávají u počítačů," láteří často starší lidé nad budoucností svých potomků.

Jenže, opak je možná pravdou. Knihovny na Mladoboleslavsku se snaží do lákat čtenáře, kteří sotva rozeznají písmenka. Kromě toho, že půjčují knihy, rozšiřují výběr o audio knihy či deskové hry. A že máte knihovnu daleko? Teď můžeme říct, že je to pouze lichá výmluva.

Podle amerického deníku The New York Times má Česká republika nejvíce knihoven na obyvatele. Pokud to vezmeme v celorepublikovém průměru, pak jedna knihovna připadá na každých 1971 lidí.

Na Mladoboleslavsku najdeme téměř padesátku knihoven. Když spočítáme, že celý okres má přibližně 125 tisíc obyvatel, vyjde nám, že do jedné knihovny by mohlo chodit kolem dvou a půl tisíc čtenářů.

Dostatek čtenářů

Ovšem, není knihovna jako knihovna. Ty městské o návštěvníky bojovat nemusí, ty vesnické často sází na věrné čtenáře.

Hustotu „zaknihování" ocenila například Dita Říhová, vedoucí dolnobousovské knihovny a infocentra. „ Svou zásluhu na tom má jistě i zákon z roku 1919 o veřejných knihovnách, který stanovil, že každá obec musela mít knihovnu. Měly být zdarma nebo za malý registrační poplatek," netajila se nadšením Dita Říhová a vzápětí dodala: „Dnes jsme sice o 100 let dále, ale půjčovny a čítárny jsou v malých obcích často posledním ostrůvkem místního kulturního života," konstatovala. To se však netýká Dolního Bousova. Tamní městskou knihovnu navštívilo minulý rok 12 966 čtenářů, z toho 2 410 bylo virtuálních, tedy přihlásili se do elektronického výpůjčního systému, nebo vyhledávali knihy v on-line katalogu na internetu. „Na jednoho registrovaného čtenáře připadlo v průměru 49 výpůjček. Pokud se pokusím výsledek trochu generalizovat, dalo by se říci, že naši čtenáři přečetli jednu knihu téměř každý týden v roce," vypočítala Dita Říhová.

Čtenáře se snaží lákat i na obměnu knihovního fondu. Každý měsíc zařadí přibližně čtyřicítku nových knih. Naposledy například Bábovky od Radky Třeštíkové, Poprask v sýrové uličce Roberta Fulghuma a žádané detektivky Bernarda Miniera Tma a Kruh.

V březnu se čtenářům ještě více přiblížili. Se svolením Českých drah umístili knihovničku do čekárny vlakového nádraží. „Vystavené knihy mají zcela jiný režim než ty v knihovně. Tyto knihy již nejsou naším, majetkem, jedná se často o knihy vyřazené, nebo darované, a proto je není bezpodmínečně nutné vracet zpět. Nejméně jednou za měsíc je doplňujeme," upozornila na jednu z novinek. Další by měly přijít záhy. Knihovnice jsou členy několika knihovnických internetových konferencí, sledují průkopnickou Městskou knihovnu v Praze a navštěvují webové stránky ostatních aktivních knihoven.

Funguje už 115 let

Ani mladoboleslavská knihovna se nemá za co stydět. Letos oslavila 115. narozeniny a jako jeden z dárků dala čtenářům nové webové stránky, které spustila teprve před několika dny. „I když máme v létě zkrácenou pracovní dobu, aby si zaměstnanci mohli vybrat řádnou dovolenou, provoz není narušen. Navíc během července a srpna návštěvnost neklesá, zájem o naše služby je celoroční," řekla ředitelka městské knihovny Věra Kovaříková s tím, že pro čtenáře pořádají řadu akcí, například Noc s Andersenem, čtenáře roku či pasování prvňáčků na rytíře Řádu čtenářů. V současné době chystají víkendovou podzimní akci pro milovníky fantasy. „Nápad pochází od knihovníků z Městské knihovny Dobříš a nyní se k nim připojuje celá řada dalších knihoven," vysvětlila Věra Kovaříková. Do zdejší knihovny je zaregistrováno 5 742 čtenářů a její dveře otevře ročně přes 76 tisíc návštěvníků.

V Bakově nad Jizerou nové čtenáře lákají na příjemné prostředí a osobní přístup. „Od letoška jsou v provozu samostatné webové stránky knihovny a také jsme nechali vytisknout nové záložky pro čtenáře. Kromě toho aktuality píšeme na našem facebooku," řekl knihovník Karel Novák. Jejich fond čítá na 30 tisíc knih. Čtenáři zde najdou nejen detektivky a historická témata, ale také příběhy ze současnosti i dětskou literaturu.