Jak už titulek naznačuje, nejde jen o hotel pro zvířata, která potřebují dočasný domov, když jejich pán cestuje pryč, nebo je například nemocný, ale stává se, že tady najde útočiště třeba i medvěd nebo vlk.

Povídali jsme si s Pavlem Douškem, majitelem mini hotelu v Krpech.

Jaká specifika má zařízení, které tady provozujete?

Já myslím, že jednoznačně to, že zvířata tady mají veškerý komfort. Tedy, myslím to tak, že pokud jsou například zvyklá venku, jsou venku, pokud doma, jsou doma, no a pokud jsou zvyklá spát třeba na gauči, mají ho i tady v mém hotelu.

Opravdu necháváte spát zvířata i na gauči?

Samozřejmě. A není to nic výjimečného. Stane se, že s námi některé zvíře i spí v posteli, když je na to zvyklé. A rozhodně jsme nejlevnější, a opravdu se věnujeme všem s velkou láskou.

To ale není všechno, pokud mám dobré informace? Váš zvířecí hotel má jednu velkou zvláštnost, že?

Rozdíl oproti většině „zvířecích" hotelů tu skutečně je. Já totiž hlídám úplně všechno, ještě jsem nikdy žádné zvíře neodmítl.

Počkejte, vy hlídáte opravud úplně všechno?

Jasně. Měl jsem tady třeba potkana, ptáčky, želvu, králíka, ale taky medvěda, nosály nebo vlky.

Vlky? Jak se k vám dostaly zrovna takové šelmy?

Když byly před deseti lety povodně, tak mi je sem dovezli ze Zoo z Prahy. Dostal jsem k nim speciální instrukce, protože jsou samozřejmě nebezpeční, a hlavně mě neznali. Ale nakonec to bylo v pohodě.

Bál jste se jich?

Nejdřív jsem si jich vůbec nevšímal. Nechal jsem je, aby se adaptovali. Snažil jsme se být opravdu hodně opatrný. Ale přiznám se k něčemu, kdy jsem asi riskoval. Říkali mi, abych s nimi rozhodně nechodil na procházky… Za dva dny jsem to ale nevydržel a šel s nimi ven, nemohl jsem se koukat na to, jak jsou zavření.

A jak to bylo v případě toho medvěda?

Toho mi sem dali na hlídání z cirkusu. To byl docela nevšední zážitek, přece jen, medvěda doma nemíváte každý den.

Jaké zvíře je u vás nejdéle?

Mám tu jednoho psa, a ten je u mě už rok a půl. Jeho majitelé staví dům, a tak je pejsek stále tady.

Neměl byste pro nás ještě nějakou zajímavou nebo zvláštní kuriozitu?

Nevím, jestli kuriozitu, ale každopádně důkaz toho, že se tady zvířatům líbí, a dokonce se sem rádi vracejí. Měl jsem tady párek sibiřských husky, oni jsou takoví napůl divocí. Byli z Prahy. Majitel je tu měl na určitou dobu, bylo to trochu delší čas, ale žádný extrém. Pak si pro ně přijel, ale asi po čtyřech dnech mi volá, jako kde ti jeho psi jsou. Tak mu říkám, že si je přece odvezl. No a nakonec jsme zjistili, že celá smečka byla už u Tuřic, a vracela se do mého hotelu.

Takže vy jste pro ty zvířata vlastnětakový druhý táta. Je to tak?

Já prostě především nesnáším, když je zvíře nešťastný. Když si ke mně někdo zvíře dá, může si být jistý, že tady bude spokojený a udělám všechno, aby se cítilo dobře.