Do města automobilů zamíří letos už potřetí akce, nazvaná Metalové sympozium. Před očima lidí tady budou vznikat umělecká díla z kovu, která pak najdou své místo někde ve městě.
O tom, co nabídne v letošním roce, jsme si povídali se šéfem zdejšího Infocentra a duchovním otcem myšlenky Metalového sympozia, Gerardem Keijsperem.

Na co se mohou návštěvníci Metalového sympozia těšit tentokrát?
Metalové sympozium se bude konat od 8. do 12. června a samozřejmě chystáme i novinky. Přijede šest kovářů, respektive sochařů, a letos poprvé budou zastoupeni umělci z Finska, Švýcarska a Irska. Dále dorazí zástupci z Belgie a Francie, a šestým umělcem bude Čech, pan Václav Holer z Nepřevázky. Výsledkem by tedy tentokrát mělo být o jednu sochu více, v prvním ročníku jich vzniklo pět, ve druhém čtyři, a letos to tedy bude šest uměleckých děl.

Už víte, jaký bude osud soch, kde budou umístěny?
O přesném umístění zatím jasno nemáme. Pokud kohokoliv napadne nějaké vhodné místo, budu moc rád, když mi o tom dá vědět, rádi se necháme inspirovat. Například vloni vzešel nápad s umístěním žirafy od zaměstnankyně průmyslové školy. A dnes je socha už neodmyslitelnou součástí a pozvánkou do minizoo. Přitom švédský sochař, který ji vyrobil, neměl ani tušení o tom, že tady nějakou minizoo máme.

Podmínky pro sochaře zůstávají stejné?
Přesně tak, zadání zní, že by sochy neměly být větší než dva metry. Výjimku si loni vyžádal Rik Beuselinck z Belgie. Ten vytvořil nejrozměrnější kovové dílo, vodní fontánu s názvem „Óda na Českou republiku". Letos jsem velice zvědav na práci finského sochaře Jesse Sipoly. Má totiž zvláštní způsob tvorby, kov ohřeje ve výhni a potom ho zpracuje za pomoci pneumatického kladiva. U nás by chtěl použít buchar, který vlastní zdejší průmyslová škola. Těším se ale samozřejmě i na ostatní.

Budou opět díla vznikat před očima veřejnosti?
Samozřejmě, i tentokrát bude areál Střední průmyslové školy v Mladé Boleslavi otevřen návštěvníkům. Pod ruce se sochařům mohou přijít podívat každý den v době od 9. do 17. hodin

Akce už si získá věhlas i mezi umělci, že? Jak se Metalové sympozium propaguje?
Výborné je, že ji do svého portfolia začleňují samotní umělci, kteří u nás byli. Třeba už zmíněný Rij Beuselinck má na svém webu reportáž z toho, jak u nás tvořil. Joshua Pennings, který tu byl v prvním ročníku a tvořil po celém světě, vydal knihu o sobě a svém díle, v níž Mladé Boleslavi věnoval čtyři stránky. I díky tomu se nám daří dostat sem umělce věhlasných jmen, kteří na sympoziu pracují zadarmo. Do povědomí se ale dostáváme i jinými způsoby, například žirafu před Ekocentrem Zahrada mohli vidět lidé v televizi Nova. Bylo to díky akci „oblékáme sochy", naše žirafa dostala nějaké šály a čepice, a byla v televizi. I to je svého druhu reklama pro Metalové sympozium i pro Mladou Boleslav.

Předpokládám, že připravujete i doprovodný program?
Jistě, ten chybět nebude. Odehrávat se bude ve čtvrtek a v plánu je například taneční vystoupení kroužku Domu dětí a mládeže. Já osobně se těším na skupinu Jazzdance, jejichž taneční vystoupení se jmenuje Moulin Rouge. Vystupovali na sympoziu už minulý rok, a byli opravdu úžasní, tehdy předvedli variace na vystoupení Michaela Jacksona. Od 17. hodin potom zahraje kapela Seven.
Metalové sympozium se koná ve stejném termínu jako Mladoboleslavský filmový festival, nekonkurují si tyhle dvě akce?
Stejný termín jsme měli i minulý rok, a myslím, že v tom problém nebyl. První ročník se uskutečnil poslední týden v květnu, ale tehdy jsme měli velkou smůlu na počasí. Navíc se to moc nehodilo ani střední průmyslové škole, která nám poskytuje zázemí, v té době totiž mají maturity. Proto jsme zvolili druhý červnový týden, a doufám, že stejně jako vloni nám bude přát krásné slunečné počasí.

Vím, že se k vám chodili dívat nejen milovníci umění, ale i celé školy.
Jsme moc rádi, že to tak je, bylo to moc příjemné. Učitelé to pojali jako možnost pro své žáky, jak si promluvit cizím jazykem s rodilými mluvčími. Letos to bude o to větší zábava, že k nám dorazí irský sochař John Hogan, a irský dialekt opravdu není jednoduchý. Děti ale mají jedinečnou možnost poslechnout si tenhle jazyk, a naučit se lépe vnímat a cítit v cizí řeči. Doufám, že to učitelé využijí, navíc v tomhle termínu už mají ve škole volněji, proto by se mohli přijít podívat. Mám moc hezký zážitek z prvního ročníku, kdy k nám dorazili žáci z 1. základní školy. O těch se traduje, že jsou těžko ukáznitelní a hůře zvladatelní. Já musím říci, že když viděli kováře při práci, projevovali vůči jejich práci obdiv a úctu. Bylo zřejmé, že to v nich zanechává hluboký dojem a jsou nadšeni.

Zmínil jste ale i další možný přínos, který může metalové sympozium mít v souvislosti s návštěvami studentů?
Přestože to není hlavním cílem této akce, troufnu si tvrdit, že když mají studenti a žáci, zkrátka děti všeobecně, možnost vidět sochaře při práci, vzbuzuje to určitý respekt. Ne vůči umění, ale respekt vůči cizímu majetku a práci jako takové. Je totiž velice snadné něco zničit, ale vytvořit něco, to je hodně složité a je za tím obrovský kus lidské práce, úsilí a potu – to by si z toho měli odnést v tom výchovném smyslu.

Kromě žirafy určitě stojí za zmínku i socha u 3. základní školy, která je součástí lavičky?
Ta se jmenuje „Každý má rád motýly" a je to nádherný kus. Zajímavé je, že když jsme to instalovali, říkala nám paní ředitelka Brigita Šulcová trochu s despektem, že ta socha bude do deseti dní zničená. A vidíte, stojí tam už skoro rok a je v pořádku (ťuká na dřevo). Lidé si k ní sedají, fotí se s ní… A to je smysl toho sympozia, začlenit umění do veřejného prostoru.

Nápad se sochou u školy nadchl i architekta města, že?
Je to tak, architekt Jindřich Zítka měl nápad, že taková soška by byla hezká u každé základní školy. Proto jsem oslovil autora této sošky Barta Somerse a požádal jsem ho o nabídku. Musím říct, že mi to trošku vyrazilo dech. Ukázalo se, že podobná soška má podle něj hodnotu šest tisíc euro. To jsou ale peníze, o kterých se nám může bohužel jen zdát.
Existuje nějaký seznam děl, která díky metalovému sympoziu vznikla, s přesnou lokalizací, kde je zájemci mohou vidět?
Máme k dispozici takovou trhací mapičku, která se navíc nyní bude předělávat. Tam bude na jednom místě možné zjistit, kde jsou sochy umístěné. Některé ovšem ještě trvalé místo nemají, například dílo otce a syna Kverkových je nyní v parkovacím domě na Staroměstském náměstí, ovšem po rekonstrukci Klaudiánovy nemocnice bude přesunuto právě tam. Veškeré informace ovšem kdykoliv rádi podáme v Infocentru. Všechna nová díla budou také po skončení sympozia vystavena v nákupním centru Olympie.

Když odbočíme od Metalového sympozia, ale zůstaneme u kovu a kovářů, nemohu se nezeptat na metalovou stezku. Plánuje se její rozšíření, v jaké je to fázi?
Pracujeme na tom, aby tady v polovině července přibyly další tři informační panely. Chceme, aby byla stále zajímavější. Najdou se sice lidé, kteří tvrdí, že už je dost kovů ve městě automobilů, a svým způsobem mají pravdu. Ale není kov jako kov. Sami obyvatelé města volají po street artu v Mladé Boleslavi, a díla, která na metalovém sympoziu vznikají, svého druhu street artem jsou. Navíc mají trvalou hodnotu.

Vraťme se ještě jednou k metalové stezce. Přibudou další tři panely, kde by měly být umístěny?
Jeden bude u nového krytého bazénu na Štěpánce, další na náměstí Republiky a ten třetí u altánku na Štěpánce. Dosud lidé chodili od zimního stadionu nahoru ke kostelu svatého Havla. Teď je od zimního stadiónu odvedeme do parku, půjdou k tomu altánku na Štěpánce, ke krytému bazénu a ke Klinice Dr. Pírka, což je podle mého názoru nyní nejkulturnější nemocnice v celé republice a řekl bych, že i nejkulturnější místo z celého města. Odtud je odvedeme zpátky na náměstí Republiky a ke kostelu svatého Havla.

O kolik se díky tomu celá trasa prodlouží?
Ten okruh bude delší zhruba o tři kilometry. Rádi bychom, aby to fungovalo i na lidi, kteří si pojedou zaplavat do nového bazénu. Metalová cesta je vlastně návrh, jak ve městě strávit zbytek dne. Panel s informacemi o metalové cestě je vidět hned na parkovišti, a říká: „V Boleslavi můžete vidět a zažít mnohem víc."

Blíží se léto, nehodláte k propagaci využít i městské koupaliště, kam se také sjíždějí lidé z širokého okolí?
Přesně to máme v plánu. U koupaliště bude nainstalován podobný oboustranný panel, jaký stojí u Infocentra. I tam chceme nabídnout možnost, co ve městě dělat dál, a ukázat, že Boleslav není jenom automobilka. Díky tomu, že na panelu bude i mapa, můžeme upozornit třeba i na letecké muzeum, což je unikátní záležitost, která turisty do města určitě přitáhne. Navíc je to jediné muzeum v republice, kde jsou repliky letadel i funkční provozuschopné exponáty. Na letišti už také máme podobný infopanel.