Nyní lze na něj zavzpomínat nad autentickými dokumenty. Městu, jehož starostou byl Mattuš v letech 1870–1889 (a předtím po čtyři roky působil na postu městského tajemníka), se podařilo získat památky z pozůstalosti tohoto muže, který je známý nejen jako politik reprezentující staročeskou stranu. Byl i právníkem, ale také bankéřem – a zanedbatelná není ani jeho činnost literární.
Ze soukromé sbírky město odkoupilo kolekci fotografií a písemnosti, které připomínají uznání i z nejvyšších kruhů, jehož se mu dostávalo už za jeho života. Opravdu z těch nejvyšších: nechybí třeba ani císařský dekret potvrzující udělení Řádu Františka Josefa z roku 1907. Úctu Mladoboleslavských zase potvrzuje diplom čestného občanství, uděleného mladoboleslavskou radou již 12. listopadu 1883. Za unikátní svědectví historie zaplatilo město pět tisíc korun, což podle údajů magistrátu byla spodní hranice rozpětí znaleckého ocenění.
