Nové policejní šéfy už má několik týdnů Policie ČR v mladoboleslavském okrese. Po nedávných změnách, které vyhlásil ředitel středočeské policie Václav Kučera, totiž lidé na vedoucích postech opustili svá dosavadní působiště a jezdí do vzdálenějších míst.

Jen Mladá Boleslav je poněkud atypická. Noví okresní šéfové se totiž rekrutovali takzvaně z vlastních zdrojů, a tedy odnikud nedojíždějí. Z pozice velitele Služby uniformované policie přichází vedoucí uniformovaných policistů Vítězslav Bukovský a kriminalisty nyní vede zkušený dosavadní zástupce ředitele pro trestní řízení František Dvořák.

VIZITKY:
Vedoucí uniformované Policie ČR Mladá Boleslav Vítězslav Bukovský
Bydlí v bytě na sídlišti v Mladé Boleslavi, ale úplně místní není. „V bezpečnostní komisi mi říkají naplavenina. Ale teď už přes dvacet žiji v Mladé Boleslavi a v Mnichově Hradišti,“ prozrazuje. Má manželku, dvě malé děti a také dva psy. Když Vítězslav Bukovský zrovna neřeší problémy v policii, nebo nehoní zločince, věnuje se rodině. Ve volném čase si také rád zajde na střelnici, protože se mu líbí zbraně. „Také rád čtu knihy,“ dodává.
Vedoucí kriminální Policie ČR Mladá Boleslav František Dvořák
Rovněž pochází z mladoboleslavského okresu a nyní bydlí v Mladé Boleslavi. Rovněž má rodinu, z níž mu radost dělají už dvě velké děti. Ve volném čase se věnuje zejména cykloturistice. Zastává v podstatě stejný post jako doposud, když byl zástupcem ředitele pro trestní řízení.

Oba nové mladoboleslavské policejní šéfy vyzpovídal Boleslavský deník.

Deník: Stali jste se novými vedoucími mladoboleslavské policie. Odkud vlastně přicházíte, respektive, co jste dělali před tím?

Dvořák: Já jsem vlastně setrval na pozici, kterou jsem zastával dosud, tedy vedoucí Služby kriminální policie a vyšetřování. V podstatě se tak u mě nic nezměnilo.

Bukovský: Do konce roku 2006 jsem byl vedoucím Obvodního oddělení Mladá Boleslav v Triu. Později jsem absolvoval rok u kriminální policie, nazval bych to studijním pobytem. Vloni jsem pracoval jako velitel Služby pořádkové a železniční policie v Mladé Boleslavi, což je v podstatě ekvivalent mého současného působení jen s tím rozdílem, že nyní nad sebou nemám okresního ale přímo krajského ředitele. Mám ale stejné podřízené a v podstatě i pravomoci. Jako vloni.

Deník: Dá se tedy říci, že příchod do nejvyšších vedoucích funkcí na okrese vám život nijak nezměnil?

Bukovský: Nic zásadního se nestalo, ale náš pracovní život se přece jen změnil. Celkový systém policie po reformě je jiný. Komunikace se změnila a řadu věcí teď řešíme přímo s krajským ředitelstvím. To vše se ještě nastavuje.

Deník: Zmíněné změny vysvětlil policejní ředitel tím, aby noví vedoucí už nebyli jen úředníky, ale místo řešení problémů s toaletním papírem pro podřízené, se věnovali skutečné práci policistů. Podle vás se tohle podařilo?

Bukovský: No, kdybyste přišel za dva, za tři měsíce, tak by možná změna byla více znatelná. V tuto chvíli intenzivně komunikujeme s krajem a upravujeme komunikační kanály, které se úplně předělaly a změnily. Nyní se musí úplně nově nastavit, protože celý systém funguje jinak. Je pravda, že dříve jsme dostávali více papírové pošty i e-mailů. V tuto chvíli nám většina pokynů a úkolů chodí přímo informačním systémem, takže se nám v počítači zobrazí například administrativní úkoly, které mám udělat a přímo v počítači je také mohu splnit. Na kraji si jej pak převezmou, aniž by se takové listině přidávalo číslo jednací. Těch bude podle mě nyní mnohem méně. Takže se dá říci, že „papírování“ se mírně zmenšilo.

Dvořák: Pro mě zůstává vše prakticky stejné, snad jen s tím rozdílem, že máme jiný název. Jinak děláme stejnou práci.

Deník: Pane Dvořáku, na internetu v diskuzích se občas objevuje kritika, že mladoboleslavská kriminálka toho moc nevyřeší, a když už se jí to podaří tak s pomocí veřejnosti. Co říkáte na takovou kritiku? Je oprávněná?

Dvořák: Podívejte se, jedním z našich úkolů přece je spolupracovat s veřejností, proto se na ní obracíme. Rozhodně si nemyslím, že naše kriminálka dosahuje nějak horších výsledků, než v jiných městech. Nakonec o tom hovoří i statistiky. Je nutné si uvědomit, že nás trápí hluboký podstav kriminalistů. V současné době máme o 25 procent méně kriminalistů, respektive policistů, kteří by se měli právě tou pátrací činností zabývat. Tento nedostatek pro nás představuje opravdu velký problém.

Deník: Dobře, pojďme na to prakticky. Příklad: Na ulici v Mladé Boleslavi mi někdo ukradne mobil. Mám nějakou šanci, že pachatele dopadnete či případně mobil vrátíte?

Dvořák: No tak šanci máte (úsměv). Nyní máme celkově v okrese třicetiprocentní objasněnost trestních činů. Je tedy otázka, jestli budete jedním z těch tří z deseti, jejichž případ vyřešíme.

Deník: Působíte, že to podle vás není příliš špatný výsledek. Mně to ale přijde málo.

Dvořák: Já si myslím, že ne. Jsme na průměrných hodnotách Středočeského kraje. Naopak, je to zlepšení proti minulým rokům.

Policajt v kanclu, nebo v autě?

Deník: V případě, že se policie obrátí na pomoc veřejnosti, například s pátráním po pohřešovaných osobách či pachatelích, má pomoc mladoboleslavské veřejnosti nějaký účinek?

Dvořák: Obávám se, že naše společnost je ještě dost netečná k neštěstí druhého člověka, takže bohužel nějaká velká spolupráce zatím neexistuje. To je můj názor.

Deník: Řekne-li se policista, tak se mnoha lidem vybaví člověk ukrytý v kanceláři nebo ve služebním autě, který se občas projede městem. Jak to působí na vás? Je to tak? Jaký je podle vás boleslavský policista, neměl by být v ulicích více vidět?

Bukovský: Já, když jdu nebo jedu městem, tak policisty potkávám a vídám je. Na rozdíl od vás, já rozlišuji i to, kolik hlídek potkám, jaká auta potkám, a kteří lidé v nich sedí, protože mě zajímá, co dělají. Registruji poměrně slušný pohyb a také vím, z kterých oddělení ty hlídky jsou. Mohlo by to být jistě lepší, ale na druhou stranu my nejsme jako městská policie nezatížení administrativou. Ze zákona o přestupkách a z trestního řádu máme plno různých úkolů v trestním a přestupkovém řízení, což nám bere čas, který bychom mohli trávit venku. Je pravda, že klademe maximální důraz na to, aby lidé venku byli, ovšem jde to jen do určité míry. Zásadní roli zde hraje i podstatný podstav počtu policistů.

V Boleslavi chybí 55 policistů

Deník: Kolik policistů na Mladoboleslavsku chybí celkem?

Bukovský: Na Mladoboleslavsku chybí zhruba pětapadesát policistů. V pořádkové policii nemáme asi čtyřicet lidí a patnáct chybí kriminální policii.

Deník: To už je velký podstav. Dá se tedy s tímto počtem lidí zvládat všechny úkoly, které máte?

Bukovský: Všechny úkoly policie se mírně změnily s novým zákonem. Už tam nejsou vyjmenovány, ale jsou dány obecně (chránit bezpečnost osob, zdraví a majetku). To plníme i s tímto počtem lidí tak, jak jen je to možné. Nestává se nám, že by policisté nepřijeli někam, kde je dramatický problém, kde hrozí zranění, třeba bitka. Jakmile přijde oznámení, hned se policisté seberou a musí odjet zasáhnout i kdyby přerušili nějaký administrativní úkon. Je ale pravda, že můžeme mít jisté prodlevy například při dojezdu k dopravním nehodám, pokud jich je hodně. V letošním roce ale již nevyjíždíme ke všem nehodám, takže čekací doba už nebude taková. Musíme si uvědomit, že pokud například v Benátkách nad Jizerou, kde se nyní služebna přestavuje, budou nahlášeny tři případy najednou a přitom jsou na to jen dva lidi, tak prostě musí oznámení zpracovat postupně. Tlačíme na to, aby policisté udělali nejprve práci na místě činu a až potom zpracovali na služebně vše najednou.

Deník: A pane Dvořáku, podle vás, kdyby měla kriminálka více lidí, daly by se některé zločiny lépe, respektive rychleji vyřešit?

Dvořák: Pochopitelně, kdybychom měli více lidí, tak objasníme více případů. Děláte-li s menším počtem lidí, tak toho objasníte méně, než když máte plný stav.

Deník: Nemyslíte si, že jsou této situace vědomi i lupiči a pachatelé zneužívají toho?

Dvořák: Řekl bych, že tato skutečnost, na to vliv nemá. Je otázka spíše prevence, protože nezbývá mnoho lidí, kteří by mohli preventivně pěšmo působit po městě.

Deník: podle našich informací současný podstav výrazně policisty zatěžuje. Například víme, že chodí zpracovávat spisy i o dovolené, aby takzvaně neprošvihli lhůty.

Bukovský: Podstav policisty samozřejmě zatěžuje, protože na velké množství práce jich je málo. Já si ale myslím, že policisté mají dané úkoly, na které stačí. Samozřejmě, že v případě kdy policista zpracovává zkrácené trestní řízení, na které má zhruba dva týdny, respektive deset pracovních dnů a odejde na dovolenou s tím, že ta mu končí dlouho poté, kdy končí lhůta ke zpracování spisu, tak je po něm minimálně požadováno, aby se spisem přišel za nadřízeným. Případ pak ohlídá vedoucí. Nechci to zlehčovat, ale vím o tom, že jsou lidé, kteří přijdou do práce na pracoviště i o dovolené. Otázka zní, jestli není lepší třeba na sto procent využívat pracovní dobu. Tím nechci říci, že policisté v pracovní době nic nedělají. Faktem ale je že nápad trestné činnosti klesá a podstav policistů teď není až tak dramatický. Když jsem byl vedoucím obvodního oddělení v Mladé Boleslavi, tak jsem měl obvykle ze šedesáti lidí zhruba čtyřicet, dnes má obvodní oddělení plný stav. Problém však je v Benátkách, kde je podstav, ale zase tam, když chybí tři lidé z třinácti, tak je to dost velký problém. Lidé nám chybí i v druhém obvodním oddělení v Bělské ulici v centru Mladé Boleslavi. Na druhou stranu hlídky z obvodního oddělení z Tria mnohdy jezdí po celém městě tak, jak je potřeba.

Deník: Nehrozí další odliv policistů? Nebo už ta vlna odchodů skončila?

Dvořák: Vlna odchodů byla dána změnou zákona a nyní se nám trochu zastavila. Naopak stav policistů se trochu zvýšil a myslím, že i v souvislosti se současnou krizí a poklesem mezd by mohl být zájem o práci u policie vyšší. Předpokládám, že se bude hlásit více lidí a také schopnějších. Nemám nic proti feminizaci, ale v současné době se hlavně hlásí ženy.

Boleslav hlídá třetina žen - policistek

Deník: Máte představu, kolik je nyní u boleslavské policie žen?

Dvořák: Jedna třetina, myslím.

Bukovský: My ženy nepočítáme, protože u nás je každý jen policista.

Deník: A podle vás šéfů – chlapů, je lepší policista žena, nebo muž?

Bukovský: To opravdu záleží na každém individuálně. V tomto případě pohlaví nehraje roli. Samozřejmě vím, že jsou děvčata, která jsou podstatně tvrdší než chlapi, a zase ne úplně každá žena je tak pořádná, aby mohla perfektně dělat spisy.

Deník: Ve Škodovce nyní klesá počet zahraničních agenturních pracovníků. Jak se to nyní podle vás odráží na kriminalitě?

Dvořák: Zatím to nemůžeme hodnotit, protože je to velmi krátká doba. Pokud sledujeme denní nápad (počet trestných činů), tak to nijak nevybočuje z řady. Ani nevíme podíl cizinců na trestné činnosti. Ale obecně se kriminalita nezvýšila.

Deník: Ale existuje přece hrozba, že bezprizorní cizinci bez práce, kteří neodjedou domů, začnou krást, aby měli na živobytí?

Dvořák: To se pouze předpokládá, ale nemůžeme to tvrdit. Trestná činnost cizinců pro nás ve skutečnosti není takový problém a vlastně ani nikdy nebyla. Například Ukrajinci mají na trestné činnosti minimální podíl, Vietnamci v podstatě žádný. Problémy občas byly se Slováky a Poláky, ale to se týče spíše požívání alkoholických nápojů a z toho vznikajících situací.

Bukovský: Samozřejmě, stále působíme preventivně. Stále se dohlíží na ubytovny a bary, kde se tito lidé vyskytují. Snažíme se cizince mírnit neustále. Problém vidím zejména v tom, že tito cizinci, například ze Slovenska, častěji řídí v opilosti nebo i bez dokladů. Spíš si myslím, že odliv cizinců bude mít odliv na ekonomiku města, protože nebude komu draze pronajímat byty za horentní sumy.

Deník: Cizinců je v Mladé Boleslavi daleko více, než jinde. Jsou policisté dobře jazykově vybaveni? Jak si v takových případech poradí?

Bukovský: Slovákům rozumíme (směje se), Polákům dá se říci, také rozumíme. Jinak přes místní firmy dokážeme sehnat polské či vietnamské tlumočníky. Samozřejmě jsou ale také jazykové kurzy, kam jsou policisté vysíláni. Například nedávno byli dva policisté z Mnichova Hradiště na kursu německého jazyka. Policisté ale také chodí na Angličtinu.

Deník: Mladá Boleslav měla poměrně velký počet vykrádaných nebo zcela odcizených vozidel. Jak to vypadá nyní, stoupá dál počet odcizených aut?

Dvořák: Pokud srovnáme roky 2007 a 2008, tak v loňském roce došlo k mírnému poklesu odcizených i vykradených vozidel.

Deník: Daří se odhalovat pachatele?

Dvořák: Co se týče objasněnosti, ta se pohybuje kolem pěti až sedmi procent u krádeží aut. Jinými slovy – bída.

Deník: A když to porovnáme s ostatními okresy?

Dvořák: To je všude stejné, na úseku trestné činnosti krádeží vozidel je objasněnost nízká.

"Alkoholikům auta moc nezabavujeme"

Deník: Denně informujete o řidičích jedoucích bez dokladů, nebo pod vlivem alkoholu. Neplánuje policie v Boleslavi nějako pořádnou kontrolní akci?

Bukovský: Neplánujeme žádnou velkou akci. Každý měsíc provádíme minimálně pět dopravních akcí, ať už jsou naše vlastní, nebo krajské, nebo celorepublikové. Zapojuje se do nich dopravní policie a dokonce i obvodní oddělení. Rovněž hlídky v terénu se běžně zabývají dopravou. Máme také slušný počet kontrol provedených pomocí digitálního měřiče. Není pro mě podstatné, kolik řidičů se nachytá opilých, ale kolik řidičů ti policisté takto zkontrolují. Podle paměti přístroje snadno zjistíme, kolik zkoušek bylo provedeno. My samozřejmě nedonutíme lidi, aby nepili. Někdy se nám stává, že chytíme ty samé lidi a je pravda, že jim to je často jedno.

Deník: Zabavujete také opilcům auta, jako to třeba dělají v sousedním Mělníku?

Bukovský: Někdy nepomůže ani fakt, že tito opilí řidiči mají trestný čin na krku, nebo když jim zabavíme auto. Nezabavujeme ani zdaleka tolik auto jako například v Mělníku, ale zase pak nemáme hromady stodvacítek, které potřebuje někdo zlikvidovat, a nemáme jich plný dvůr. Je ovšem fakt, že jsme například zabavili žigulíka a olcita, tedy taková auta, u kterých jsou lidi často rádi, že nakonec nemusí platit jejich likvidaci. Taková auta jsou k ničemu a nakonec je musíme zlikvidovat my.

Deník: Plánuje se průzkum, kde se bude zjišťovat, jak je veřejnost spokojena s prací policie. Jak myslíte, že dopadnete?

Bukovský: Podle předchozích výsledků, které jsme měli minule, si myslíme, že to nebude až tak špatné. Podle výsledků z roku 2002 uvedlo 71 procent lidí, že necítí na ulici žádné ohrožení. Což je pravda, protože na Mladoboleslavsku násilná kriminalita nikdy neměla žádné obrovské výkyvy. Nikdy jste se nemusel bát jít po ulici a myslet si, že vás někdo zmrzačí. Značně vyšší je spíše majetková kriminalita. Je to dáno tím, že když chtěl zloděj sehnat luxusní nový Superb, tak je jistě nehledal v Jičíně, ale našel jich spousty tady u nás, kde je mnoho služebních aut. Tehdy tedy v tomto směru byli lidé spokojeni a jak dopadne chystaný průzkum, nemohu ani odhadovat, protože dopředu neznáme ani otázky, které budou jeho součástí. Víme však, že to bude jedno z kritérií, podle kterých budeme já i kolega Dvořák hodnoceni krajským ředitelem. Takže uvidíme …