Havlíčkova ulice, jež je branou do sídliště v severní části města, nazývané jako Severní Město, nebo také Habeš, se v oblasti kolem Kauflandu pomalu, ale jistě, mění v ohavné sídliště plné heren, plné gamblerů, alkoholiků, bezdomovců a všudypřítomných pobudů.
Není kde zaparkovat, lidé se nezdraví, na ulicích se často válí odpadky, a co nezamknete na petlici, to vám zaručeně zmizí. Alespoň tak to vidí místní lidé.
„Nedá se tu slušně projít. V létě se tu potulují individua s rozepnutými košilemi. Myslí si, že jsou nepřekonatelní krasavci, je to tu jak v nějakém ghettu, je to odporné, kultura chování žádná. U vchodu do obchodu postávají bezdomovci a prapodivní prodejci všeho možného. Působí to odporně,“ popisuje třiasedmdesátiletá Marie Pospíšilová, která často vyráží na nákupy do místního obchodního domu už po šesté ráno. Jak sama říká: „Dokud je ještě klid.“
Zdroj problémů? Panelák
Za zdroj problémů bývá označován první panelák stojící směrem od centra Mladé Boleslavi souběžně s Havlíčkovou ulicí. A něco pravdy na tom bude. Jenže nic není černobílé.
Kamenem úrazu je fakt, že v těchto domech je několik vchodů, řekněme zvláštně přizpůsobených jako ubytovna. Domy v minulosti sloužily zejména jako ubytovny pro firemní dělníky místní automobilky. Dnes tu jsou místo ubytovny běžné byty s nájemníky. Žádné luxusní bydlení to ale není. Jedná se často jen o velmi malé byty.
V nich často žijí romské rodiny, Poláci, Slováci, Vietnamci a další cizinci, kteří do města přišli za prací a malé, relativně levné bydlení je pro ně nejvýhodnější.
Alkohol jako zábava cizinců
„Tito lidé jsou u nás jako v cizině a podle toho se chovají tak, jak by si doma nedovolili. Faktem také je, že se nudí, holdují alkoholu, hrají na automatech, často křičí a vůbec se chovají odvázaně,“ popisuje mnohaletý obyvatel domu, rodilý Boleslavák, který v tomto paneláku zůstává, jak sám říká z „čisté setrvačnosti“.
Policisté tento názor mírní. „Cizinci obecně nepáchají tolik trestné činnosti. Moc problémů s nimi nemáme,“ říká šéf mladoboleslavské kriminálky František Dvořák.
A má pravdu, do „velkých“ zločinů se cizinci mnohdy nepouští. Jejich parketou jsou zejména drobné krádeže v obchodech, ničení majetku, veřejné pohoršování, alkoholismus a s ním spojené rušení nočního klidu.
S problémy se potýká už druhá parta politiků
S těmito vesměs známými problémy se potýká již druhá parta komunálních politiků a zatím si s tím neporadil nikdo. Vše je při starém. První radikální řez přitom město provedlo v lednu roku 2006, kdy prodalo jeden ze vchodů se 120 byty rovnou i s nájemníky místnímu podnikateli za rovných 20 milionů korun.
Samotnému prodeji přitom předcházel měsíce hádek politiků, strašení občanských aktivistů a dalších odpůrců, že kvůli prodeji přijdou místní sociálně slabí lidé o bydlení. To se ale nestalo. „Prodej a smlouvy byly nastaveny jako nejvýhodnější pro město i pro stávající obyvatele,“ uvedl tehdy v dnes již veřejně dostupné zprávě ČTK tehdejší náměstek primátora Robin Povšík.
Vedení města v minulosti několikrát zdůraznilo, že prodejem domu město získá nejen peníze, ale také se zbaví nevýdělečného objektu s řadou problematických nájemníků. Podle radnice je objekt plný neplatičů a sociálně nepřizpůsobivých nájemníků. Město navíc musí neustále hradit náklady spojené s devastací objektů.
Dům hrůzy město zatím prodat nehodlá
Události kolem tohoto „domu hrůzy,“ jak jej nazývají nejen místní obyvatelé, ale často i politici, se rozvířily opět v minulých dnech, kdy místní podnikatel radnici nabídl, že koupí druhý ze vchodů s číslem popisným 887.
Město ale překvapivě dalo tomuto záměru stopku, přestože samo na začátku volebního období nastartovalo velkou vlnu rozprodeje městského majetku. Možná jen nechtělo rozpoutat mediální přestřelku, kterou by zejména ze strany aktivistů záměr prodeje jistě vyvolal.
V objektu je hodně neplatičů, kteří městu dluží nájemné. Podle primátora Raduana Nwelatiho to není důvod, aby město tento objekt prodávalo a pouze tak přesouvalo problém na někoho jiného.
Svědčí o tom podle jeho názoru přetrvávající problémy s nájemníky v obou objektech, které byly v minulém volebním období prodány soukromým podnikatelům. Bývalé vedení města odůvodnilo předchozí prodeje právě tím, že jejich provoz je pro město nevýhodný, že v nich bydlí řada problematických nájemníků a neplatičů nájemného, o které se postarají lépe noví vlastníci. To se však podle primátora nestalo.
Nwelati: Je to problém náš a musíme jej řešit
„Je to problém náš, my ho musíme řešit a také ho řešíme. Jsou tam vedeny soudní spory s lidmi, kteří neplatí a pokud nebudou platit dále, tak je hodláme vystěhovat a nabídnout ty byty slušným lidem, kteří se budou chovat normálně a řešit své závazky,“ řekl primátor Nwelati.
Upřesnil, že problémy s nájemníky jsou ve všech třech objektech v této lokalitě.
V případě objektů prodaných soukromým majitelům město situaci s nájemníky ovlivňovat nemůže, ale právě na toto místo se nepřetržitě zaměřuje městská policie.
Zajímavé také je, že jen objekt patřící městu má zateplení a lépe vyhlížející novou fasádu. Je tedy otázkou, kde se o domy opravdu stará lépe.
