Narozeniny oslaví u vnučky v Michalovicích. Na oslavu se moc těší, jen ji mrzí, že si nedávno zranila nohu a musí se šetřit. Marie Bachová je stále velice živá a energická dáma. „Někdy jí říkám, že jí to myslí až moc,“ směje se syn Josef.

Nejstarší obyvatelka Mladé Boleslavi se narodila roku 1905, pamatuje tedy ještě rakousko-uherské císařství. „Když jsem chodila do školy, vybrali mě, abych přivítala císaře pána. Recitovala jsem tehdy básničku,“ vypráví Marie Bachová. Na konci první světové války ji ve škole znovu vybrali, tentokrát recitovala na oslavu osvobození českých zemí. „Pan ředitel spínal ruce pod pódiem, ale já nic nepopletla. Zvládla jsem to,“ vzpomíná nejstarší Boleslavačka.

Jako mladá byla členkou Sokola. „Sokolka jsem ale byla ubohá. Neuměla jsem se ani zhoupnout na kruzích,“ směje se. Jezdila ale ráda na kole, šila a vyšívala. Vzpomíná také, že v Boleslavi se hrával tenis. „Byl to sport pro bohaté. Hrávali ho hlavně Židé, kteří bydleli na Starém Městě,“ vypráví.

Na práci byla zvyklá už od malička. Její otec pracoval jako šafář u knížete v Loučeni. Rodina měla málo peněz, proto chovali slepice, husy i kachny. Ona se sestrami se o hospodářství starala. V dospělosti vystřídala několik profesí. Pracovala mimo jiné v restauraci Na Růžku.

Ráda vzpomíná i na roky, kdy celé prázdniny strávila s pěti vnoučaty na chalupě. „Děti zlobily a nejživější byly v noci. Stejně mě to ale bavilo,“ vzpomíná s úsměvem. Vnoučata na babičku nezanevřela a dnes pro ni jedna z vnuček pořádá narozeninovou oslavu v rodinném kruhu. „Tehdy jsem se o ně starala já. Teď se starají oni o mě,“ říká Marie Bachová.

Nyní bydlí se synem a jeho ženou a je soběstačná. „Než se zranila, občas si sama uvařila ovocné knedlíky. Po bytě se taky pohybuje bez pomoci,“ popisuje syn vitální dámy. Ta sleduje i dění ve svém okolí. Dívá se na televizi, čte noviny. Jejím oblíbencem je Václav Moravec, jeho Otázky sleduje pravidelně. „Ve zprávách jsem viděla i povodně. Je to hrůza. Kdyby to šlo, poslala bych jim peřiny,“ lituje postižené.

Jak oslavenkyně Marie Bachová říká, žije v takovém prostředí, že nemusí být smutná, i když je většina jejích přátel po smrti. Mrzí ji pouze to, že už si sama nevyjde na procházku.

Lenka Purteková