V těchto dnech řeší linka desítky telefonátů a e-mailů denně. Nejčastěji se nyní na krizovou linku obracejí lidé, kterým se v probíhající druhé vlně pandemie onemocnění covid-19 zhoršují jejich neřešené problémy a potíže. Podle Renaty Nekolové jsou to nejčastěji komplikace ve vztazích a to jak v těch manželských či rodinných, tak i ve vztazích pracovních. Nezřídka volající popisují ponorku, která v době omezení vzniká doma mezi členy rodiny.

Klienty ale trápí také problémy zdravotní, výchovné nebo sociální, jež navíc bývají spojeny financemi či se špatnou situací na trhu práce. Otázky jsou ale i praktičtější. Často se lidé ptají třeba i na to, kam se mají obrátit kvůli očkování proti chřipce. „Koronavirus děsí většinou jedince oslabené, úzkostné. Většinou se doma nebo na pracovišti dostávají do střetu s lidmi, kteří mají tendence vše zlehčovat a nedodržovat opatření,“ poznamenala psychoterapeutka s tím, že se jedná o lidi, kteří například mají zvýšenou potřebu poutat na sebe pozornost.

Ozývají se i rodiče

Na Linku důvěry se ovšem nyní často obracejí také rodiče, kteří nyní vlivem distanční výuky musí více dohlédnout na pečlivost svých dětí při vzdělávání a zároveň vést domácnost. „Většinou se radí, jak vše stíhat, jak jednat s dětmi a jak si zorganizovat domácnost,“ poznamenala Renata Nekolová, která by ale všem takovým rodičům poradila snížit nároky na sebe, na druhé i na děti. Čas „navíc“ by pak lidé měli využít pro společné prožitky a pro sebe.

Čas pro sebe by ostatně mohl být lékem pro všechny, kteří v náročné době chtějí mít lepší náladu. Lidé by podle odbornice měli zlepšovat životosprávu, dopřávat si dostatek spánku, pohybu, ale také věnovat se svým zálibám a učit se kvalitní komunikaci.

„Samozřejmě, že by člověk měl být ostražitý, ale zároveň by se neměl bát. Strach a obavy nás většinou oslabují,“ podotýká Nekolová.

Problém je úzkost

Strach je podle terapeutky nepříjemný, ale pokud ho člověk nemá, vystavuje se velkým životním rizikům. Skutečný problém prý začíná, pokud se dostaví úzkost. „Vždy záleží na míře. Je tedy potřeba rozlišovat mezi strachem a úzkostí. Strach máme z něčeho konkrétního, ale úzkost konkrétní není,“ dodala psychoterapeutka z Linky důvěry.