Dva měsíce bylo Muzeum Mladoboleslavska zavřené. Jako každoročně, tak i letos zaměstnanci uklízeli, třídili a pochopitelně připravovali výstavy na následujících dvanáct měsíců. Na co se návštěvníci mohou těšit? To a mnohem více prozradil Luděk Beneš, ředitel Muzea Mladoboleslavska, v následujícím rozhovoru.

Dnes odpoledne po několikatýdenní pauze znovu otevíráte Muzeum Mladoboleslavska. Pane řediteli, prozraďte, na co se v letošním roce mohou návštěvníci těšit? Určitě máte v plánu několik zajímavých výstav.
Ano, naše prostory zpřístupníme veřejnosti právě dnes zhruba po dvou měsících. Otevřeme je výstavou o bourání Mladé Boleslavi. Jedná se o první část expozice. Na historických fotografiích návštěvníci uvidí změny, k nimž ve městě došlo od druhé poloviny šedesátých let do počátkulet sedmdesátých.

Můžete alespoň trochu naznačit, jak se Mladá Boleslav v této době změnila?
Tehdy byly vybourány některé části historického jádra. V tomto případě se změna týkala ulice Jičínská a náměstí Republiky.

Už víte, kdy se uskuteční druhá část této výstavy a na co se návštěvníci mohou těšit?

Víme, otevřeme ji někdy během letošního podzimu a bude se věnovat především náměstí Míru, ale také celému Novému městu, kde ty změny byly zdaleka největší.

To je jedna velká expozice. Další máte naplánovanou na následující den a bude pojednávat o historii skautingu ve městě.
Skauti si totiž v letošním roce připomínají sto let vzniku prvního skautského oddílu v Mladé Boleslavi. Půjde o velkou výstavu, už díky významnému výročí, která určitě přiláká pozornost nejen dětí, ale také rodičů. Při této příležitosti si návštěvníci prohlédnou nejen historické dokumenty, ale i spoustu předmětů, které připomenou činnost skautů jak v historii, tak v současnosti. Máme slíbeno, že do výstavních prostor zapůjčí stan i loď, tak se necháme překvapit, jestli to klapne. Nebudou chybět ani odznaky, prapory aktuální i z dob minulých, vystaveny budou i různé kroje, z nichž bude patrné, jak se postupem doby vyvíjely.

Když jsem se dívala do plánu letošních výstav, zaujala mě tam expozice historických motocyklů. Můžete prozradit, co jejich obdivovatelé ve výstavním prostoru hradu najdou?
Rádi bychom od konce dubna do poloviny června návštěvníkům ukázali motocykly, které se nějakým způsobem zapsaly do dějin. Exponáty si půjčíme nejen z Národního technického muzea v Praze, ale několika kusy přispějí i zdejší soukromí sběratelé. Návštěvníci zhlédnou ojedinělé motocykly, které za normálních okolností nejsou k vidění.

Jak budou asi tak staré? Přece jen čím starší kus, tím je hodnotnější a vzácnější.
Chtěli bychom ukázat motocykly od počátku jejich vývoje, to znamená, že nejstarší exponáty by mohly pocházet z období před první světovou válkou, nejmladší pak z padesátých až šedesátých let minulého století. Předpokládáme, že do výstavních prostor umístíme kolem dvaceti motocyklů. Prostor je sice omezený, nicméně věřím, že nejcennější výběr se nám sem bez problémů vejde.

Pokud se nemýlím, tak v létě se muzeum zaměřuje hlavně na cestovatelské výstavy. Co návštěvníků nabídnete letos během července a srpna?
Tentokrát to bude čínské umění. Základ by měly tvořit zápůjčky z orientálních sbírek Národní galerie. Návštěvníci si prohlédnou užité umění, například tedy výrobky z porcelánu, keramiky, skla a nebudou chybět ani známé lakové předměty, krabičky, vázy, dózy na šperky a samozřejmě malby. Myslím si, že nabídneme široké spektrum exponátů tak, aby si lidé, kteří si výstavu nenechají ujít, mohli o čínském umění vytvořit vlastní obrázek.

Kdo přišel s nápadem představit čínské umění? Přece jen to není úplně obvyklá výstava.
Expozice v Muzeu Mladoboleslavska připravuje Edita Mauermannová, která je uměleckou historičkou, a je to její obor. Na druhou stranu to není poprvé, co do Mladé Boleslavi zavítá čínské umění, lidé už některé exponáty mohli vidět před několika lety. V současné době bychom se chtěli ale více zaměřit na historii a umění jako takové. Předpokládáme, že návštěvníci zhlédnou předměty z osmnáctého až dvacátého století.

Když teď opustíme výstavy, neměli bychom zapomenout zhodnotit také minulý rok. Byl pro vás z hlediska návštěvnosti úspěšný? A jak významně pomohlo otevření Leteckého muzea Metoděje Vlacha?
Na všech třech pracovištích, tedy v Mladé Boleslavi, Benátkách nad Jizerou a v Bělé pod Bezdězem, to bylo co se týče návštěvnosti téměř shodné jako v předcházejícím roce. Menší úbytek jsme zaznamenali v Benátkách. To paradoxně zřejmě zapříčinilo horké letní počasí, protože lidem se do kopce, který vede do centra města, zkrátka asi nechtělo. Na druhou stranu velký nárůst návštěvníků má Mladá Boleslav. Důvod je jednoduchý, bylo otevřené letecké muzeum, které lákalo na zajímavé stroje.

Máte spočítáno, kolik lidí si mezi letadla našlo cestu?
Ano, máme to zaevidované. Od dubna do prosince ho navštívilo zhruba dvacet tisíc zájemců, takže se nám celková návštěvnost vyšplhala téměř na čtyřicet tisíc osob. To je v podstatě dvojnásobek oproti běžnému průměru z předchozích let. A pokud jde o počet návštěvníků na jednotlivých akcích, tak můžu říct, že tradičně nejvíce lidí přilákala Muzejní noc. Pomohlo zřejmě i to, že se návštěvníci mezi leteckým muzeem a hradem mohli svézt autobusem.