Probouzející se jaro členům mysliveckých sdružení přináší nejen úlevu v končícím přikrmování zvěře, ale zároveň i další povinnosti, kterým se musejí věnovat. A právě jaro je období, kdy budou mít plné ruce práce.

Podle místopředsedy nosálovského mysliveckého spolku Vladimíra Cejpa jde v první řadě o čištění a desinfekci krmelců a zásypů, které byly v zimním období v plném provozu. „Vedle toho je samozřejmě nezbytné řadu mysliveckých zařízení, mezi něž vedle krmelců a zásypů patří také žebříky a kazatelny, opravovat. Zařízení, která doslouží, musíme vyrábět nově, připomíná myslivec, jehož slova potvrzuje kolega ze Sadské na Nymbursku Alois Bultman, který je zároveň členem okresního mysliveckého sdružení.

Čtěte také: Boleslavská voda je díky své kvalitě český unikát

„Vedle prací na mysliveckých zařízeních nás čeká i sčítání zvěře, které máme od kraje nařízeno zorganizovat už do konce letošního března. Máme daný kmenový stav, který musíme dodržovat v maximální výši. Kdyby se totiž zvýšil, došlo by k větším škodám na polích, které by po nás zemědělci mohli chtít uhradit," vysvětluje situaci Alois Bultman.

Pokles stavů zvěře může podle myslivce Bultmana předznamenávat nebezpečí ztráty plodnosti. Například u zajíců ji způsobují chemické postřiky, jimiž zemědělci ošetřují pole.

„Zemědělci by podle zákona měli myslivcům nahlásit, kdy se pole chystají chemicky ošetřovat nebo sekat, aby bylo možné ztráty zvěře nějak omezit," připomíná myslivec.

Ztráty ovšem nemusí způsobovat pouze zemědělské práce, kde často vyhrává rychlost a množství odvedené práce nad životy volně žijících živočichů. Podepsat se na nižším stavu lesní zvěře a ptactva mohou i neohleduplní návštěvníci lesů. Potvrzuje to ředitel Správy městských lesů v Benátkách nad Jizerou Karel Bendl.

V lese jako na návštěvě

„Návštěvníci lesa by se měli chovat tak, jako hosté na návštěvě, aby například nevyplašili samičky bažantích slepic nebo koroptví sedící na vejcích. Ta by zastydla a bylo by po mláďatech. Velké škody může napáchat i puštěný pes bez vodítka nebo hlučné dítě," říká Bendl, který očekává, že se letos rozroste srnčí zvěř, divoká prasata, lišky i zajíci. Pozadu prý nezůstanou ani menší savci jako hraboš polní, lasice kolčava nebo veverky. Další přírůstky myslivec čeká především v lokalitě Traviny, kde už půldruhého roku žijí zubři, divocí koně a pratuři.

Čtěte také: Debř na konci března opět rozdělí opravovaný most

„První dvě hříbata se objevila už začátkem letošního února, další očekáváme během března a dubna," vypočítává Karel Bendl a věří, že stejně plodní budou i zubři.

Pohlazení může zabít

Na mláďata volně žijící zvěře by lidé neměli v žádném případě sahat. Říká to předsedkyně Mysliveckého sdružení Liška Sedlec Božena Nová, podle níž pouhým pohlazením mláděti často přivodí smrt.

„Mládě v lese nikdy není samo, nedaleko je jeho matka. Pokud na mládě sáhnou, matka už se k němu nevrátí, protože z něho ucítí lidský pach. Je tak důležité, aby si lidé mláďata prohlédli pouze z dostatečné vzdálenosti a nesahali na ně," upozorňuje nimrodka.

Velké množství času budou myslivci muset brzy věnovat přípravě krmiva na další zimu. Zadarmo prý nic nedostanou. Samozřejmě až na výjimky.

„Chodíme na brigády, abychom si na krmivo vydělali nějaké peníze. Zrno pak kupujeme, ale seno si zajišťujeme sami. Každý myslivec má za úkol zajistit na zimní období metrák sena," líčí Vladimír Cejp z Nosálova.

Na brigády během sezony chodí členové mnoha mysliveckých sdružení v regionu. Stejně to řeší také v Sedlci. „Na práci se domlouváme s majiteli pozemků, které máme v honitbě, pracujeme pro mšenské lesy nebo také pro Správu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko," líčí předsedkyně sedleckého sdružení Božena Nová.

Čtěte také: Zákaz kouření je příliš tvrdý, myslí si i nekuřáci