Podle předsedy boleslavské části Sdružení praktických lékařů Filipa Žákovského se do stávky zapojí většina z členů. „Zatím vím jen o dvou lékařích, kteří se stávky nezúčastní. Příčinou je, že nestihli přeobjednat pacienty, proto nezavřou,“ řekl včera Žákovský. Na Boleslavsku působí jednapadesát praktických lékařů, členem sdružení je přitom čtyřicet z nich.

Lékařům vadí především rostoucí byrokracie. „Povinné zavedení elektronických receptů a elektronické evidence tržeb budou pro starší kolegy důvodem, proč praxe zavřít. Především na venkově, kde je nemá kdo nahradit,“ domnívá se Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů, kterých má podle prognózy v roce 2020 chybět až osm set.

Jeho slova potvrzuje i boleslavský lékař Pavel Soukup. „Nepromyšlená elektronizace zdravotnictví, především zavedení eReceptů nebo zákona o ochraně osobních údajů, jsou velkým problémem. Pro některé starší kolegy především z malých měst a vesnic mohou být likvidační,“ říká lékař, v jehož registru je více než dva tisíce pacientů. Do stávky ale nepůjde, je kapacitně přetížen.



Například v EET přitom Pavel Soukup nespatřuje problém. 

Hotovostní platby totiž většinou nemívá. „Spíš mě zarážejí milionové pokuty za každý nevystavený eRecept, které mi od příštího roku hrozí,“ upozorňuje lékař, který si dobře uvědomuje, že Boleslavsko je specifický a bohatý region, kde je lukrativní provozovat praxi.

Až dva miliony korun budou podle poděbradské lékařky Ireny Proxové hrozit každému lékaři, který po 1. lednu 2018 vystaví pacientovi papírový recept. Od tohoto data budou totiž nemocní dostávat od svých lékařů pouze kódy, se kterými zamíří pro léky do lékáren. „Nevadí mi elektronizace zdravotnictví, ale arogantní způsob, jakým je zaváděna. Vše je řešeno direktivně,“ říká Proxová.

Svou ordinaci zítra zavře i boleslavská lékařka Lenka Lískovcová. „Administrativa mi zabírá přes dvě hodiny denně. S novými povinnostmi to bude ještě více, to je neúnosné,“ vysvětluje lékařka s dvacetiletými zkušenostmi, jejíž praxe představuje dva tisíce pacientů.

Lískovcová se také zamýšlí nad přínosem elektronické neschopenky nebo eReceptu. I ona totiž bude muset zakoupit nový software a tiskárnu. „V konečném důsledku to znamená, že se samotnému léčení budu věnovat méně, než bych měla a chtěla. Budu muset přibrat pracovní sílu, a tu mi nikdo nezaplatí. Stát sice vybere víc peněz za zdravotní pojištění, ale z těch praktičtí lékaři neuvidí nic,“ dodává.



Mnozí z lékařů také kritizují, že chybí dlouhodobá koncepce primární péče o děti.

Koalice praktických lékařů v České republice sdružuje praktiky včetně dětských, ambulantní specialisty a dentisty. Celkem jich je přes dvacet tisíc, z toho zubařů asi deset tisíc, praktických lékařů více než pět a půl tisíce a počet ambulantních specialistů přesahuje čtyři tisíce.

Ve středu 18. října letošního roku vyhlašují praktičtí lékaři stávku, ve které protestují proti:
* trvalému zvyšování administrativy okrádající lékaře o čas určený pacientům

* zrušení oboru praktický lékař pro děti a dorost, který úspěšně vzdělával mladé lékaře v primární péči o děti

* trvalému neplnění slíbeného rozšiřování kompetencí praktických lékařů (například předepisování léků, které pacient potřebuje)

* nekoncepčnímu a direktivnímu zavádění elektronizace zdravotnictví

* ačkoli ministerstvo opakovaně deklaruje podporu primární péče, reálným důsledkem jeho činnosti je v řadě oblastí ukončení ordinací praktických lékařů

DANIEL PORAZIL