Aby totiž po svrženém komunistickém režimu nezbylo ve městě stop, úderně zasáhla tehdejší rada městského národního výboru: názvy ulic, které evidentně evokují situaci uplynulých jednačtyřiceti let, se musí přejmenovat.

Podařilo se nám zjistit osud šesti boleslavských ulic, které na jedné straně navždy zmizely z map, na druhé však získaly jiný rozměr.

Například známou se stala třída Lidových milicí. V současnosti již nová generace nemá mnohdy ani tušení, po kom či čem byla dnešní třída T. G. Masaryka vlastně pojmenována. Pro mladší ročníky tedy připojujeme, že Lidové milice vznikly z rozhodnutí Ústředního výboru Komunistické strany Československa a při nepokojích byly nasazovány s policií a vojskem proti demonstrantům.

„Nejmladším pak starší vysvětlovali, že to byl náš první československý prezident, o kterém se skoro čtyřicet let nemohlo veřejně mluvit," napsal ve své knize Boleslav po sametu bývalý šéfredaktor Boleslavského deníku Josef Donát.

Křižovatce třídy Rudé armády a Engelsovy ulice před lety dominoval hotel Bičík. Dnes je z něj penzion. Že nevíte, kde ho hledat? Z třídy Rudé armády je dnes třída Václava Klementa. Hlavní komunikace Mladé Boleslavi získala jméno jedno ze zakladatelů místní automobilky. O nic nezůstal ochuzený ani jeho kolega Václav Laurin, technik a průmyslník. Aby od sebe tito dva velikáni nebyli příliš daleko, musela požadavkům doby ustoupit sousední Engelsova ulice nyní tedy Laurinova, která vás dovede například na Starý hřbitov.

Lenin na náměstí Republiky

Náměstí Republiky nebylo tímto náměstím odjakživa. Ještě před tím se totiž prezentovalo jménem komunistického politika, revolucionáře, vůdce bolševické strany či prvního předsedy vlády SSSR. Nejde o nikoho jiného než Vladimira Iljiče Lenina, na jehož tehdejším náměstí se dnes rozprostírá park.

K Leninovi patří neodlučitelně také Karl Marx, německý filozof, politický publicista či teoretik dělnického hnutí. I ten se podepsal na boleslavských ulicích.

Po Marxově ulici dřívější generace chodívaly kolem místního hradu. Dnes již tento prostor vypadá úplně jinak. Nezůstal zde kámen na kameni. Za to se ulice přejmenovala na Ptáckou a projedou po ní stovky aut denně.

Na stvrzení pravého přátelství mezi Čechy a Sověty potřeboval tehdejší režim viditelný doklad. Jak jinak než černé na bílém. V Boleslavi byli ještě o krok dále vznikla ulice Československo-sovětského přátelství.

I ta už je dnes pouhou minulostí. Nahradil ji Jan Palach, student historie a politické ekonomie, který svůj mladý život obětoval na protest proti potlačování svobod po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy. V lednu 1969 se v horní části Václavského náměstí v Praze zapálil, za tři dny zemřel.

Puškinův památník a ukradené vysvědčení v sedmé třídě

„Lidé jdou v průvodech, klaní se Leninu, za to, že miloval nejvíce chudinu," obracela jsem oči v sloup a cpala si do hlavy text básně na recitační soutěž.

Psal se říjen 1989 a protože jsem tak trošku bojovala se soudružkou ruštinářkou, musela jsem si pravidelně vylepšovat „kádrový profil" účastí na Puškinově památníku.

Nešlo však, jak by se možná mohli domnívat příslušníci mladé generace, o pomník slavného ruského básníka a autora Evžena Oněgina, nýbrž o mnohakolovou recitační soutěž.

Bylo jasné, že s češtinou se daleko nedostaneme, takže většina básní, jejichž recitátoři si odnášejí ceny, byla v ruštině. Proto jsem i já přehodnotila výše zmíněnou říkačku a nakonec se na poslední chvíli začala trápit s azbukou, abych reprezentovala školu „na úrovni".

Avšak z dnes již dobře známých důvodů se prosincové kolo Puškinova památníku nekonalo, a i naše tehdejší soudružka ruštinářka sundala ze zdi v učebně obraz Vladimira Iljiče.

Tu básničku umím dodnes, a nosím si ji v hlavě jako takový svůj osobní symbol svobody a sametové revoluce.

Mně a mým spolužákům bylo tehdy dvanáct let, takže jsme situaci kolem sebe teprve tak nějak začínali vnímat, a najednou se celý ten známý svět rozpadl na kousky.

Když jsem včera ze zaprášené krabice vytáhla svá vysvědčení ze základní školy, abych se přesvědčila o tom, jak to bylo se známkováním v roce 1989, respektive 1990, stal se ten chatrný kousek papíru předmětem velké závisti.

Můj syn je jen o rok mladší, než jsme byla tehdy já, a nepodařilo se mi vysvětlit mu, proč že jsem z dějepisu a občanské výuky byla neklasifikována.

„Tys propadla? Z dějepisu, jo? A občanskou nauku my nemáme, co to je?" Oči mu zářily štěstím, průšvih rodičů je asi věc, která je populární napříč režimy.

Jak vysvětlit, že jsem se šest let ve škole učila něco, co najednou nebyla pravda? Se spolužáky jsme se po letech shodli na tom, že tahle skutečnost některými z nás docela otřásla, i když jsme si to v té době neuvědomovali.

Nejhůř na tom pak byli ti, jejichž rodiče si vzali ideály komunismu za své, a tudíž ani doma svým dětem do hlavy ono semínko pochybnosti nezaseli. Ti si tuhle pokřivenou křivdu nejspíš nesou životem dosud.

Zkratky

BSP - Brigáda socialistické práce. byla formou socialistického soutěžení a socialistické pracovní iniciativy za komunistického Československa. Myšlenka vzniku BSP přišla ze SSSR, kde v roce 1958 vznikl první pracovní kolektiv soutěžící o titul Brigáda komunistické práce. V ČSSR se soutěžení o titul BSP plně rozvinulo až v dobách normalizace. Roku 1984 bylo v tomto hnutí zapojeno na 200 tisíc kolektivů, ve kterých působilo přes 2,7 milionu pracujících, především dělníků. Dělníci na jednotlivých dílnách (kancelářích) se vyhlásili kolektivem, který soutěží o titul BSP. Pak probíhalo tzv. hodnocení, které bylo veskrze formální. Za 1-2 roky byla tato dílna vyhlášena jako kolektiv, nesoucí hrdé jméno Brigáda socialistické práce.

VB, PP, PO - Dnes složky Integrovaného záchranného systému, tedy Policie, Zdravotnická záchranná služba a Hasičský záchranný sbor. V minulém režimu byli policisté příslušníky Veřejné bezpečnosti, záchranáři vyjížděli jako První pomoc a hasiči byli přejmenováni na Požární ochranu. Nouzová telefonní čísla byla ale tehdy stejná jako dnes, Veřejná bezpečnost 158, První pomoc 155 a Požární ochrana 150.

OÚNZ -  O zdraví obyvatel se staraly Ústavy národního zdraví. Všechny okresní nemocnice s okresními zdravotnickými středisky, porodnice, okresní zdravotnická střediska, obvodní zdravotnická střediska, lékařské stanice, ženské poradny, dětské poradny, ošetřovatelské stanice, stanice záchranné služby a další pracoviště se sdružily v Okresním ústavu národního zdraví OÚNZ.

LSD - Půvabná zkratka, která mladším ročníkům bude nejspíš evokovat známou halucinogenní drogu, s níž v 60. letech experimentoval Timothy Leary, měla v socialistickém Československu zcela jiný význam, bylo to totiž Lidové spotřební družstvo, později známé jako Jednota, v lidové slovesnosti také konzum. Nejen toto označení přetrvalo dodnes, nástupcem LSD je dnes řetězec COOP, jehož prodejnu najdete třeba i v Mnichově Hradišti. Nezapomenutelná byla i reklama s medvídkem, který šel do Jednoty pro med, pamatujete?