Nejen Česko, ale také Mladoboleslavsko je v souvislosti s možnými zvířecími infekcemi poměrně bezpečné.
Podle Jiřího Volavky z Krajské veterinární správy Inspektorátu Mladá Boleslav, zde v současné době není zaznamenán žádný hromadný úhyn spojený s infekcemi zvířat. „Problém je pouze u volně žijících zvířat, a to u zajíců,“ poznamenal Volavka.
U nich je problém nejen s tularémií, ale také s brucelózou.
Mezi lidmi je ale asi nejvíce známá vzteklina. Té se ale podle odborníků bát nemusíme. „Vzteklina v celém státě není už od roku 2002,“ řekl Boleslavskému deníku Volavka. Objevily se sice případy, kdy lidé přišli do kontaktu s nakaženými zvířaty, vždy ale byli náležitě ošetřeni a díky tomu se tak žádné problémy s touto nemocí u lidí nevyskytly. To však bylo v dobách, kdy byla vzteklina poměrně rozšířena.
Jednou z nemocí, která mladoboleslavský okres zasáhla, byla nemoc šílených krav, neboli BSE. Nejprve se objevilo podezření na toto onemocnění u jedné krávy. Pár dní po několika vyšetřeních se obavy potvrdily. To bylo jen několik dní před koncem roku 2006.
Kvůli nemoci šílených krav pak muselo Zemědělské družstvo v Loukovci nechat utratit 75 krav a dva býky. Všichni se tou dobou ptali, jak se vůbec mohla kráva nakazit. Nemoci šílených krav je často připisována podávání takzvané masokostní moučky. „Kráva byla stará pět a půl let. V tu dobu se u nás už masokostní moučka zvířatům nepodávala,“ řekl tehdy ředitel družstva Josef Lojda. Krmení masokostní moučkou je v současné době už zakázané.
Od této doby se Mladoboleslavsku naštěstí podobné nemoci už vyhýbají.
Dělení nemocí na zvířecí a lidské bývá často nepřesné, řada takzvaných zvířecích nemocí ohrožuje i člověka. Česká republika je však v tomto ohledu poměrně bezpečné.
Například na vzteklinu umírají ve světě dodnes ročně tisíce lidí, poslední Čech zemřel na toto virové onemocnění ještě před druhou světovou válkou. To je dáno povinným očkováním a plošnou vakcinací divokých lišek, která začala v roce 1989. Do té doby byl výskyt vztekliny v Česku poměrně vysoký, prudce začal klesat až počátkem devadesátých let. „Poslední případ vztekliny v České republice byl v roce 2002 u dvou lišek na Turnovsku,“ uvádí Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. Zatímco některé zvířecí nemoci z Čech zřejmě definitivně zmizely, jiné se naopak v Česku objevily teprve nedávno.
To je případ tzv. nemoci šílených krav neboli BSE. Ta u lidí může způsobit zákeřnou variantu Creutzfelt-Jakobovy nemoci, která má až osmiletou inkubační dobu a často končí smrtí. „V Česku však platí řada opatření, která riziko nákazy snižují na minimum. Dobytek se nesmí krmit masokostní moučkou, veškerý jatečný skot nad třicet měsíců se vyšetřuje.
„Nemoc se navíc přenáší pouze nervovou tkání, která se na jatkách odstraňuje, nikoliv masem. Proto je dnes hovězí maso nabízené na pultech řeznictví z hlediska BSE bezpečné,“ vysvětluje mluvčí veterinární správy Duben.
