Funění klimatizace střídá cvakání přístrojů a výsledky měření letí okamžitě bezdrátově do světa. Boleslavská měřicí stanice Českého hydrometeorologického úřadu prošla jako první ze stanic, které spravuje hradecká pobočka úřadu, nákladnou modernizací. Co nyní měří? A proč by nás to mělo zajímat?

V únoru byl spuštěn celostátní projekt Inovace státní imisní sítě, který financuje Ministerstvo životního prostředí ČR. V jeho rámci probíhá modernizace přístrojového vybavení jednotlivých stanic, optimalizace jejich rozmístění a někde také rozšíření spektra sledovaných látek. Projekt má být ukončen letos v srpnu.

Ve speciálním izolovaném kontejneru na městském stadionu dnes probíhá měření čtyř základních veličin a také meteorologických jevů. Výsledky, které přístroje naměří v Mladé Boleslavi, jsou však podle výzkumů reprezentativní pro celý region. Tedy za předpokladu, že právě neprobíhá nějaký zvláštní meteorologický jev.

Dva ze čtyř přístrojů jsou prachoměry. Jeden měří hrubší částice PM10, druhý částice jemnější PM2,5. Vdechování pevných prachových částic má negativní vliv především na kardiovaskulární a plicní systém, a proto je vhodné zejména v zimě, kdy prašnost dosahuje nejvyšších koncentrací, sledovat hodinové limity a přizpůsobit jim svůj venkovní pohyb. Letošní neobvykle „čistá" zima byla spíše výjimkou.

Na provoz druhého zařízení se podařilo regionálním ekologům dokonce získat 50 tisíc korun od krajského úřadu.

Další dva přístroje jsou analyzátory plynů přízemního ozónu a oxidu dusičitého. Zatímco oxid dusičitý, který způsobuje kyselé deště, vzniká působením člověka, s přízemním ozónem je to trochu složitější.

„Přízemní ozón má negativní vliv na zdraví lidí i vegetaci. Nemá primární zdroj, protože vzniká reakcí oxidů dusíku a těkavých organických látek za spolupůsobení slunečního záření. Proto jsou jeho hodnoty nejvyšší v létě," vysvětlila Markéta Bajerová, vedoucí Oddělení ochrany čistoty ovzduší hradecké pobočky ČHMÚ.

Dříve se na městském stadionu měřil také oxid siřičitý a oxid uhelnatý. Jejich koncentrace jsou ale dnes už natolik nízké, že se od nákladného měření ustupuje.

Mladoboleslavská stanice je plně automatizovaná a osobní návštěvu pracovníků ČHMÚ nyní vyžaduje jen jednou za dva týdny. Díky novému vybavení ji lze totiž na dálku vypnout a znovu zapnout. Díky tomu odpadnou několikahodinové výpadky indikátorů v případě, kdy se stanice ocitla bez proudu.

„Možná jste si všimli, že je tu ještě prostor na další přístroje. Pokud by se město nebo nějaký jiný sponzor rozhodlo zafinancovat jejich pořízení, budeme rádi," poznamenal ekolog David Hradiský.

Modernizace mladoboleslavské měřící stanice je z pohledu ČHMÚ velmi důležitá. Zdejší stanice totiž patří k reprezentativním místům pro smogový varovný a regulační systém a je zároveň v širokém okolí jediná podobně vybavená a nepřetržitě pracující stanice. V Mladé Boleslavi funguje od roku 1998, od roku 2005 pod Hradcem Králové.