Na začátku tradice klání o nejlepší guláš byly oblíbené televizní pořady o vaření, ve kterých amatérští kuchaři předvádějí své umění. Parta místních nadšenců se rozhodla vyzkoušet něco podobného. Protože se jednalo o pány, kteří milují guláš, vznikl Gulášfest. Dnes už má za sebou pět úspěšných ročníků.

„Soutěže se účastní lidé ze širokého okolí. Letos máme přihlášených 14 kuchařů. Pro řadu z nich už je to otázka prestiže. Přihlašují se každý rok a snad jim ani nejde o vítězství. Snaží se třeba jen o to, umístit se lépe, než některý jejich soupeř," vysvětluje hlavní organizátor Josef Hadrbolec.

Každý, kdo si dosud myslel, že existuje jen jeden druh guláše, byl během sobotního odpoledne v hospodě U Jelena vyveden z omylu. Kromě klasických hovězích a vepřových gulášů zde voněl také segedínský, zabíjačkový, vegetariánský, zvěřinový a dokonce i jeden z kuřecích srdíček.

„Letos jsem si připravila valašský guláš. Na špeku jsem osmažila cibuli a kvalitní klobásu, přidala vepřové maso, zelí a doplnila žampiony. S cibulí je v tomto případě ale potřeba šetřit, jinak bude maso příliš sladké," podotýká Alžběta Hadrbolcová z Hlavence, když přihřívá poslední zbytky svého guláše zájemcům.

Soutěž začala v 16 hodin. Představujete-li si však, že se všichni přihlášení v tu ránu pustili do krájení masa a cibule, jste na omylu.

„Protože někdo preferuje guláš čerstvý a někdo rozleželý, připravují jej všichni kuchaři už doma. Tady se pouze ohřívá a servíruje. Čtrnáct naplno rozpálených vařičů by zdejší jistič nejspíš nevydržel," vysvětluje Josef Hadrbolec.

Krátce po čtvrté se tak mohli první zájemci pustit do ochutnávání. Každý, kdo zaplatil symbolické startovné, obdržel kromě misky a lžíce také hlasovací arch, do kterého po každé ochutnávce zanesl, nakolik mu ten který guláš chutnal. A protože i malé porce dají sebevětšímu jedlíkovi pěkně zabrat, je-li jich rovnou čtrnáct, vyhlášení bylo naplánováno na půl osmou. To aby se všechno stihlo.

Mezitím se spořádalo celkem 75 litrů guláše, vypilo nepočítaně piv a probralo kde co.

Jak se večer přiblížil k závěru, stále více kuchařů hledělo zálibně na polovinu prasete vystavenou v rohu hospody čekající na autora nejlepšího guláše. Tím se stal kuchař, který připravil bezkonkurenční guláš z kuřecích srdíček. Také ostatní kuchaři však odcházeli s masitými cenami, dobrou náladou, plnými břichy a vidinou dalšího ročníku.

Lukáš Walter: Jen čerstvé koření a bylinky

Nad jeho vegetariánskými guláši někdo kroutí hlavou, někdo si jen pochvalně pomlaskává. Jedno je však neoddiskutovatelné. Účast Lukáše Waltera z Teplic, který strávil část života v Tibetu, Indii a vůbec na cestách po světě, což jej ovlivnilo i v kuchařském umění, už ke Gulášfestu tak nějak patří.

V čem je kouzlo vašeho guláše?
V lásce k přírodě. Už 20 let nejím maso a snažím se žít s přírodou v symbióze. Nesnažím se vyhrát, snažím se nabídnout zajímavost, ukázat, že dobře jíst se dá i bez masa.

Z čeho vychází váš recept?
Navazuji na umění svého táty, který je mistr gulášů. Snažím se ale vařit z nejčerstvějších surovin a třeba dnes jsem použil fazole a hlívu ústřičnou. Také používám jen čerstvé koření a bylinky. Nemám ale jasně daný recept, právě v té rozmanitosti spatřuji půvab.

Ačkoliv ve vašem receptu není maso, jistě v něm nechybí cibule. Kolik jí používáte?
Dost, dostatek cibule má velký vliv na výslednou chuť. Nejdůležitější je ale finální dochucování.

Jaký úspěch má váš guláš mezi hodnotiteli?
Překvapivě bych řekl, že obrovskou. Nehodnotí se ale tak úplně guláše, spíš konkrétní kuchaři. Hrají tady roli osobní sympatie. To ale neznamená, že bych odtud odjížděl nespokojený. Naopak, já odtud nemůžu odjet nespokojený. Navíc mám obrovskou radost, že už podruhé se se mnou do soutěže přihlásil i můj táta a můžeme tu být spolu. Je tu celá naše rodina.

Kuchaři gulášů se dělí na ty, kteří nechávají hotový guláš odležet, a na ty, kteří dávají přednost čerstvému. Kam patříte vy?
Táta vaří den předem. Já jsem zjistil, že v mém případě to není možné. Protože v mém guláši není maso, druhý den není lepší, ale spíš ztrácí glanc. Vařil jsem ho dnes dopoledne.

Má váš guláš doma úspěch?
Zrovna před loňským ročníkem byla moje žena nemocná. Tehdy jsem vařil guláš se sójovým masem a vařil jsem ho den předem. Večer jsem jí ho přinesl pořádnou porci a co se nestalo. Žena do druhého dne tak nějak zkrásněla a udělalo se jí líp. A to je síla dobrého guláše.