Klienti už si podle správce dvora Jana Kašpara pochvalují změnu, která se jich dotkla nejvíc. Komunikace procházející areálem byla totiž rozšířena a má nyní kruhový tvar. Zejména řidiči velkých nákladních vozů tak oceňují fakt, že se nemusí na dvoře točit, ale mohou projet váhou, následně složit náklad a bez složitého manévrování zase odjet.

„Aktuálně třídíme odpad na 17 komodit, z toho 12 představuje nebezpečný odpad. Rozšíření dvora nám umožnilo začít nově třídit třeba kov na železo a ostatní kovy a rozlišovat i mezi objemným odpadem a odpadním dřevem. Tím, že jsme začali dokonaleji třídit na více komodit, navíc šetříme peníze," vysvětluje přínos modernizace areálu Kašpar.

„Jediný druh nebezpečného odpadu, který tady nemůžeme odebírat, je azbest," upozorňuje Jiří Coufal, vedoucí dobrovického technického střediska.

Technické služby města však už nyní, krátce po otevření nového dvora, trápí požadavky na další třídění. Od nového roku se totiž opět změnily podmínky skládkování a je vyžadováno, aby maximálně tříděná byla rovněž stavební suť. K tomu jsou sběrné dvory motivovány rostoucími cenami skládkování suti. „Musíme se přizpůsobit, jisté však je, že s měnícími se podmínkami nám bude zdejší areál brzy opět malý," krčí rameny Kašpar a dodává, že vůbec největší obtíže provozovatele sběrných dvorů teprve čekají – úplný konec skládkování je v ČR nevyhnutelný.

Dobrovický sběrný dvůr vloni přijal přes 630 tun odpadu. Starosta města Tomáš Sedláček podotýká, že už při projektování jeho nové podoby se počítalo s tím, že sem budou odpad vozit i obyvatelé okolních obcí. Dvůr je tak na ně připraven. Správce dvora jen doufá, že se nyní, po modernizaci, podaří rozšířit okruh lidí, kteří služby dvora pravidelně využívají. Stále sem totiž jezdí ti samí.