Stoupali jsme do 1602 metrů nad mořem na nejvyšší českou horu Sněžku, projeli jsme se na kolech i bruslích po cyklostezce a dneska vyrazíme po příjemné rovince. Takže ani maminky s kočárky nepřijdou zkrátka. Tentokráte vyrážíme na novou naučnou a prožitkovou stezku Klokočským lesem za hrou, vodou a ptačím zpěvem.

Stezka se svého velkolepého otevření dočkala prakticky nedávno a pravidelní čtenáři Boleslavského deníku o tom jistě vědí. Nenáročná cesta vede prakticky po rovině lesem za Bakovem nad Jizerou, u Úpravny vody Rečkov.

Dorazit můžete buď autem, ale v tom lepším případě na kole či pěšky. Příjezdových tras je hned několik. Například od Malé Bělé směrem na Bělou pod Bezdězem. Hned za železničním přejezdem odbočíte na nejbližší křižovatce ve tvaru písmene T vpravo. Přijet můžete také od Kláštera Hradiště nad Jizerou po silnici směrem na obec Maníkovice, respektive Rečkov.

Právě u Úpravny vody Rečkov naučná stezka začíná. Jako první si můžete odpočinout právě u budovy úpravny, kde Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav vybudovaly oddechové místo. Dočíst se zde z informační tabule můžete řadu zajímavostí o vodě.

Sochy i budky

Od úpravny vody se vydáte směrem do lesa. Proběhnout můžete mezi stromy úzkou pěšinou rovnou od prvního infopanelu a velké dřevěné sochy sovy, případně místo obejít po zpevněné cestě. Po pár metrech narazíte na další infopanel a „boudičku“ vrtu vodovodů a kanalizací. Právě zde se máte možnost dozvědět několik zajímavostí o jímání vody z toho území. Vrtu zde je totiž několik, stačí se jen pozorně dívat.

Poté se už jen stačí držet cesty. Za pár desítek metrů přijdete na lesní rozcestí, kde se po získání informací z dalšího infopanelu dáte vlevo.
Jak už samotný název stezky napovídá, velkou roli zde hrají ptáci a voda. A právě opeřenců je zde opravdu velké množství. O těch nejčastějších si můžete sami přečíst. Ti pozorní jistě i barevné ptáčky uvidí. A nejen je.

Také květena je zde velmi bohatá a vzácná. Již na tomto místě můžete při pohledu vzhůru spatřit první ptačí budku. Na jejich výrobě pracovali rodiče dětí z bakovské mateřské školy.

Ač pár hodin předtím, než jsme na naučnou stezku vyrazili, silně pršelo, lesní cesta je stále velmi dobrá a schůdná. Nic nám tak nebrání v tom, abychom šli po stopách lesních bytostí, tedy víle Klokočence, babě Rečkovici či vodníku Bakovci. Hlavně děti se mají na co těšit, avšak jak jsme se sami přesvědčili, bytosti vyřezané do dřeva tam obdivuje i mnoho dospělých návštěvníků naučné stezky.

Pošeptejte přání

Z lesní cesty prakticky stále nescházíte. Velmi často narazíte na infopanely a kdo dobře kouká, tak i na zmíněné ptačí budky, ptačí švitoření a překrásné dřevěné sochy. Některé jistě z cesty nepřehlédnete, jiné musíte hledat a především číst informace z panelů, kde jsou rady k hledání. Jaké? To vám pochopitelně neřekneme, sami na ně jistě přijedete.

K vodníku Bakovci se dostanete – nedostanete prakticky ke konci stezky. Proč říkáme - dostanete i nedostanete? Vidět ho může každý i z cesty, ovšem do jeho blízkosti se musíte dostat přes potůček a dvě přes něj položené klády. Možná trochu akrobatický kousek, avšak ta podívaná stojí za to. Do ouška vodníkovi pak můžete pošeptat své tajné přání a pak jen čekat na jeho splnění.

To už se pomalu dostáváme k samému konci stezky, na silnici spojující Rečkov a Klášter Hradiště.

Kam dál vás již navedou turistické ukazatele. Nabídka je opravdu široká a vyberou si rekreační i profesionální sportovci. Podívat se můžete například na jeden z pramenů, vzdálený jen sto metrů.

Pokud se nechcete stejnou trasou vracet zpět, vyrazte k úpravně vody po této silnici. Cestou se zastavte i u Památníku osvobození, kde můžete chvíli posedět na lavičkách, případně i posvačit. Samozřejmě ani zde nechybí infotabule s krátkým povídáním o historii pomníku a pár dobových fotografií.
Za několik stovek metrů už znovu budete stát u Úpravny vody Rečkov, kde si můžete rozmyslet, kam dál…

Tomáš Ježek, Pavel Svačina