Mladá Boleslav/ Spor mezi hejtmanem Středočeského kraje Davidem Rathem (ČSSD) a primátorem Mladé Boleslavi Raduanem Nwelatim (ODS) nabírá nečekaných rozměrů. Hádka dvou politiků totiž pootevřela dveře dosud ukrytého skandálu, který doutnal v areálu mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice.

Kdo podal oznámení první?

Primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati v úterý napsal Boleslavskému deníku, že podá trestní oznámení na Středočeský kraj, protože nedokáže doložit účetními doklady vydání asi 25 milionů korun, které utratil za úhradu poplatků ve zdravotnictví. „Rozhodl jsem se jako zastupitel Středočeského kraje kvůli této věci podat trestní oznámení na hejtmana Davida Ratha a radu kraje,“ uvedl Nwelati.

Mluvčí Středočeského kraje uvedla, že hejtman David Rath má pocit, že primátor Nwelati se tímto snaží odvést pozornost od svého možného podílu na nevýhodné zakázce na projektu „Dostavby nemocnice Mladá Boleslav“. Nwelati byl totiž před krajskými volbami předsedou dozorčí rady nemocnice. Současné vedení nemocnice kvůli této kauze podalo trestní oznámení a v hledáčku je právě bývalý management nemocnice.

Na to ihned reagoval Nwelati: „Musím říci, že jsem očekával reakci, když jsem v pondělí na krajském zastupitelstvu vyřkl informaci, že podám trestní oznámení na pana doktora Ratha a celou radu. Nevěděl jsem, co pan Rath udělá, ale věděl jsem, že se mě bude snažit velmi tvrdě zastrašit,“ řekl Boleslavskému deníku Nwelati.

Boleslavský deník má ale k dispozici dokument, který dokazuje, že vedení nemocnice, potažmo kraj, podalo trestní oznámení kvůli podezření ze znevýhodněné zakázky v nemocnici na státní zastupitelství v Mladé Boleslavi dříve, než Nwelati oznámil podání trestního oznámení na hejtmana a radu kraje.

Podivný kšeft desetiletí

Bez ohledu na to, kdo na koho podal trestní oznámení dříve, je teď jasné, že kriminálka se bude zabývat obchodem desetiletí v mladoboleslavské Klaudiánově nemocnici, která si na přelomu let 2007 a 2008 nechala udělat u společnosti ISI architekta Orlina Ilinčeva kompletní dokumentaci pro realizaci přístavby nemocnice.

Na ploše současného parkoviště v areálu nemocnice má totiž už příští rok vyrůst šestipatrový zdravotnický pavilon a parkovací dům s heliportem i supermarketem. Projekt dostavby vedl tehdejší člen managementu nemocnice Václav Řičář, ředitelem nemocnice byl současný právník města Ladislav Řípa a tehdejším šéfem dozorčí rady byl současný primátor Mladé Boleslavi a krajský zastupitel Raduan Nwelati.

Rath: Zakázka byla předražená

Současné vedení nemocnice, kterou ovládá Středočeský kraj vedený Davidem Rathem, podalo jménem ředitele Josefa Langera trestní oznámení. V dokumentu zaslaném na státní zastupitelství se uvádí: „na neznámého pachatele – s největší pravděpodobností člena předešlého představenstva, předešlé dozorčí rady a zaměstnanců nemocnice“ s tím, že zadali zakázku na vyhotovení projektu za „cenu údajně podstatně převyšující její skutečnou hodnotu“ a uzavřeli na ní „zjevně nevyváženou smlouvu o díle, která nedostatečně zajišťuje oprávněné zájmy nemocnice.“

Kraj také na státní zastupitelství napsal, že „tehdejší vedení nemocnice převzalo od dodavatele vadné plnění a dostatečně průkazně jej nereklamovalo.“

Mluvčí úřadu k tomu dodává: „V době, kdy byl Raduan Nwelati významným členem statutárních orgánů nemocnice, byla tehdejším managementem uzavřena smlouva na cca 40 milionů korun, za něž by měla být pořízena pouze projektová dokumentace. Současné vedení kraje je přesvědčeno, že jde o zakázku předraženou a že by se obdobný projekt dal zajistit i za podstatně nižší cenu. I proto se domnívá, že došlo k záměrnému poškození mladoboleslavské nemocnice. Tyto peníze budou scházet na platy zdravotníků a léčbu pacientů. Současně vyšlo najevo, že někteří členové bývalého vedení nemocnice byli přes blízké osoby propojeni s projekční kanceláří. Současné vedení Středočeského kraje proto celé tyto podezřelé aktivity nechává prošetřit policií,“ uvedla mluvčí Berill Mascheková.

Nwelati: Nabídli nejnižší cenu

Primátor a bývalý šéf dozorčí rady Nwelati to ovšem ostře odmítá. „Jedná se o zakázku, kde proběhlo výběrové řízení, na jehož základě představenstvo a valná hromada nemocnice schválily dodavatele, který nabídl nejnižší cenu. Ve výběrovém řízení byly další tři, nebo čtyři dražší nabídky,“ řekl Nwelati.

Tehdejší vedoucí projektu Václav Řičář se ke kauze nevyjádřil. Boleslavský deník se jej marně pokoušel dva dny kontaktovat na obou mobilních telefonech. Získat vyjádření či sjednat schůzku se nám sjednat nepodařilo ani přes Řičářovo zaměstnání. Pracovnice obchodního centra, které teď Václav Řičář vede, nás na něho rovněž opakovaně odmítla přepojit s tím, že je časově zaneprázdněný.

Architekt: Vše bylo podle zákona

Obvinění odmítá i dodavatel projektové dokumentace. „Podívejte se, my jsme vyhráli veřejnou soutěž zcela běžným způsobem podle zákona. Na to jsou doklady a to se dá ověřit. Druhá věc je, že u zdravotnických staveb se projektuje tak, že zadání se dost často upravuje v průběhu výstavby, protože se vše konzultuje s primáři a vedení nemocnice do toho také zasahuje, protože jsou velmi zkušení. Takže se upravuje i rozsah projektu. Tady k té úpravě během zpracování došlo také a mnohonásobně,“ řekl architekt Orlin Ilinčev.

Vítězná firma ale nedodala podle vedení kraje kompletní dokumentaci. Prý to dokazuje odborný posudek. Kraj viní bývalý management nemocnice z pochybení, že za nekompletní dokumentaci vyplatilo peníze. Současný ředitel Josef Langer v trestním oznámení uvedl, že nemocnice 15. února 2008 uhradila částku přes 963 tisíc korun a navíc 15. 3. 2008 dílo architekta převzala jako bezvadné a přitom podle posudku bylo využitelné jen na 82 procent. Tím měla vzniknout další škoda ve výši zhruba 2,7 milionu korun.

Měli zaplatit, nebo ne?

S tím ovšem Nwelati tak úplně nesouhlasí. „Vítězná firma dodala projektovou dokumentaci, která z mého pohledu a pohledu tehdejší části vedení nemocnice byla nekompletní. Chyběly tam určité podklady, proto jsme také tu zakázku nezaplatili, ale uhradili jsme jen část, která odpovídala zakázce, a zbytek jsme odmítli zaplatit,“ řekl Nwelati.

„Měli jsme na to posudek ČVUT, kterého se účastnilo zhruba 12 lidí z různých profesí stavebnictví. Podle tohoto posudku nebyla dokumentace kompletní, proto jsme odmítli dál zaplatit,“ tvrdí Nwelati.

Dodavatel projektové dokumentace Orlin Ilinčev podal na nemocnici žalobu a nabídl i mimosoudní narovnání. „Vyrovnání jsme ale odmítli, protože jsme byli absolutně přesvědčeni, že zakázka neměla být zaplacena,“ uvedl Nwelati.

Firma tvrdí, že dodala vše, co měla. „K tomu soudu sice došlo, ale skončilo to nějakou formou dohody. Je to uzavřené a naše obchodní vztahy jsou uzavřené také. Je to důležité, aby nemocnice mohla začít stavět, a my ji můžeme asistovat ve chvíli, kdy bude naše služby potřebovat,“ dodal Ilinčev.
Současné vedení nemocnice a kraje chce nejen zjistit, kdo v kauze pochybil ale chce i náhradu případné vzniklé škody.

Podivné kontakty managementu nemocnice s vítězem zakázky

V kauze dostavby nemocnice se ze strany kraje objevilo také obvinění, že vítěz zakázky od mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice na dodání projektové dokumentace za desítky milionů korun, Orlin Ilinčev, jehož firma projekt pro nemocnici zhotovila, působil od 21. května 2008 jako jednatel firmy Whatever a ve stejný den byla zapsána jako jednatelka této firmy i tehdejší příbuzná šéfa projektu za nemocnici Václava Řičáře Martina Řičářová. Ještě před tím 30. dubna ve funkci skončila jako jednatelka této firmy matka tehdejšího ředitele nemocnice Ladislava Řípy Eva Řípová.

„Jednalo se o firmu, kterou jsem původně měl a která nikdy neměla žádnou činnost. Pan Řičář v té době sháněl společnost, která neměla nikdy žádnou činnost. Moje matka tu firmu nepotřebovala, nikdy tam neproběhl žádný obchod, ani jediná faktura. Potřebovala se ji zbavit, proto jsem ji panu Řičářovi prakticky prodal, ale zadarmo zcela bez peněz, protože o ní měl zájem. To, že tam pak skončil spolu s panem Ilinčevem, tak z toho jsem veselý nebyl. Moje účast tam nikdy nebyla,“ řekl Deníku Řípa.

„To, že tam bylo propojení mezi panem Ilinčevem a panem Řičářem, tak to byl samozřejmě jeden z důvodů, proč pan Řičář potom ze dne na den skončil v nemocnici,“ dodal Řípa.

Asociaci s možným spojením zadavatele a výherce zakázky odmítá i architekt Orlin Ilinčev. „Já mám jako architekt řadu developerských aktivit, protože to dělám už přes třicet let. Jsem soukromý subjekt, takže ty věci jsou z mého pohledu naprosto standardní. Já to nechci dál komentovat. Chápu, že to může vyvolat určité asociace, ale žádné tam nejsou,“ řekl Deníku architekt Ilinčev. Naznačil, že měli s Václavem Řičářem přátelské vazby, které však nijak nesouvisely se zakázkou na projekt dostavby nemocnice. Vyjádření Václava Řičáře se nám ani po několika pokusech získat nepodařilo.

Tehdejší šéf dozorčí rady Nwelati tvrdí, že se tuto informaci dozvěděl až o něco později. „V té době jsem se ptal pana Řičáře, ale to už tu byl celkově spor s panem Ilinčevem. Pan Řičář toto nepotvrdil ani nevyvrátil. Na základě této informace jsem prakticky sdělil panu Ilinčevovi a všem, že pan Řičář se nebude účastnit jakýchkoliv jednání, co se týče toho generelu. Z mého pohledu je to nepřijatelné, pokud tomu tak je. Nedošlo k žádnému poškození nikoho, protože jsme kvůli nekompletnosti odmítli celou zakázku zaplatit,“ řekl Nwelati.

Bývalý ředitele nemocnice Ladislav Řípa: Šťastnej jsem z toho nebyl

Byl podle vás výběr dodavatele projektu dostavby nemocnice v pořádku?

Já to nemohu posoudit, zakázka na projekt proběhla veřejnou soutěží, kam se mohl přihlásit kdokoliv. Byla tam výběrová komise, která posuzovala, kdo splnil a nesplnil podmínky. Na základě soutěže udělala firma dva stupně projektové dokumentace a důkazem, že to bylo dobře, bylo vydané stavební povolení. Poslední, prováděcí, stupeň dokumentace jsme ještě za mého vedení nemocnice odmítli zaplatit, protože námi oslovení odborníci na převzetí řekli, že v projektu jsou nedostatky. Zakázku jsme reklamovali a pak přišly volby i konec mého působení v nemocnici. O tom, co bylo dál, nejsem informován.

Takže popíráte, že by ten projekt mohl být předražený?

Byly tam ještě dražší nabídky od renomovaných zdravotnických firem. Otázka je, co je předražené, protože tyto zakázky mají pravidla, kolik procent z ceny díla by měl dělat projekt, inženýring a další služby, na to jsou tabulky. Bylo to naprosto ve správné relaci. Určitě to nijak nevybočovalo.

Projekt měl stát 34 milionů korun, je to správná částka?

Ano, to číslo odpovídá. V tom projektu ale byl i autorský dozor a další činnosti. Mělo to dokonce i 4 stupně dokumentace – projekt k územnímu rozhodnutím, projekt ke stavebnímu povolení, tendrová nebo-li soutěžní dokumentace a prováděcí dokumentace. Já jsem na to ale odborník nebyl, proto jsme si přizvali odborníky a nakonec došlo k dohadování s dodavatelskou firmou. Proto jsme si najali ČVUT jako nejvyšší autoritu, která ten projekt hodnotila tak, že byl v zásadě dobře, ale splnění zadaného úkolu firmou ohodnotila jen na 80, nebo 84 procent.

Objevilo se také obvinění, že pan Orlin Ilinčev, jehož firma projekt pro nemocnici zhotovila, působil od 21. května 2008 jako jednatel firmy Whatever a ve stejný den byla zapsána jako jednatelka této firmy i tehdejší příbuzná šéfa projektu za nemocnici Václava Řičáře Martina Řičářová. Ještě před tím 30. dubna ve funkci skončila jako jednatelka této firmy vaše matka Eva Řípová. Nevidíte v tom nějaký střet zájmu, když příbuzní managementu nemocnice mají, nebo měli stejnou firmu jako člověk, který od nemocnice získal mnohamilionovou zakázku?

To, že tam bylo propojení mezi panem Ilinčevem a panem Řičářem, tak to byl samozřejmě jeden z důvodů, proč pan Řičář potom ze dne na den skončil v nemocnici.

To znamená, že to byl důvod jeho odvolání?

Byl to jeden z důvodů. Je to samozřejmě věc nepřípustná.

Tehdy ale bylo oficiálně řečeno, že odchází za lepší pracovní nabídkou. To bylo nějaké zastírání?

Tak samozřejmě každý na to má svůj výklad, ale z mého hlediska to byl jeden z důvodů k odvolání. Bylo to pro mne nepřípustné.

Takže jste ho v podstatě odvolal?

Ne, on přišel a skončil sám. Byl to ale jeden z důvodů, že je nepřípustné, aby tam tato záležitost byla. Já jsem to dál neřešil.

Jenže 30. dubna byla podle obchodního rejstříku z firmy vymazána i paní Řípová, vaše matka.

Ano, jednalo se totiž o firmu, kterou jsem původně měl a která nikdy neměla žádnou činnost. Pan Řičář v té době sháněl společnost, která neměla nikdy žádnou činnost. Tam žádná spojitost rozhodně není. Mám milion dokladů, že tam nikdy nic nebylo. Moje matka tu firmu nepotřebovala, nikdy tam neproběhl žádný obchod, ani jediná faktura. Potřebovala se ji zbavit, proto jsem ji panu Řičářovi prakticky prodal, ale zadarmo zcela bez peněz, protože o ní měl zájem. To, že tam pak skončil spolu s panem Ilinčevem, tak z toho jsem veselý nebyl. Moje účast tam nikdy nebyla. To, že tam potom byly osoby coby společníci, které by neměly být spolu provázané, pro mě byla informace, kterou jsem se dozvěděl v létě. Před tím jsem se o to nezajímal, vyřizoval to za mě jiný právník.

A vy jste se kvůli tomu ani neobrátil na policii, nijak dál jste to neřešil? Příbuzná vašeho podřízeného byla přece údajně v jedné firmě s někým, kdo od vás získal zakázku za veřejné peníze.

Ne. Já jsem neměl žádný důkaz o tom, že by došlo k nějakému protiprávnímu jednání. Jedna věc je pohled etický a morální a druhá věc je, jestli tam něco proběhlo či neproběhlo. Žádný důkaz jsem neměl. Jsem právník a vím, že mávat trestním oznámením bez důkazu se nevyplatí, protože také existuje paragraf, který se jmenuje křivé obvinění. Ta zakázka byla podle nás v pořádku. Co se týče jejího provedení, podle obchodního zákoníku jsme ji reklamovali, nezaplatili jsme za to, na což jsme měli právo.

Architekt Orlin Ilinčev o vazbě na šéfa projektu Řičáře: Ke klientům máme vstřícnější vztah než je běžné

Středočeský kraj tvrdí, že ta zakázka, respektive cena za projekt byla velmi předražená. Co si o tom myslíte? Vedení nemocnice zase tvrdilo, že vámi dodaná dokumentace nebyla úplná, odmítlo zaplatit, až došlo k soudu. Co si o celé věci myslíte?

Podívejte se, my jsme vyhráli veřejnou soutěž zcela běžným způsobem podle zákona. Na to jsou doklady a to se dá ověřit. Druhá věc je, že u zdravotnických staveb se projektuje tak, že zadání se dost často upravuje v průběhu výstavby, protože se vše konzultuje s primáři a vedení nemocnice do toho také zasahuje, protože jsou velmi zkušení. Takže se upravuje i rozsah projektu. Tady k té úpravě během zpracování došlo také a mnohonásobně.

A co se týče toho soudu?

K tomu soudu sice došlo, ale skončilo to nějakou formou dohody. Je to uzavřené a naše obchodní vztahy jsou uzavřené také. Je to důležité, aby nemocnice mohla začít stavět, a my ji můžeme asistovat ve chvíli, kdy bude naše služby potřebovat. Ty stavby jsou natolik velké, že projektanti, respektive celý ten tým asistuje v rámci autorských dozorů atd. Nyní je ale situace standardní, což je důležité, protože ty spory ubírají člověku energii i čas a zatěžují státní správu. Nemělo se to stát, stalo se, je to těžké.

Vy jste získal od nemocnice velkou zakázku a přitom jste se 21. května 2008 stal jednatelem firmy Whatever a ve stejný den byla zapsána jako jednatelka této firmy i tehdejší příbuzná šéfa projektu za nemocnici Václava Řičáře – Martina Řičářová. Když se to zjistilo, pan Řičář údajně z nemocnice odešel. Nepřijde vám to jako podezřelé?

Víte, to s tím nesouvisí. Já si myslím, že pan Řičář odtamtud odešel z naprosto jiných důvodů. To je otázka. Já nevím, z jakých důvodů. Do souvislosti to dává management a mě to velice překvapilo. Obvinit kohokoliv z čehokoliv je v této republice velice snadné a velice se pracně ta situace vysvětluje a dává do pořádku. Důvody odchodu pana Řičáře jsou naprosto jiné a tohle je nešťastná souhra okolností. Rozviřují to lidé, kteří to chtějí využít jako nátlakový, politický, nebo jakýkoliv jiný argument.

To pořád nevysvětlujete, proč jste byl s jeho příbuznou v jedné firmě.

Já mám jako architekt řadu developerských aktivit, protože to dělám už přes třicet let. Jsem soukromý subjekt, takže ty věci jsou z mého pohledu naprosto standardní. Já to nechci dál komentovat. Chápu, že to může vyvolat určité asociace, ale žádné tam nejsou.

Ale muselo vám přece být jasné, že to nějaké podezření vyvolá, nebo se pletu?

Já to nechci komentovat, musel bych to zkratkovitě vysvětlovat a mohlo by to být interpretované špatně.

Počkejte, snad máte nějaký důvod, proč jste spolu byli ve firmě, to se snad dá říct celkem krátce, ne?

No, to se dá. Já to nechci říkat právě z toho důvodu, který jsem vám před chvílí řekl. My se v naprosté většině případů od roku 1990 zabýváme spoluprací se soukromými subjekty, těm věnujeme většinu své kapacity, až zbytek věnujeme veřejné správě. K soukromým klientům máme z devadesáti procent trochu specifičtější přístup – vstřícnější, než je, řekněme, obvyklé. Pak se ty vazby stávají ne zcela komerční, ale mnohem vyššími. Uvádím to ale jen jako paralelu, toto nemusí být ten případ. S klienty, kterým stavíme vily, mohou být vztahy dokonce přátelské, protože si jeden druhého vážíme. Není to naprosto identické, ale život je o tom – o přátelství, o podpoře, uznání lidských kvalit. Ve chvíli, kdy potkáte člověka, u něhož máte pocit, že si jej můžete vážit do svého stáří, tak jej ze zřetele nepouštíte. Víte sám dobře, že zla kolem nás je mnoho. Tu souvislost, kterou teď dal někdo dohromady, nechci komentovat. Prostě to tak je, to jsou skutečnosti a nemá smysl je ani vyvracet ani popírat. Do toho se nechci pouštět.