Potvrdila to veterinářka Alba Víšková. „Jde o nový typ viru, na který stávající vakcíny nezabírají,“ vysvětluje.

Přesto by podle ní neměli chovatelé očkování podceňovat. „Stále se může vyskytnout i původní kmen moru. Pokud by proti němu nebyli králíci očkováni, mohl by je zahubit,“ varuje veterinářka.

Modifikovaný vir se podle zastupujícího předsedy Ústřední odborné komise chovatelů králíků Miloslava Martince do Česka šíří ze západní Evropy.

„V těchto dnech dochází k hromadným úhynům neočkovaných králíků. „Bohužel jsme zaznamenali i úhyny v chovech, kde zvířata očkovaná byla. Šlo o kojená králíčata ve věku pětadvaceti až třiceti dní. Ztráty byly stoprocentní,“ přibližuje situaci Martinec, podle kterého hynou králíci na řadě míst ve středních Čechách, například i na Boleslavsku.

Šíření viru je přitom možné všemi možnými způsoby, například všudypřítomným prachem i vzdušným prouděním. „Opatřením by bylo úplné uzavření chovu před jakýmikoli vlivy zvenčí,“ radí chovatelům Martinec.

Podle státní veterinární správy ale není důvod k panice.  

„Nejde o nákazu považovanou veterinárním zákonem za nebezpečnou,“ vysvětluje zástupce mluvčího státní veterinární správy Petr Majer.

Králičí mor je silně nakažlivé onemocnění, které často končí úhynem většiny zvířat v chovech. U běžného typu může být příznakem nemoci náhlá smrt, v posledních letech se ale Evropou šíří nová verze s delším průběhem nemoci a shodnými následky. Králíci mohou být slabí a malátní, nežerou, krvácejí z nosu a modrají jim sliznice. Vir zasahuje játra, plíce a další orgány.



Nový druh moru přesto chovatele králíků děsí. Ovlivnil i letní chovatelskou výstavu ve Mšeně, kde minulou sobotu představila své králíky ve srovnání s minulým rokem sotva polovina chovatelů. „Majitelé králíků se bojí zavlečení moru do chovů, proto jich k nám dorazilo výrazně méně. Dokonce máme zprávy, že v Německu už se kvůli možné nákaze ruší některé velké výstavy králíků,“ říká posuzovatel a chovatel králíků Aleš Studničný z Jiviny.

Průběh nemoci v nakažených chovech se podle Studničného liší od původního typu králičího moru. „Dřívější vir usmrcoval králíky rychle, přes noc. Teď se nemoc táhne dva až tři dny, kdy králík přestává jíst, stává se apatickým a posléze uhyne,“ popisuje chovatel.

Veterinář a ředitel Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Jiří Bureš připomíná, že s novým druhem kmenu králičího moru už mají zkušenosti například ve Francii, kde se objevil už před několika lety. „Ve Francii a v Německu už dokonce existují i vakcíny, i když ne stoprocentní. Hledáme řešení, spolupracujeme s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně a budeme jednat i s největším výrobcem veterinárních léčiv v Česku,“ ujišťuje Bureš.

Pavla Franzkiová, Marina Růžičková