Kostel, který pochází z poloviny čtrnáctého století, málem zchátral. Kdyby se o něj nezačal starat Jan Toman ve spolupráci s Děkanským úřadem v Mnichově Hradišti, zřejmě by věřící historickou památku ztratili nadobro.

„Poprvé jsem kostel spatřil někdy v roce 1990. Tehdy to byla skutečná ruina. Stály pouze obvodové zdi, nebyla tady střecha, ani strop a žebrovou klenbou protékal déšť. Podlahu pokrývaly popadané trámy, trosky lavic i ostatního zařízení. Vše na jedné hromadě," popisuje Jan Toman, jaký smutný pohled se mu před čtvrt stoletím naskytl v Solci.

V současné době se na nezbytné rekonstrukce a opravy snaží získávat finanční prostředky, kde se dá. „ I tak je to ale tiché zoufalství. Pochopitelně jsou přednější svatyně, například kostel v Březně, který je v katastrofálním stavu, či kostel sv. Prokopa v Chotětově, který je na tom podobně," hodnotí Jan Toman.

Přesto neskládá ruce do klína a každý rok na různých místech žádá či prosí. Pokud získá penze, stačí jen na část prací. I tak má ale z výsledku radost. Vrásky na čele mu působí komunikace s památkáři, jejichž požadavky postup brzdí. „Konzultovat musíme nejen materiál, ale také pracovníky, kteří tuto práci mohou realizovat," vysvětlil Jan Toman. I sobotní slavnost byla spojená se sbírkou, která kostelu alespoň symbolicky pomůže. Ta poslední loni vynesla částku 2 285 korun.

O kostel se věřící starají

I tak je ale na první pohled vidět, že je o kostel dobře postaráno. Před dvaceti lety dostal například novou střechu a krovy. S největšími problémy se setkali v té části, kterou protékal déšť. „Podařilo se nám ale zachránit nástěnné malby, které někdo namaloval ještě v předhusitské době, zdobený výklenek ve zdi i žebrovou klenbu," popsal Jan Toman.

Z historických pramenů vyčetl, že kostel začal chátrat až v sedmdesátých letech minulého století. Do té doby byl ve velmi dobrém technickém i stavebním stavu. Zachovalý byl dokonce i mobiliář.

„Letos bychom rádi dodělali vnitřní omítky. Máme slíbených 400 tisíc. Více se nám asi nepodaří," doplnil Pavel Mach z mnichovohradišťského děkanství.

Kromě toho zbývá ještě zaklopit strop a obnovit dřevěný kůr. Kdysi na něm byly i varhany. Ty se neztratily, ale slouží na hradě Valdštejn.

Aby zdejší kostel nebyl zapomenutý, ale zůstal v pozornosti místních, zorganizoval Jan Toman první poutní slavnost. A jelikož v té době se do kostela nedalo vkročit, pomodlili se na návsi pod lípou.

Teď už je ale situace naštěstí opačná. Uvnitř kostela je místo pro lavice i oltář. A jako každý rok, i letos měla slavnost svého vzácného hosta. Mši svatou odsloužil Štěpán Smolen, novokněz, který působí v mladoboleslavské farnosti.