Nebyli to pouze zástupci různých institucí, které organizují vzdělávání a další akce pro seniory, jako například vysoké školy nebo knihovny, ale také zástupci úřadů práce i samotní senioři. Konference se konala na základě dlouholetých zkušeností pořádající agentury SŠMB se vzděláváním seniorů a zahájila oslavy 10. výročí založení Mladoboleslavské univerzity 3. věku a volného času seniorů.

Důležitým vyústěním konference bylo založení pracovní skupiny, která se bude zabývat vzděláváním starších dospělých a které by měla pořádající organizace předsedat. Pro pořadatele bylo příjemným zjištěním, že zástupci z akademického prostředí vysokých škol velmi ocenili možnost setkání a výměny názorů a informací se zástupci knihoven, které také pořádají pro seniory mnoho akcí. Pozitivní reakce inspirují k úvahám o možném uspořádání 2. ročníku této konference, opět v Mladé Boleslavi.
Konkrétní přínos vnese konference do konkrétních míst, která senioři navštěvují a která se o ně aktivně starají. Jedním z nich je i knihovna v Boleslavi.

„Dojem z konference mám kladný. Nevěděla jsem, co mám od konference očekávat, hodně se seniory zabýváme. Byla jsem potěšena, příspěvky byly zajímavé. Pravděpodobně se pokusíme stát se jedním z míst virtuální univerzity 3. věku," řekla ředitelka boleslavské knihovny Věra Kovaříková.

Dopolední - pro všechny společnou část - zahájil ředitel agentury Služby škole MB Mladá Boleslav Ivo Rašín poděkováním zástupcům města Mladá Boleslav a všem dalším institucím a jednotlivcům, bez nichž by uspořádání konference nebylo možné, zvláštní dík vyjádřil paní Veronice Soukupové ze Vzdělávacího centra Na Karmeli.

Rektor Škoda Auto Vysoké školy Vladimír Hamáček konstatoval, že prozatím mají málo zkušeností se vzděláváním seniorů. „Právě proto může být pro nás tato konference přínosem," ukončil svůj vstup.

Mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati ocenil konání konference, když zdůraznil důležitost vzdělávání seniorů a dodal: „Jsem hrdý na to, že zde máme Univerzitu 3. věku, a děkuji všem, kdo se o ni starají." Jeho náměstek a zároveň rektor mladoboleslavské U3V Daniel Marek navázal: „Jako zástupce mladé generace jsem si vědom, že o vzdělání seniorů se musíme postarat. Za 10 let mladoboleslavskou univerzitou 3. věku pošla řada nadšených posluchačů. Jsem vděčný jejím zakladatelům."

Za odborovou organizaci OS KOVO působící v mladoboleslavské automobilce pozdravil účastníky pan Vladimír Kment: „Staráme se i o kolegy, kteří odešli do důchodu. Byli bychom rádi, kdybychom mohli uplatnit tyto zkušenosti."

Dopolední blok přednášek zahájil pan Zdeněk Palán, prezident Asociace institucí vzdělávání dospělých, s tématem Vzdělávání seniorů v kontextu konceptu celoživotního učení. Připomněl latinské přísloví Na vzdělání není nikdo starý. Ve svém vystoupení se soustředil na výhled a možnosti vzdělávání seniorů v celosvětovém a evropském kontextu s důrazem na proměny sociálních jistot v současnosti, kdy se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, mezi bohatším severem a chudším jihem, rozdíly jsou i mezi východem a západem. Jako řešení vidí trvale udržitelný rozvoj a vzdělávací systém zaměřený na celoživotní učení. Položil si otázku, zda společnost v České republice je společností vzdělanostní. Přístup ke vzdělání u nás mu připadá poněkud laxní, výdaje v této oblasti jsou nižší než v jiných zemích EU. Je nutné, aby došlo ke změně vzdělávacího paradigmatu jak vůči dětem, tak seniorům. „Cílem musí být vytvoření učícího se prostředí, imperativem systém celoživotního učení," dodal.Další přednášející,

Michal Šerák z katedry andragogiky FF UK Praha, se zaměřil na téma Vzdělávání seniorů: cíle, současný stav a aktuální trendy. V úvodu položil otázku, kdo to vlastně je senior (z latinského slova senis - starý)? V tomto směru nepanuje shoda. Zpravidla se tato hranice určuje v návaznosti na odchod do důchodu. Jestliže v 60. letech 20. století to byl věk 60 a více, dnes je za seniora považován člověk ve věku 65 let a starší. Jiný přístup se však uplatňuje v oblasti uplatnění na trhu práce v některých oborech. Podle průzkumů v zemích Visegrádské čtyřky je např. v Maďarsku považován za starého člověk starší 36 let v oblasti pracovní výkonnosti v oblasti IT, bankovnictví a v některých dalších oborech. „Podle gerontologických výzkumů člověk začíná stárnout od svých 24 let," upozornil přednášející. Podle něj se dnes v naší společnosti objevuje negativní jev – ztráta mezigeneračních vztahů. Více než třetina náctiletých považuje za samozřejmé, že své prarodiče vidí jednou za rok. Nelze se potom divit, že dnešní představa důchodce zahrnuje člověka starého, nemocného, pobývajícího v sociálních ústavech, i když to nemusí odpovídat realitě. „Společnost k seniorům přistupuje jako k jednolité skupině," dodal. Michal Šerák nepovažuje na rozdíl od zpráv z médií a z politického prostředí současný stav, kdy senioři tvoří 16 procent populace, za nepřekonatelný problém z hlediska ekonomického. Není špatný díky dvěma silným populačním skupinám, a to poválečné generaci a Husákovým dětem ze 70. let. Jiné to bude v roce 2050, kdy u nás má být 33 procent lidí v seniorském věku. V současnosti se rodí málo dětí, pouze 1,45 dítěte na jednu ženu, ideální by bylo 2,1 dítěte. Posluchači se dozvěděli, že v roce 2011 žilo v České republice 119 tisíc vdovců a 628 tisíc vdov. Z toho plyne fakt, že vzdělávacích aktivit pro seniory se většinou účastní ženy, v důchodu jich je více než mužů. Přednášející označil předchozí konstatování za výzvy a příležitosti pro budoucnost: „Dnešní šedesátníci, kteří odcházejí do důchodu, jsou již schopnější při práci na počítačích, mají lepší jazykové znalosti a lepší fyzickou kondici i finanční možnosti. Pro organizátory ze vzdělávacích institucí to znamená do budoucna přípravu náročnějších programů." Uzavřel své vystoupení tím, že senioři, kteří s chutí navštěvují kurzy, nepředstavují reprezentativní vzorek své generace. Naprostá většina seniorů se nevzdělává, důvodem mohou být jednak dosažitelnost míst akcí či zdravotní stav. Pro seniory je však důležitý sociální kontakt a také udržování psychické a fyzické kondice.

Dopolední program zakončila Caterina Hein z Centra pro vzdělávání seniorů Lipské univerzity. Pohovořila na téma Zkušenosti se vzděláváním seniorů v Lipsku. Univerzita 3. věku zde byla založena již v roce 1979 jako Univerzita veteránů. V současnosti se vzdělávání seniorů dělí na Univerzitu 3. věku a Studium seniorů. Jediným přijímacím kritériem pro Univerzitu 3. věku je dosažení věku 50 let. V letošním roce navštěvuje U3V přes 1500 lidí. Průměrný věk posluchačů je 68 let. Podíl žen je 70 procent. Je pro ně připraven program 24 přednášek z téměř všech vědních oborů během jednoho studijního roku ve dvou paralelních kurzech. „Program je spojený se slavnostním zahájením, vánočním koncertem a slavnostním zakončením roku," uvedla Hein. Studenti platí 55 Euro za jeden akademický rok. Lektoři z univerzity nebo z města Lipsko přednášejí bezplatně. Posluchači U3V mohou rovněž využít doplňkové nabídky, jako je např. návštěva s průvodcem (např. studijní sbírky školy, ústav anatomie, muzeum hudebních nástrojů) nebo exkurze na vybraná místa v Německu.

Rada Univerzity 3. věku vykonává poradenství při hledání témat přednášek, referentů a doplňkových akcí včetně organizační podpory. Seniorské studium, které letos navštěvuje přes 600 posluchačů, existuje od zimního semestru 1993/94. Zájemcům z řad seniorů je umožněno si vybrat z cca 200 vysokoškolských přednášek, které mohou navštěvovat společně s mladými studenty. Jedná se o mezigenerační výuku s mottem „Staří a mladí studují společně." Jako doplněk mohou zájemci navštěvovat jazykové (angličtina, španělština, čeština) nebo počítačové kurzy. Kontaktním orgánem pro otázky studia seniorů, který pomáhá při organizování doplňkových akcí, je Rada zástupců seniorů. Tvoří ji zástupci zvolených seniorů. Posluchači lipské U3V i seniorského studia mají společné aktivity – spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně.

„V budoucnu bychom rádi uskutečnili mezigenerační projekty a semináře, rozšířili mezinárodní spolupráci a také studium s certifikátem, například kvalifikace pro dobrovolnictví," dodala Hein.Po obědě pokračoval program workshopy ve třech blocích, každý z účastníků si mohl vybrat tři z devíti témat. V prvním bloku vystoupila vedle dalších lektorů Naděžda Špatenková z Univerzity Palackého v Olomouci s tématem Proč (NE) vzdělávat seniory. Konstatovala, že naše populace stárne. Senior je pro nás výzva. „Nejsme na to připraveni, a to je důvod, proč vzdělávat seniory," upozornila. Podle ní je velmi často stáří vnímáno jako hrozba zvyšujících se nákladů na zdravotní a sociální péči o seniory. Zmínila se kriticky o výroku dnes již bývalého prezidenta Václava Klause, který měl při jednom setkání se zástupci občanských sdružení prohlásit, že U3V je něco, co by nemělo být financováno z veřejných prostředků. Přednášející vidí na základě svých zkušeností z práce se seniory situaci jinak. „Stáří, to je šance. Vzdělávání seniorů snižuje sociální a zdravotní náklady. Nejde jen o vzdělávání seniorů, ale také o vzdělávání o seniorech. Stáří má budoucnost. Ideální je, když seniory učí mladí lidé," doložila svoji zkušenost z olomoucké univerzity.

V rámci druhé části bloku byla velká pozornost věnována problematice Age Managementu, možnosti uplatnění lidí ve věku padesáti let a více na trhu práce. Na téma Zkušenosti s uplatňováním Age managementu ve Škoda Auto a.s. promluvil zástupce této firmy na konferenci Petr Vondráček. Zmínil rozbory osobních zdravotních plánů zaměstnanců, které řeší například problémy s obezitou, vysokým krevním tlakem či pohybové problémy zaměstnanců. U hubnutí je úspěšnost 14 procent, zatímco u snižování krevního tlaku 60 procent. Ve Škodovce vybírají celé týmy zaměstnanců ve věku 50+. Ti mají možnost střídat různá pracoviště a vytvořené podmínky pro ně jsou jednodušší. Mají zde i chráněné dílny, které jsou provozovány ve spolupráci s občanským sdružením Fokus. Program seniority, který se úspěšně rozvinul v mateřské firmě Volkswagen ve Wolfsburgu, zavedli rovněž v Mladé Boleslavi. „VW se snaží využívat know-how zaměstnanců odcházejících do důchodu. Když někam například nechtějí vyjet mladší zaměstnanci, pošlou tam seniory. V Německu mají například dobrou zkušenost se seniory, kteří jezdí zaučovat nové pracovníky v jejich pobočkách v Číně a Indii," přiblížil Vondráček. Při rozvíjení tohoto programu však ve Škodovce narážejí na českou legislativu, která na rozdíl od Německa neumožňuje rozvíjet aktivní zapojení seniorů přímo v pracovním procesu na dobrovolnické bázi. Petr Vondráček zcela otevřeně řekl, že při péči o seniory v jejich firmě nejde o žádnou charitu, ale o cílevědomý plán. „Máme plán dosáhnout v roce 2018 roční prodej 1,5 milionu vozů. Jsme si vědomi, že bez péče o seniory toho nedosáhneme." Vedle toho firma věnuje pozornost i seniorům – bývalým pracovníkům stojícím mimo firmu. „Zapojujeme je do našich aktivit a podporujeme rovněž Klub důchodců sdružující naše bývalé zaměstnance," upozornil Vondráček. Ve 2. bloku workshopů byla pozornost věnována vzdělávací činnosti pro seniory organizované vzdělávacími agenturami. Toto téma bylo zvoleno záměrně, vždyť organizátor konference, neakademická Služba škole MB, se věnuje organizování U3V v Mladé Boleslavi. Workshopy v rámci 3. bloku zahájil

David Kryštof z Univerzity Palackého v Olomouci. Svým příspěvkem Rizika a možnosti zájmového vzdělávání seniorů vzdělávacími agenturami rozpoutal živou diskusi. Ta možná až překvapivě nevyústila v přehlíživý pohled zástupců akademického prostředí na agentury, knihovny a další instituce, které se věnují pořádání vzdělávacích akcí pro seniory. Naopak zde přítomné zástupce vysokých škol názory představitelů dalších institucí zajímaly a brali je jako obohacení a možná i inspiraci. Účastníci diskuse se shodli na tom, že je prospěšné, když pro seniory přednášejí mladší lidé a lidé z praxe, ne jen vysokoškolští učitelé. V dalším průběhu se účastníci rozdělili do několika skupin a prodebatovali, jaké výhody a nevýhody při vzdělávání seniorů mají vysoké školy a jaké vzdělávací agentury. Své poznatky z diskuse si potom vzájemně sdělili. Shodovaly se v podstatě se zkušenostmi a názory přednášejícího:

V další části workshopu Lenka Cimbálníková z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně zdůraznila, že univerzity by při vzdělávání seniorů měly spolupracovat se vzdělávacími agenturami. Je to podle ní dobrá cesta, protože v agenturách pracují lidé z praxe. A zdůraznila historický moment konání mladoboleslavské konference: „Je to poprvé v historii Česka, že se sešli zástupci vysokých škol i vzdělávacích agentur nad tématem vzdělávání seniorů." 3. blok byl věnován domácím.

Eva Pešková z Mladoboleslavské univerzity 3. věku se věnovala tématu Vzdělávání seniorů není jenom zájmové vzdělávání. Posluchačům přiblížila v celé šíři činnost mladoboleslavské U3V od jejího vzniku před 10 lety až po současnost. Zdůraznila, že i když tato U3V není zaštítěna vysokou školou, připravuje cykly přednášek, na nichž se podílejí z větší části vysokoškolsky vzdělaní odborníci, jde tedy o skutečné vzdělávání. „Dobrou zkušenost jsme udělali, když jsme vydali práce našich posluchačů. Když vidím fotku a svůj elaborát, jsem pyšná, že jsem něco dokázala", podotkla. Zmínila se i o řadě dalších aktivit, které souvisejí s činností boleslavské U3V a její spolupráce s dalšími institucemi, například kurz angličtiny, zřízení Klubu U3V, vydávání občasníku Senior revue, Čaj o páté (tancování seniorů v kavárně), Sportovní hry seniorů nebo turistický seriál Seniorská stovka.

„Spolupracujeme s dalšími kluby seniorů ve městě, se Škodovkou nebo se Zdravým městem Mladá Boleslav," konstatovala. Dotkla se i zajištění financování chodu U3V. Je vícezdrojové. Velkou část tvoří schválený příspěvek z rozpočtu města Mladá Boleslav, poplatky posluchačů a příspěvky sponzorů, jako jsou například firmy ŠKO-ENERGO, Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav a další. Řízení a organizaci studia mladoboleslavské U3V zajišťuje akademická rada. Mladoboleslavská U3V má již i svoje zaběhnuté rituály, jako je slavnostní zahájení a zakončení akademického roku v areálu kostela sv. Havla v Mladé Boleslavi.

Podařilo se nám zachytit několik bezprostředních reakcí účastníků konference.

Martin Dezort, ředitel Ústavu celoživotního vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni: „Konání konference vnímám pozitivně jako možnost setkání s lidmi z jiných institucí, se kterými jsem si mohl vyměnit zkušenosti o oborech a lektorech. Pozitivně vnímám i to, že zde byli zástupci i z jiných než akademických prostředí."

Jarmila Burešová, vedoucí obvodu knihovnických služeb, Ostrava 2: „Líbila se mi paní Pešková. To, co říkala, jsem potřebovala slyšet."

Andrea Jakubcová, Centrum celoživotního vzdělávání Technické univerzity v Liberci: „Oceňuji, že jsem zde získala informace o vzdělávání seniorů na jiných místech než na akademické půdě."

Věra Kovaříková, ředitelka městské knihovny v Mladé Boleslavi: „Dojem z konference mám kladný. Nevěděla jsem, co mám od konference očekávat, hodně se seniory zabýváme. Byla jsem potěšena, příspěvky byly zajímavé. Nyní přemýšlím, jak by se naše činnost v této oblasti dala rozšířit. Pravděpodobně se pokusíme stát se jedním z míst virtuální univerzity 3. věku. Inspirovala mě přednáška paní Nehodové."

Vedle výše zaznamenaných přednášek a worshopů se konaly v rámci odpoledních bloků ještě tyto workshopy:

Lenka Cimbálníková, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně – Příklady spolupráce mezi U3V a vzdělávacími agenturami Ilona Štorová, Občanské sdružení Age Management – Age management a možnosti jehouplatnění v ČR Barbora Hašková, Petr Adamec, Masarykova univerzita v Brně - Motivace ke vzdělávánív kurzech U3V Petra Hirtlová, Vysoká škola politických a společenských věd, Kolín - Akadémia tretiehoveku a voľného času a kurzy trénovania paměti na ARC – VŠPSV v Kolíně.