„Nevzdám se jen tak bez boje!“říká s úsměvem sedmadvacetiletý Jaroslav Vídeňský ze 2. základní školy v Mnichově Hradišti, kanditát na nejoblíbenějšího učitele republiky školního roku 2007/2008.
Podle jeho slov bylo nominování do soutěže Zlatý Ámos velkým překvapením. „To, že jsem byl nominován, mne velmi zaskočilo. Dokonce jsem pracně pídil po tom, kdo přihlášku do soutěže podal. Nakonec jsem zjistil, že přihlášku podala žákyně z mé třídy Hana Dlasková,“ uvedl Jaroslav Vídeňský. Podle učitelových slov o soutěži Zlatý Ámos věděl, ale nikdy ho nenapadlo, že by ho někdo někdy přihlásil.
close
zoom_in
Mnichovohradišťský učitel byl předevčírem společně se dvěma kolegy vybrán do semifinále soutěže ze sedmi středočeských pedagogů. To se uskuteční 12. března v Praze. Pokud Jaroslav Vídeňský postoupí dále, zúčastní se 28. března velkého finále a 29. března pak možná korunovace na Zlatého Ámose, která je spojena se slavnostním kantorským bálem.
A jak hodnotí samotný Jaroslav Vídeňský svůj postup v soutěži? „Především to byla zásluha žáků, kteří mne prezentovali. Porotě, která o postupu rozhodovala, nejprve přednesli báseň, dále jim pak předvedli počítačovou prezentaci. Ta se týkala jejich hodnocení mé osoby,“ řekl Vídeňský.
Každých půl roku, v době vysvědčení, totiž tento učitel nehodnotí pouze žáky, ale i samotní žáci mu dávají známky a mají různé připomínky. Z toho žáci čerpali. Dále pak porotě představili učitelovy internetové stránky, ve kterých se mohou dočíst informace o termínech písemných prací, informace o učivu i něco o samotném pedagogovi.
„Mohou si sem také vkládat své prezentace a podobně,“ řekl Deníku Vídeňský.
Co se týče prezentace, která Jaroslava Vídeňského představila, dopadla pro samotného kantora velmi příznivě. Celkem sto padesát žáků mělo učitele ohodnotit od jedničky do pětky. Jednasedmdesát žáků ohodnotilo svého „Ámose“ na výbornou. „Pan učitel mne toho hodně naučil, umí prefektně vysvětlit látku, je s ním legrace a chová se k nám jako k sobě rovným,“ shodovaly se jednohlasně děti.
close
zoom_in
V případě, kdyby Jaroslav Vídeňský z 2. základní školy v Mnichově Hradišti patnáctý ročník soutěže Zlatý Ámos vyhrál, převzal by žezlo po Ivanu Sedlákovi z Masarykovy střední školy chemické v Praze.
I kdyby však nepostoupil, bude oblíbený učitel Jaroslav Vídeňský z Mnichova Hradiště dále tvrdit, že je pro něj nejdůležitější to, aby jeho žáci dobře pochopili učivo a byli hlavně spokojeni i v dalším životě.
Báseň žáků o Jaroslavu Vídeňském
Ze Středočeského kraje přijel k Vám, na řece Jizeře já Vám město znám.
Mnichovo Hradiště, tam Jarda se narodil, základku, gympl v tom místě vychodil.
Po univerzitní štaci v Ústí nad Labem ocitl se zase v Hradišti nad žlabem.
Čím dostávám se k jádru věci, když ten náš Jarda jí rád přeci.
Odpoledne vydává energii ve fitku, když zrovna neběží své milé pro kytku.
Obě ty věci kloubí se v něm, je přísný, je vážný, přec bere vše s humorem.
Při výuce je s ním srandy velice, musíme znát však své hranice.
O hodinách s ním dozvíme se opravdu dost, při jeho podání ztrácím i na školu zlost.
Zvlášť když nám obrázky na tabuli pouští, procestuje prales a projedeme se pouští.
A tak s ním kráčíme tam a sem, skutečně nás zajímá ta naše zem.
Věcí učí nás už od podstaty, dělá z nás mladé demokraty.
Díky článkům z denního tisku nezajímám se jen o svoji rodnou vísku.
Po večerech si dělá takové přípravy, že nám jde učivo fakt samo do hlavy,
a když mu vyjde nějaká ta volná chvíle, s přáteli umí se pobavit mile.
Posledním kamarádem bývá mu komp, hry, zábava, konec, gong.
Takže z Mnichova Hradiště přijíždí k Vám, Jaroslav Vídeňský naše jediná STAR.
