„Víme, že společné vzdělávání handicapovaných a „zdravých" dětí probíhá. Stále ale nejsem přesvědčena o tom, že mentálně postižené děti s kombinovanými vadami zažijí úspěch, pokud bude inkluze připravená tak, jak v současné době je," reagovala Ivana Pacovská, ředitelka Školy na Celně v Mladé Boleslavi, na senátory schválenou novelu školského zákona, která začne platit od 1. září 2016, tedy od nového školního roku.

Podle ní řadě učitelů na základních školách chybí odborná kvalifikace, tedy vystudování oboru speciální pedagogika. To se týká především asistentů, kteří by měli děti ze speciálních škol vyučovat. „My tedy i nadále zůstáváme školou samostatně zřízenou a budeme vzdělávat mentálně postižené děti s různým stupněm postižení," konstatovala ředitelka.

Kateřina Valachová, ministryně školství, se ale nechala slyšet, že bude stále záležet na rodičích, do jaké školy od září umístí své handicapované dítě. Škola na Celně v příštím týdnu rozešle rodičům žáků dopisy, v nichž jim nabízí tři možnosti, jak mohou danou situaci řešit.

Tři varianty

„Mohou jít na základní školu běžného typu, kde budou vzdělávány podle upraveného vzdělávacího programu s individuálním plánem. Mohou ale jít i na základní školu, kde třeba vzniknou i speciální třídy, nebo mohou zůstat u nás, protože my pro děti z prvního stupně budeme mít nový vzdělávací program, který bude upravený podle požadavků ministerstva školství," vysvětlila Ivana Pacovská s tím, že školu v současné době navštěvuje 130 žáků. Přestože ještě ze sta procent nezná názor rodičů, mluví se o tom, že asi dvě, nebo tři děti přestoupí do „běžné" třídy.

Inkluzi podporuje i Jaromír Jermář, senátor za obvod Mladoboleslavska a Turnovska.

„Téma je v poslední době hodně diskutované. Osobně jsem dostal desítky podnětů pro i proti. Nicméně se domnívám, že inkluze jako taková se bude týkat několika stovek dětí v celé republice," vysvětlil Jaromír Jermář, který velký přínos vidí v tom, že zdravé děti i společnost si uvědomí, že mezi námi žijí lidé s určitými handicapy a že bychom jim měli pomáhat.

Technická připravenost

A jak jsou na příchod handicapovaných dětí připraveny základní školy? Například podle Romana Krále, ředitele 2. ZŠ v Mladé Boleslavi, technická připravenost záleží na typu postižení. „Pokud se jedná o vozíčkáře, pak na druhém stupni máme plošinu. Bezbariérový pohyb na prvním stupni by měla vyřešit chystaná rekonstrukce „domečku","řekl Roman Král.

Ve škole zatím nemají žádného žáka se závažným postižením. Naopak bohaté zkušenosti mají s dětmi, které se potýkají se specifickými poruchami učení či jinými zdravotními limity. „Do kolektivu jsou brány zcela samozřejmě, a to z velké části díky péči učitelů," popsal ředitel druhé základní školy.

Jak by ale řešil počet handicapovaných dětí s počtem asistentů? „Musíme počkat na prováděcí vyhlášku. Pak bude záležet na typu postižení, dispozici a možnostech třídy a školy. Maximální počet dětí bychom ve třídě snížili úměrně počtu dětí s podpůrnými opatřeními, ale především bychom je rozmístili do vícero paralelních tříd. Nedomnívám se, že nastane nějaký výrazný příliv ," zamyslel se nad možným řešením Roman Král.

Eva Hajzlerová, ředitelka 1. základní školy v Mnichově Hradišti ale s inkluzí nesouhlasí. „To, že u mnoha žáků se zdravotním postižením je vzdělávání na specializované škole možností, která je pro dané žáky neoddiskutovatelně lepší, je prostě fakt daný skutečným životem. Přes veškeré iluze mnoha optimistů totiž běžná škola, která se s daným typem postižení setkává třeba jednou za několik let, nedokáže spolehlivě zajistit vzdělání tak kvalitní jako škola speciální, jejíž pedagogové mají třeba i desítky let praxe," zhodnotila Eva Hajzlerová, na jejíž škole jsou mezi „zdravými" žáky i ti se speciálními potřebami.

Spolupracují s asistenty

Do lavic v Sokolovské ulici usedá autista, žák s devadesátiprocentní ztrátou sluchu i žákyně s mentálním postižením. „Okolí se k nim chová hezky a děti se jim snaží pomáhat," popisuje zkušenost ředitelka mnichovohradišťské základní školy. Pochopitelně s těmito žáky pracuje asistent, který pedagogovi pomáhá při výchovné a vzdělávací práci. Žákům pomáhá například procvičovat probírané učivo a nechybí ani na vycházkách či při přesouvání do specializovaných učeben.

Otázkou je, kolik asistentů by mohlo být v jedné třídě, aby nedošlo k narušení výuky. „Počet asistentů se odvíjí od počtu žáků s podpůrnými opatřeními. Jejich platy pak hradí státní rozpočet," dodal náměstek primátora Daniel Marek.