Kliknutím zvětšítePaní Ivana pochází z Mladoboleslavska. V Podhradí má manžela. Zároveň ale žije také s dcerou v Květnici. Přejíždí tedy mezi dvěma domácnostmi. Až v důchodu se začala věnovat nejrůznějším uměleckým směrům. Začala kreslit, věnuje se enkaustice (malování pomocí žehličky), plete košíčky, naučila se hrát na klávesy a kromě toho poslední dva roky zdobí velikonoční kraslice.
„Vajíčka jsou od našich slepiček z Podhradí. Když nemusím dělat něco, do čeho potřebuji oddělit žloutek a bílek, tak si je vyfouknu a nechám usušit. Na zdobení jsem si koupila vrtačku. Vždycky si navrtám dírky a pak je zvětším konickým brouskem,“ popsala paní Ivana Košek Musilová.
Jakmile má vajíčka navrtaná, tak začíná zdobit. K tomu potřebuje sklenici, v níž má ohnuté aluminiové lžíce s voskem. „Pod tím mám svíčku a nechávám vosk nahřívat. Zdobím pak špendlíky (musí mít skleněnou hlavičku, pozn.red.) zapíchanými v krátkých pastelkách. Co namočení do vosku, to jedna čárka na vejci. Když se člověk podívá na tu kresbu, je to práce jako blázen. Časem ale získáte rutinu a jde to rychle,“ podotkla paní Ivana. Žádné dvě kraslice pak nejsou stejné. Každá je originál.
První jdou na řadu barvy. Vajíčka pak Ivana Košek Musilová finišuje bílou barvou. Díky tomu výsledný produkt získá na plastičnosti.
„Nejsem ale žádná moravská malérečka, abych to měla dokonalé. To ne. Ovšem když to pak někomu daruju a má radost, tak já mám radost dvojnásobnou,“ popsala umělkyně.
Vajíčka paní Košek Musilová rozdává kamarádkám, známým, ale i lidem, kterým chce udělat pěkný den. Za dva roky takto namalovala a rozdala asi dvě stě kraslic.
A jaké je největší úskalí zdobení vajíček? Není to vrtání, broušení, ani kreslení horkým voskem. Největší úskalí je absence bílých voskovek v obchodech. Ty se podle paní Ivany shání velmi špatně. „Ale mám jeden svůj obchod na Jižním městě, kde je vždycky koupím,“ dodala s úsměvem paní Ivana.
18
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
