V rodině katusického rolníka Krouského byl 18. únor 1814 radostným dnem. Na svět přišel statný syn, jenž obdržel jméno po uctívaném českém světci – Jan Nepomuk. Nikdo v té době netušil, že se z něj jednou stane významná osobnost, známá a oblíbená daleko za hranicemi obce, ba po celém území Čech.

Jan nejprve docházel do triviální školy v Bělé pod Bezdězem, neboť v Katusicích tehdy ještě škola neexistovala. Patrně se tak dělo v letech 1827 – 1829.

Péčí svého učitele na škole získal zálibu ve čtení, kterou mohl uplatnit i díky tomu, že rodina Krouských odebírala několik pražských časopisů a vlastnila na svou dobu bohatou knihovnu.

Naučil se také hrát na housle a na piano. Další vzdělání přes viditelný talent nicméně nepřicházelo do úvahy, Jan se musel zapojit do práce v rodinném hospodářství.

Jeho ambice však byly výrazně větší a pestřejší.

Brzy se prosadil mezi přední představitele rolníků na Mladoboleslavsku a Bělsku a začal také zasílat zprávy do Květů a Včely, nejčtenějších dobových listů.

V roce 1848 se zapojil do politického dění, byl mimo jiné členem deputace, která v Praze žádala knížete Windischgrätze, aby upustil od proponovaného dělostřeleckého bombardování Prahy.

V tomtéž roce byl dokonce zvolen poslancem zemského sněmu, jenž však, jak známo, neměl dlouhého trvání a na jaře 1849 byl v rámci návratu k absolutismu v rakouské říši rozpuštěn.

Novou příležitost k veřejné činnosti našel Krouský teprve po roce 1860, kdy došlo k uvolnění poměrů a k určité demokratizaci veřejného života.

Jeho poslanecký mandát v zemském sněmu měl tentokrát mnohem delší trvání, kromě toho byl v roce 1865 zvolen starostou bělského okresního zastupitelstva a v této funkci se významně zasloužil o budování silnic, stavbu škol včetně zřízení školského fondu.

Stál u zrodu Hospodářského spolku pro okres mladoboleslavský v Mladé Boleslavi a několik let jej vedl jako předseda.

Na přelomu 60. a 70. let rovněž patřil ke spoluzakladatelům Rolnického spolkového cukrovaru v Dolním Cetně a Rolnického spolkového pivovaru v Podkováni.

V této době se navíc věnoval organizování táborů lidu, z nichž k nejvýznamnějším patřily akce na Bezdězi v roce 1868 a o dva roky později obdobné shromáždění na jeho úpatí. Ačkoliv byl Krouský zaníceným vlastencem, pořádal manifestace s cílem dosáhnout sblížení česky a německy hovořícího obyvatelstva a prosadit jeho společné zájmy.

Nelze zapomínat ani na Krouského mecenášské působení na poli české literatury. Podpořil vydání Česko-německého slovníku, který sestavil Josef Franta Šumavský, dlouhodobě financoval edici spisů Josefa Kajetána Tyla a Prokopa Chocholouška stejně jako Karla Hynka Máchy. Básně některých soudobých autorů také zhudebnil.

Osud mu nedopřál příliš dlouhý život, zemřel na rodném statku 4. října 1876, tedy v 62 letech. Stihl toho však za tu dobu učinit neuvěřitelně mnoho a jeho památka je dodnes živá. Životní osudy a rozsáhlou činnost Jana Nepomuka Krouského ostatně připomene od 21. června letošního roku výstava v jeho rodných Katusicích a na podzim, od 7. října do 9. listopadu další výstava v Muzeu Mladoboleslavska, připravovaná ve spolupráci s jeho potomky a Státním okresním archivem. 

Autor: Luděk Beneš, ředitel Muzea Mladoboleslavska