Kateřina Maxová. Žena, která pomáhá postiženým, sama není od narození úplně zdravá. Povídali jsme si o jejím životě a o její pomoci. Povídali jsme si s Kateřinou Maxovou.

Kdy vás poprvé napadlo pomáhat handicapovaným a proč?

Vlastně mě inspirovaly pobyty pro tělesně postižené, na které jsem sama jezdila od roku 1990. V roce 2000 jsem byla oslovena, zda bych si nechtěla pobyt zorganizovat já sama. Nabídku jsem s velkými obavami přijala, ale chtěla jsem něco dělat a nesedět jen doma. Byla to pro mne výzva dokázat sobě i blízkému okolí, že něco dokážu. Ale hlavně jsem chtěla pomáhat tělesně postiženým.

Co vám práce s nimi dává a jak je pro vás časově náročná?

Začnu od konce. Zorganizovat pobyt pro tělesně postižené je velmi náročné. Na pobyt musím sehnat peníze, což v dnešní době není jednoduché. Jsou roky, kdy se mi to daří více a jsou roky, kdy máme peněz tak akorát. Dalším velkým problémem je zajistit potřebný počet osobních asistentů. Jejich velmi náročná práce na pobytu není placená. Musí to dělat lidi, kteří mají práci s tělesně postiženými rádi, protože je to práce na 24 hodin denně. Jinak času na zorganizování pobytu mám málo. Připomíná mi to slova z jedné písně – osmý den schází nám. Během takového pobytu jsem ale neskutečně šťastná, když všechno probíhá tak, jak má a účastníci jsou spokojeni a mohou zažít i to, co třeba nezažijí ani zdraví lidé.

Co je podle vás pro hancickapovaného nejtěžší?

Největší boj se svádí s hloupostí a sobeckostí zdravých lidí. Každý handicapovaný vnímá své postižení jinak, proto je tato problematika velmi individuální.

Kdo vám nejvíce při vaší práci pomáhá?

Při mé práci mi pomáhá mnoho lidí. Chtěla bych vyzdvihnout paní Mgr. Helenu Šádkovou z HELP Centra, kterou moje pobyty tak zaujaly, že se jich začala sama účastnit a je mi tak velkou oporou a spolupracovnicí. Dalším mým velkým pomocníkem je Bc. Ludvík Klika, což je mladý kluk, který s námi na pobyty jezdí od roku 2005 jako osobní asistent a dnes je tzv. vedoucím všech asistentů, se kterým konzultuji veškeré podstatné kroky při své práci.

Vy pomáháte, ale sama pomoc potřebujete, kdo pomáhá vám?

Velkou oporou mi do mých 35ti let byli rodiče. V roce 2007 však v prosinci zprvu umřel tatínek a za pár měsíců i maminka. Byla to pro člověka, který s nimi žil celý život, velká rána. Učila jsem se žít sama. Naštěstí mám starší sestru, která ve svém životě udělala velké rozhodnutí a odstěhovala se i se svou dcerou za mnou z Prahy. Sestra mi v Mladé Boleslavi koupila byt, ve kterém jsem už rok, a tím pro mne začala nová etapa mého života. Sestra je mi nablízku, což je pro mne moc důležité a vím tak, že nejsem na světě sama. Mám i hodně kamarádů, kteří mi také pomáhají. Pak také využívám služeb Spokojeného domova, o.s.p. a Help centra s.r.o.

Co byste jako člověk handicapovaný nejvíce potřebovala, aby se vám žilo lépe?

Změnit by se mělo zajištění možnosti zůstat doma, tedy zabezpečit větší síť poskytovatelů sociálních služeb tak, aby nemusel handicapovaný člověk do ústavu.

Co byste v životě chtěla dokázat, máte nějaký cíl?

Mým velkým snem je zorganizovat pobyt v zahraničí u moře.

Jak odpočíváte? Co máte ráda a jakou činnost například ráda nemáte a musíte ji dělat?

Odpočinek. Co to je? Já ani neumím odpočívat. Nerada uklízím ve svém bytě, protože pro mne jako handicapovaného je to velmi namáhavé, nejde mi to tak rychle jako normálním lidem a hlavně mi to nejde tak dobře, jak bych si přála. Na druhou stranu mám ráda, když je hezké počasí a já se mohu projet na svém skútru, který mám pár měsíců, ale díky jízdě na něm se cítím „volnější“ a více samostatná.

V čem všem spočívá vlastně vaše práce? Komu a jak pomáháte?

Hlavním cílem mé práce je sehnat finanční prostředky na práci asistentů pro klienty, kteří se účastní pobytů.

Mohou se na vás lidé obrátit o pomoc? Pokud ano, tak jakou, v jakých hodinách a kde sídlíte?

Samozřejmě, že mohou. Od pondělí do pátku od 9 do 18 hodin jsem k dostižení na telefonu či mailu. Po domluvě jsou možné osobní schůzky v Help centru každý sudý čtvrtek. Více se však o našich pobytech mohou lidé dozvědět na mých internetových stránkách www.dmopobyty.cz