play_fill
Osobnost Karla Hubáčka si nejen Mnichovo Hradiště připomíná dodnes. Letos by oslavil 100. narozeniny, proto Liberecký kraj uspořádal několik vzpomínkových akcí. Od poloviny června až do 6. října probíhá v Severočeském muzeu výstava Karel Hubáček známý neznámý, v pátek 5. září se uskuteční komentovaná prohlídka s kurátorem Luďkem Lukuvkou a historikem umění Jakubem Potůčkem.
Zpátky do Mnichova Hradiště. V loňském roce oslavilo město 70 let LIAZu, během nichž byl představen zrenovovaný dakarský speciál. Hubáčkův LIAZ připomíná také poesiomat nebo film z dílny místního muzea. „Díky LIAZu se Mnichovo Hradiště ve druhé polovině 20. století nejen významně rozrostlo, ale získalo i mnohé ze svého dnešního charakteru,“ uvádí Klub Mnichovo Hradiště.
play_fill
Karel Hubáček, významný český architekt, se v 50. letech 20. století podílel na návrhu několika průmyslových a administrativních budov, které byly v té době považovány za pokrokové nejen po stránce architektonického řešení, ale také díky použití moderních technologií a materiálů. Jedním z těchto projektů byla i administrativní budova firmy LIAZ, Liberecké automobilové závody, v Mnichově Hradišti.
Hubáček navrhl budovu v duchu modernismu, s důrazem na funkčnost, jednoduché linie a maximální využití dostupných technologií. Jeho návrh byl založen na myšlence, že administrativní budova musí být nejen esteticky působivá, ale také praktická a ekonomicky efektivní. Byla navržena tak, aby poskytovala komfortní a efektivní pracovní prostředí pro zaměstnance vedení firmy. Kromě toho byl kladen důraz na flexibilitu interiéru, což umožňovalo snadné přizpůsobení prostor různým potřebám podniku.
Budova byla považována za příklad moderní poválečné architektury v Československu a byla jednou z ukázek Hubáčkovy schopnosti navrhovat nejen monumentální stavby, jako je Ještěd, ale i průmyslové a administrativní budovy. Projekt byl oceněn pro svůj čistý design a funkční přístup, který byl v souladu s mezinárodními trendy v architektuře té doby.
Tento projekt také odrážel Hubáčkovu filozofii, která spočívala v úzké spolupráci s inženýry a techniky při navrhování budov, což bylo jedním z klíčových rysů jeho práce v rámci SIAL. Tato spolupráce vedla k použití inovativních konstrukčních řešení a materiálů, které byly v té době v Československu nové a pokrokové.
Pro firmu LIAZ znamenala tato administrativní budova nejen reprezentativní sídlo, ale také prostor, který podporoval efektivní řízení podniku. LIAZ, jako významný výrobce nákladních automobilů, tak získal moderní objekt, který odpovídal jeho postavení na trhu.
