Sedm archeologicky zajímavých lokalit v katastru Bělé pod Bezdězem zkoumali dva roky odborníci z Ústavu archeologické památkové péče ze středních Čech.

Pod rukama jim prošla hlína nejen na zámku v Bělé a v kostele sv. Václava, ale také pod dvěma parcelami určenými pro rodinné domy, pod čtyřmi investorskými stavbami na zastavěné ploše města i pod novou cestou vedoucí do průmyslové zóny Vazačka.

Nejvíce času strávila archeoložka Jarmila Sedláčková právě v lokalitě bělského zámku, který v současné době prochází rekonstrukcí. Zde ale nepracovala sama. Podpořil ji její tříčlenný tým.

„Všechny naše úkony musely ladit. V praxi to vypadalo tak, že mě například stavbyvedoucí upozorňoval na výkopové práce nebo jsme v předstihu prověřovali místa, která byla dotčena stavbou," sdělila Jarmila Sedláčková o výzkumu, který se uskutečnil letos od května do října.

V zámku archeologům neunikly interiéry přízemí, západní křídlo, nádvoří, vstup i parkány. Jedna ze sond zde například odhalila, že se pod moderní betonovou nachází starší úrovně podlah.

„V hloubce asi třiceti centimetrů jsme objevili podlahu z hliněných pálených dlaždic půdovek, pod ní byla prkenná podlaha a nejníže hliněná dusaná podlaha s vápenným nátěrem," popsala archeoložka s tím, že mezi dřevěnou a dusanou podlahou na obvodovém zdivu odhalili také dvě vrstvy gotických omítek.

Pod dusanou podlahou se navíc několik let skrýval keramický materiál, který předchozí generace používaly v období vrcholného středověku. Pod hliněnou podlahou se také jevily zřetelné známky gotického předzákladu zdiva.

V další místnosti pak otloukli omítku a objevili pískovcové ostění až k oknu, které bylo dodatečně zazděné cihlami z gotiky a kletovanou omítkou.

„Na základě těchto stop se můžeme domnívat, že původně gotický hrad byl půdorysně větší, než prokázal stavebně historický průzkum provedený před sedmi lety, tedy před rekonstrukcí. Měl minimálně dvě stavební fáze a půdorysně nerespektoval současnou podobu zámku," konstatovala Jarmila Sedláčková.

Poznamenala, že celých deset dní jim zabraly práce v kapli sv. Mikuláše Tolentinského při kostele sv. Václava. V blízkosti oltáře odkryli raně barokní dlažbu z pálené hlíny různých formátů, která byla uložená do vápenné malty.

Hřebíky i lidské ostatky

„Ve všech vrstvách podlah ležely ručně kované hřebíky z rakví a nepočetné lidské ostatky, například úlomky kostí, žeber či článků prstů. Lze tedy předpokládat, že se v prostoru kaple původně nacházely hroby," vysvětlila archeoložka.

Proč ale dnes našli jen zbytky ostatků? Pravda je podle odborníků jednoduchá. Zřejmě při výstavbě chrámu v roce 1709 či nových budov přiléhajících ke klášteru sv. Augusta v letech 1650 1659, který předtím vypálili husité, je někdo vybral a uložil na jiné místo.

Až do hloubky čtyřiceti centimetrů se archeologům podařilo dostat sondu v kostele sv. Václava v části, kde je přístavba schodiště kazatelny. Na zdi objevili červené zabarvení. To je jasná známka po požáru, který pravděpodobně souvisí s vypálením původního kostela husity v roce 1421.

Jarmila Sedláčková se domnívá, že původní kostel sv. Václava, ještě než ho zničili husité, byl menší než ten stávající a obklopoval ho dnes již neexistující hřbitov.