Téměř každou noc nacházejí strážníci v ulicích měst lidi opilé tak, že nejsou schopni odejít po svých. Řešení v podobě záchytné stanice je ale na některých místech vyloučeno, záchytku v nemocnici má jen Boleslav.

Například v Nymburku záchytku nemají vůbec. A podle nedávných vyjádření se tady v nejbližší době její zřízení nechystá. Města každoročně z rozpočtu přispívají částkou v řádu desítek tisíc korun na provoz těch v sousedních regionech. Tedy v Kolíně a Mladé Boleslavi.

Nejvíce zkušeností s opilci mají policisté a městští strážníci. Aktuální případ, který se stal nymburským strážníkům v závěru loňského roku, vyvolal potřebu řešit situaci, kdy jsou tato zařízení ochotná a povinná přivezenou osobu přijmout.

"Jednalo se o případ, kdy osoba měla více než tři promile alkoholu. Na kolínské záchytce ji odmítli přijmout s tím, že její stav je život ohrožující a tudíž nás odkázali na zdravotnické zařízení. Nymburská nemocnice ovšem osobu také odmítla přijmout. Zkoušeli jsme to i na dalších místech, včetně například nymburské charity. Nikde jsme neuspěli. Až to dospělo do stavu, kdy osoba byla ve způsobilejším stavu a bylo možné ji nechat doma," popisuje nedávnou zkušenost vrchní strážník Simona Lazarová.

Podle jejích slov plánují s kolínskou záchytkou jasná pravidla, za jakých okolností mohou počítat s tím, že přepravovanou osobu přijmou. Druhou variantou je už zmíněná záchytná stanice v Mladé Boleslavi.

"V obdobných případech je to v Boleslavi jednodušší proto, že záchytná stanice je umístěna přímo v areálu nemocnice a dohoda o tom, kam osoba pod vlivem alkoholu spatří, je snazší. Ovšem stává se, že boleslavská záchytka bývá plná a osobu přijmout nemohou," vysvětluje Lazarová.

Podobně je na tom i Mělník, pro který připadá kromě Boleslavi v úvahu i Kladno. Obě záchytky jsou ale podle ředitele mělnické městské policie Ladislava Hošmánka špatně dostupné.

Zejména pak ve chvíli, kdy je ve službě jediná hlídka, například v nočních hodinách. „K převozu na záchytnou stanici přistupujeme až ve chvíli, kdy to určí lékař. Nicméně jestliže slouží jedna směna, která má strávit celou noc s opilcem, odvézt ho na záchytku a ještě vše zpracovat papírově, je to náročné," popsal šéf strážníků.

V Mělníku proto opilce nejčastěji řeší tak, že s nimi hlídka stráví nějaký čas, dokud se dotyční nevzpamatují. „Často také kontaktujeme rodinné příslušníky, aby si pro dotyčného přijeli a převzali," přiblížil Ladislav Hošmánek a dodal, že problémy s opilci jsou ve městě takřka na denním pořádku.

Klaudiánova nemocnice, kde je záchytka umístěná, rovněž potvrzuje, že současný stav je neudržitelný.

„Naše nemocnice se bohužel postupně stala záchytnou stanicí téměř pro celý kraj a velmi na to doplácí. Je to situace, kterou budeme nuceni neprodleně řešit ve spolupráci s krajem, okolními městy, ale i městskými policiemi, protože řada klientů záchytky následně v Mladé Boleslavi zůstává, což má špatný dopad i na samotné město," řekl ředitel nemocnice Ladislav Řípa.

To potvrzuje i boleslavská městská policie, protože nezanedbatelná část „klientů" záchytky se rekrutuje z řad bezdomovců.

Dalším problémem je samozřejmě otázka peněz. Jedna noc na záchytce v Boleslavi i v Kolíně stojí tři tisíce korun, ale rozhodně ne každý nocležník ji zaplatí.

„Bohužel ne vždy jsou klienti ochotni či schopni tuto částku zaplatit. Za rok 2016 klienti záchytné stanici dluží 930 tisíc korun – pouze 91 lidí zaplatilo 3000 korun, sedm lidí svůj dluh splácí pomocí splátkového kalendáře a 310 lidí dosud nezaplatilo. Za rok 2015 to je dluh 852,5 tisíc korun a za rok 2014 to bylo 803,3 tisíc korun," uvedla k tomu tisková mluvčí nemocnice Hana Kopalová.

V neprospěch nemocnice hovoří i to, že počet lidí, kteří jsou nuceni na záchytce přespat, stále roste. Zatímco v roce 2014 jich zde nocovalo 289, vloni už to bylo 375 lidí a letos padla rekordní hranice čtyř set klientů. Záchytka má přitom pouze tři lůžka a v provozu je od sedmi večer do sedmi ráno.

„Celkem sem bylo přivezeno 408 lidí, z toho 351 mužů a 57 žen. Ve 116 případech se jednalo o cizince," dodává mluvčí nemocnice.