Tři funkční modely parních lokomotiv přilákaly do areálu Malé dráhy Skalsko několik stovek návštěvníků. Všichni měli jediné přání. Chtěli, aby je Petr Vidner, kterému patří zahrada i s půl kilometrem kolejí, provezl.

Aby se dostalo na všechny cestující a netvořily se dlouhé fronty, pozval Petr Vidner ještě další dva kamarády, jejichž velkým koníčkem jsou modelové lokomotivy. A tak se zahrada v mžiku změnila v opravdovou železniční dopravu a koleje křižovaly hned tři parní vlaky s vagóny.

Kromě toho si nešlo nevšimnout detailů, které ocení nejen znalci železnice. Ze všech nejvíce asi pozornost u první vedlejší koleje poutala značka, která návštěvníky upozorňovala, že přechod a průchod přes koleje je zakázaný.

„Pro efekt jsem nainstaloval i jméno ulice, a jak jinak než Nádražní," ukazuje Petr Vidner, který je původním povoláním zubař, a tak si u stavby parních lokomotiv rád odpočine.

Jízda vyžaduje přípravu

Než ale stroj může vyrazit na koleje, je potřeba udělat řadu nezbytných úkonů. „Nejdřív musím vyčistit kotel, protáhnout trubky, namazat stroj či zkontrolovat mechanické díly, aby byly správné vůle v ložiskách. Od chvíle, kdy se škrtne sirkou a zapálí, tak je lokomotiva schopná jet za hodinu," popisuje modelář. Odhaduje, že práce před začátkem akce a po skončení zaberou dohromady čtyři hodiny.

Petr Vidner utáhne za svou černou mašinou dva vagóny. „Když si posedají jen malé děti, vejde se jich na ně šestnáct. Když jsou cestující namíchaní, pak jen dvanáct osob. Obecně je ale vagón koncipovaný na čtyři dospělé," konstatoval.

Původně parní lokomotivu a vozy nestavěl pro veřejnost, ale především pro svou potřebu. Nakonec se plány ale změnily. „V současné době stavím ještě jednu lokomotivu, o trochu větší, a chystám se i na nové vagóny, protože vozů je zkrátka málo," dodal Petr Vidner.

Pokud se i vy chcete svézt, pak sledujte jeho webové stránky, kde jsou aktuální informace.