Vstříc potravinovým bankám se snaží vyjít novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Ta mimo jiné ukládá velkým obchodům povinnost darovat potraviny, které by jinak vyhodily. V platnost vstoupí až v roce 2018, už dnes alespoň nemusí díky změně z roku 2014 supermarkety darované potraviny danit.

„Obchodníci darovali potraviny, které mají před koncem doby minimální trvanlivosti, humanitárním organizacím i bez přikazování zákonem," stěžuje si prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková. „Proto jsme se zasadili o zrušení daně z darovaných potravin. To obchodníkům umožnilo potraviny bez velkých finančních ztrát přenechávat bankám," dodává Nováková.

Problematické je podle svazu především přijetí pozměňovacího návrhu poslance Petra Kudely z KDU-ČSL, který mimochodem neprošel ani připomínkovým řízením. Ten sankcionuje obchodníky ve chvíli, kdy by potraviny nedarovali. „Nestanovuje jasný rámec pro plnění našich povinností, ale zároveň podle něj obchodníkovi hrozí likvidační pokuta až do výše 50 milionů za jejich nesplnění," vysvětluje Nováková.

Ústavní stížnost

Teplický senátor Jaroslav Kubera (ODS) už dokonce podal ústavní stížnost. „Dneska jsou to potraviny, zítra to budou televize, pozítří obleky," čertí se Kubera. „Zoologické zahrady, které doteď dostávaly od obchodů krmivo, bohužel v zákoně nejsou, takže jim supermarkety nebudou moci darovat potraviny jako dřív. Je to prostá nenávist k supermarketům, která je vidět i v zákonu o omezení pracovní doby," dodává Kubera.

„Předpokládáme, že novela přinese více čerstvých potravin do bank," oponuje Ilja Hradecký z organizace Naděje, který se svou ženou Vlastimilou stál u zrodu sítě potravinových bank v České republice. „Silná a slabá místa zákona se ukážou až v provozu," dodává k námitkám Hradecký.

Vedle menších sbírek a darů od jednotlivců se v listopadu každoročně pro banky koná Národní potravinová sbírka. Zapojené organizace si tak před zimou doplní sklady trvanlivými potravinami a lidé se dozví o jejich existenci. Do některých zařízení mohou nosit potraviny i občané, ale většina z nich spolupracuje jen s obchody. „Každá banka má svá pravidla a potraviny rozděluje podle potřeb institucí, které od ní jídlo odebírají. Například dětské výživy předává organizacím, které pracují s rodinami a dětmi," vysvětluje Hradecký. Klienty potravinových bank jsou převážně poskytovatelé sociálních služeb a charity. Mezi největší patří Naděje a Armáda spásy.

Každá organizace, která potraviny převezme, musí ze zákona zajistit vhodné podmínky pro jejich uskladnění. U čerstvých potravin to znamená dohlížet i na teplotu skladování. Proto je pro potravinové banky připraven dotační projekt z evropských fondů, aby si vybudovaly technické zázemí pro darované jídlo.

„Zásadní změny nezpůsobí legislativa, musí se změnit myšlení lidí a jejich přístup k plýtvání. Nepropadejme tolik konzumu, buďme skromnější a trochu mysleme na ty druhé," dodává Kosorin z brněnské Food bank.

Vyhazování jídla z hypermarketů? Nesmyl. Naši klienti pomoc ocení

Mladá Boleslav - Plýtvání jídla je věčné téma. Avšak, hypermarkety by svůj postup při likvidaci potravin mohly změnit. Organizace, které se starají například o bezdomovce, by tento krok uvítaly. Například středisko Naděje v Mladé Boleslavi.

Ivona Horáková, vedoucí střediska Naděje Mladá Boleslav„Přimlouvám se za to, aby hypermarkety zbytečně nevyhazovaly jídlo, ale distribuovaly ho jednotlivým organizacím, které ho upotřebí stejně jako my," řekla Ivona Horáková, vedoucí pobočky Naděje Mladá Boleslav.

Zařízení se stará o lidi bez domova, kteří zde za mírný poplatek mohou i přenocovat a pokud mají zájem, mohou dostat i snídani, oběd, večeři či potravinový balíček.

Jak ale Ivona Horáková upozornila, peníze na nákup jídla takřka nemají, a tak jsou neustále odkázáni na potravinové sbírky či dary od jednotlivců.

„Podařilo se nám navázat spolupráci zatím s jedním řetězcem. Když mají přebytek potravin, zavolají a my si pro ně přijedeme," popsala nejlepší cestu, jakou se mohou dostat k jídlu. Vděční jsou i za potraviny, kterým končí datum spotřeby.

Pochopitelně nejvíce ocení trvanlivé potraviny jako konzervy, maso ve vlastní šťávě, rybičky, paštiky, hodí se i těstoviny, rýže, potraviny, čaje, oleje, máslo i mléčné výrobky. „Když se stane, že dostaneme jogurty, musí jít k okamžité spotřebě. Nemáme kapacitu na to skladovat je," vysvětlila dále Ivona Horáková.

Ve Štyrsově ulici, kde zdejší středisko Naděje sídlí, vaří každý den. Vedoucí pobočky odhaduje, že denně průměrně vydají kolem padesáti porcí jídla. Záleží na tom, kolik si jich zrovna klienti objednají.

Nicméně, jak už jsme zmínili, sehnat jídlo pro lidi bez domova není vůbec jednoduché, a tak se Naděje zapojuje například do Národní potravinové sbírky. Ta poslední se ve městě automobilů uskutečnila minulý rok v listopadu a jak Ivona Horáková upozornila, „zásoby" vydržely půl roku.

„Tehdy nám lidé v super a hypermarketech koupili přibližně 1,6 tuny trvanlivých potravin. Byl to od nich šlechetný krok a my s touto zásobou vydrželi půl roku," děkuje vedoucí střediska Naděje ještě jednou všem lidem, jimž není osud bezdomovců lhostejný.

I když jsou na její pomoci závislé desítky osob, kteří se chtějí z ulice vrátit do běžného života, sami pracují ve skromných podmínkách. Například sklad na potraviny je tak malý, že zásoby ukládají v jiných střediscích.