„Na jaře jsou dva základní pohledy do včelstva přes folii a do podmetu," začíná popisovat jarní ošetřování včelstev včelař, který vedle své stomatologické praxe v Kosmonosích zastává rovněž post nákazového referenta ve Včelařském spolku pro Mladou Boleslav a okolí. „Jakmile včely nosí pyl a topí, což znamená, že zahřívají plod, je vše v pořádku. Důležité je také sledovat stav zásob a zda matka klade oplozená vajíčka," vyjmenovává.

Po odsunutí víka sledujeme hemžení pod pevnou průhlednou fólií. Včely vypadají vitálně a klidně. Pohled do podmetu, tedy do dna úlu, jež má odnímatelnou zadní stěnu, prozradí, že včely zatím další nástavek, v němž by si postavily voskové dílo, nepotřebují. Včelař dává stranou i folii a prohlíží plásty, které matka již stačila zaklást vajíčky. Nepotřebujeme ani ochranné klobouky či rukavice, včely jsou jako beránci.

Jarní prohlídka včelnice Jiřího Marxe.

Při kontrole ostatních včelstev saháme na stropní fólii. Hřeje. V jednom z úlů má včelař mezi horními dvěma nástavky teploměr. Ten ukazuje 35,5 stupně Celsia. Tuto teplotu včely udržují v plodovém hnízdě, kde vychovávají nové generace včel. Úl však umí zahřát i na vyšší teplotu. Energií však šetří, v zimě vytápějí jen hrozen, do něhož se stahují.

Na včelnici je však i další zařízení, které usnadňuje sledování toho, co se ve včelstvu děje. Je jím úlová váha. „V tuto část roku včely klidně spotřebují i půl kila zásob za den. Jakmile se zastaví snůška, hrozí nedostatečně zakrmeným včelstvům problém," upozorňuje.

Úl sledovaného včelstva vážil na podzim po zazimování 85 kilogramů, nyní jeho váha klesla na 68 kilogramů. Včelař však včelám nechal dostatečnou zásobu medu, takže hladovění jim rozhodně nehrozí. Medu včelám ve srovnání s cukrem stačí méně a navíc jsou po něm z pochopitelných důvodů zdravější.

Rok včelaře se řídí přírodou, při rozkvětu třešní tak včelaři přidávají nástavky a Jiří Marx není výjimkou. Rovněž sleduje, zda včely už začaly stavět z bílého vosku nové plásty. To je totiž signálem toho, že vychovaly novou generaci dělnic a jsou připravené začít se mohutně rozšiřovat nebo se začnou prověšovat do podmetu.

„Samozřejmě také sleduji spad roztoče," říká a dodává, že není příznivcem léčení prostřednictvím tvrdé chemie. „Opakovaným užitím chemie se sice můžeme téměř zbavit parazitů, ale nedozvíme se, jaké vlastnosti naše včely mají. Třeba by si s ním dokázaly poradit samy. Chápu, že pro ty, které med živí, je to jediná možnost, pro mě je však med vedlejším produktem."

Jarní prohlídka včelnice Jiřího Marxe.

Při zběžném prohlédnutí zakladených plástů narazíme i na matky. Například na dosluhující červeně označenou královnu z roku 2013 nebo na o rok mladší „zelenou" matku. Každý ročník má vlastní barevné označení. Pokud bude letošní sezóna chovu matek přát, budou na podzim úlům dominovat matky bílé.

Zjištěné skutečnosti z prohlídky včelař zaznamenává do včelařského deníku, který uchovává informace o začátku snůšky z té které rostliny, o množství plodu ve včelstvu či o datu, kdy se začnou líhnout první trubci. Na ty, jako na důležitou součást chovu matek, se hodlá Jiří Marx letos zaměřit.

„Jsem začátečník, včelařím teprve pět let, ale začátečník budu ještě dalších deset roků, loučí se s námi včelař, který ani po letech praxe nepřestává žasnout nad tím, jak složitý a zajímavý mechanismus včelí společenství je.