Psal se rok 1919 a mladým Československem stále ještě hýbal odpor vůči nenáviděnému Rakousku a na řadě míst po celé zemi se nenávist vůči zaniklé monarchii promítala do boje proti jejím symbolům. V Dobrovici se obětí těchto vzbouření lidu stala barokní socha z roku 1695, která více než 200 let shlížela na dobrovické náměstí z vysokého sloupu. Provinila se tím, že symbolizovala náboženství Habsburků.

Přestože zdejší sv. Jan z Nepomuku byl jednou z nejstarších soch svého druhu a památkový ústav mu věnoval značnou péči, veřejnost požadovala jeho odstranění. Okresní hejtman nakonec na naléhání starosty města povolení koncem srpna 1920 vydal. Hrozilo totiž, že by sochu odstranil rozvášněný dav.

Tak proč se z uměleckého díla dochovalo jen torzo bez hlavy a ruky? Během spouštění se zřítila část lešení, socha z podstavce spadla a značně se poškodila. Pod lešením navíc našel smrt jeden z dělníků a přihlížející devítiletý chlapec. Socha byla následně převezena na faru.

Teprve po 95 letech si na ni vedení města opět vzpomnělo. Bylo rozhodnuto o jejím zrestaurování a začalo se hledat důstojné místo, kam by mohla být umístěna. Původní piedestal byl totiž z náměstí odstraněn krátce po sejmutí sochy.

Socha byla zbavena mechu a lišejníku, restaurátoři doplnili její chybějící spodní část, aby bylo možné figuru znovu postavit, a sv. Jan Nepomucký nejen bez jazyka, ale také bez hlavy a pravé ruky byl slavnostně odhalen v sále Dobrovických muzeí.

Na místě, kde socha stávala, je od roku 1927 socha T. G. Masaryka.