Těžko představitelné záplavy, jež v minulých dnech postihly převážně sever naší republiky, za sebou nechaly mnohdy apokalyptické výjevy. Zoufalým lidem, jimž mnohdy nezbylo víc než pár osobních věcí, pomáhají nejen profesionální hasiči a záchranáři, nýbrž i řada dobrovolníků. Každá ruka je dobrá a tady to platí dvojnásob.

Mezi těmi, kdo svůj čas a síly věnovali potřebným, byl i Jan Sedláček z Mladé Boleslavi, mladík, jenž zítra oslaví teprve čtyřiadvacáté narozeniny. Minulý rok založil občanské sdružení Rescue Service MB, jež pomáhá lidem v nouzi. Jak k myšlence jeho zřízení přišel?

„Minulý rok se Boleslaví prohnala vichřice a vyvrátila velký strom v Havlíčkově ulici. Hasiči zrovna neměli kapacity na jeho odstranění, s přáteli jsme se proto dohodli, že to uděláme vlastními silami,“ přibližuje Jan Sedláček okamžiky, které de facto stály u zrodu Rescue Service MB.

Nyní je v jeho řadách půltucet mužů ve věku od 20 do 27 let, mají šest aut, motorové pily nebo třeba kalové čerpadlo. Všechno si hradí z vlastní kapsy. Nejstarší je Michal Strach z Liberce, tedy kraje, kde s sebou velká voda brala všechno, co jí přišlo do cesty.

Ani on samozřejmě mezi pomocníky nechyběl: „Od soboty do pondělí jsme pomáhali ve Višňové, poté jsme až do pátku působili v Chrastavě,“ vzpomíná na mediálně smutně proslulé obce.

Rescue Service pracoval denně od šesti hodin ráno až do sedmi, osmi hodin večer. „Denně jsme vyčerpali vodu nejméně z deseti domů, mnohé se ale ani pak nedaly zachránit a čeká je demolice,“ přibližuje Strach.

„Nejhorší je ta bezmoc zatopených lidí. Když se odhází zničený nábytek a vybavení, opadne voda, tu člověk najednou vidí, že mu nezbylo vůbec nic. Jen to, co má na sobě,“ neskrývá emoce Jan Strach a zmiňuje další mrazivé příběhy: paní, jež se psychicky zcela zhroutila, utopení králíci osmdesátiletého páru nebo i případ lidského hyenismu, kdy policejní hlídka zastavila auto napěchované DVDčky. Trojice Romů je prý našla na skládce…

Po týdnu dřiny se členové týmu Rescue Service vrátili zpátky, protože byli již zcela na pokraji fyzických i psychických sil. V takové kondici by ohrožovali sami sebe, kus pořádné práce navíc odvedli. „Chtěli bychom poděkovat všem, kdo nám pomáhali. Na vynikající úrovni ze strany města bylo zajištěno jídlo a pití pro záchranáře, k dispozici byla i ubytovna.

Profesionální hasiči nám poskytli naftu do našich aut. Akorát s přeshraniční pomocí z Německa bohužel zprvu nedorazil tlumočník, dohadovali jsme se proto rukama nohama,“ říká s úsměvem duchovní otec občanského sdružení Rescue Service MB, Jan Sedláček.

To je po boku profesionálních záchranářů připraveno bojovat s živly nejen na Mladoboleslavsku. „Chystáme rozšíření týmu, pobočku v Liberci,“ těší se Michal Strach. Široká srdce a zručné ruce se určitě neztratí.