Sportovcem Mladoboleslavska v kategorii Síň slávy, jako trenérka florbalového týmu malých děvčat Elévky dračice,  se stala Ilona Baboráková. Překvapená byla opravdu hodně. „Volal mi váš sportovní redaktor Jarda Bílek a pozval mě na vyhlašování sportovce. Že bych ale získala první místo, na to jsem vůbec nepomyslela," prozradila bezprostřední pocity po samotném vyhlášení Ilona Baboráková.

Jak jste se vlastně vy, jako žena, dostala k florbalu? Přece jen je to už nějaká doba a tehdy tady florbal příliš známý nebyl, natož aby ho hrála či trénovala žena.
Bylo to úplně náhodou. Když jsem se vrátila do Mladé Boleslavi, kde jsem nějakou dobu nežila a nepůsobila, tak jsem měla vést turistický oddíl, ale o něj nebyl příliš velký zájem. Tak za mnou přišel tehdejší krajský vedoucí pionýra Tomáš Suchý a nabídl mi vedení dívek ve florbale. Popravdě, vůbec jsem nevěděla, oč jde! Tenhle sport mi byl naprosto cizí. Nikdy jsem se s ním předtím nesetkala.

Jak to pokračovalo? Předpokládám, že jste nabídku přijala a zájem byl?
Přišlo tehdy sedm dívek. Z nich pokračuje pouze Klára Leierová, která hraje v ženské reprezentaci.  Ta jediná z té původní partičky zůstala.

Jaký máte cíl s týmem dívek, který trénujete? Vidíte mezi nimi také výrazné talenty?
Elévky dračice bych ráda dovedla až do žen. Myslím si, že jsou mezi nimi velké talenty. Záležet pak už bude jen na nich samotných, a také na rodičích, jestli u florbalu děvčata zůstanou i dál.

Když právě teď někdo uvažuje o tom začít s florbalem, co byste mu vzkázala?
Nemohou to chtít rodiče, ale dítě samotné. Ať už kluk, nebo holka. To je základ.

Nemusí nic umět, ani úplný základ, jako je trefit se do míčku, stačí opravdu jen chtít?
Přesně tak. Nemusí umět držet hokejku, nemusí se ani umět trefit do míčku, to všechno děti postupně naučíme. Musí se mu ale ta hra líbit a musí ji především  chtít hrát. To pro začátek úplně stačí.

Pokud jsme teď někoho naším povídáním oslovili, na koho se mohou zájemci o florbalový sport obrátit?
Na florbalovou akademii, konkrétně na již zmíněného Tomáše Suchého.

V úvodu článku jsme zmínily, že jste žila jinde a do Mladé Boleslavi jste se vracela po nějaké době. Kde jste žila předtím?

Žila jsem v Praze. Pracovala jsem tam a také jsem hrála fotbal za Spartu.

Vy ale jen netrénujete, ale i sama florbal hrajete. Za jaký tým?
Hraji za ženy a máme „podtitul" Pozdní sběr. Už nejsme nejmladší, máme věkový průměr kolem čtyřiceti let.

Jak si vedete? Jste s vaším výkonem spokojená?
Myslím, že celkem dobře. Jsme šesté v druhé lize.

To ale nejsou vaše jediné aktivity. Jste také učitelkou na škole.
Ano. A musím říct, že jsem v jednom kole. Kdybych ale neměla ten pohyb, tak bych se zcela jistě nudila.

Jak relaxujete? Není to asi jen sport a pozice učitelky ve škole?
Studuji vysokou školu. To je můj relax a moc mě to baví.

Dobře, takže vy relaxujete studiem?
Je to tak. Studuji obory, které mě vždycky zajímaly. Je to dějepis a humanitní vědy, český jazyk.

Kdo je v síni slávy

Do síně slávy mladoboleslavského sportu byl uveden tenista František Glaser in memoriam a florbalová trenérka Ilona Baboráková, rovněž dosud aktivní hráčka florbalu.