A protože meteorologové ke konci minulého týdne, potažmo i na víkend, slibovali krásné babí léto, byl páteční večer jako stvořený pro pozorování noční oblohy.

Pavel Brom, vedoucí hvězdárny, se nestačil divit, kolik zájemců na něj před devatenáctou čekalo ve vestibulu základní školy. „Je vás hodně, snad se do kopule vejdeme," řekl ke zhruba dvacítce návštěvníků, z nichž zhruba polovinu tvořily děti.
¨

A jak to tak bývá, hvězdárna není obvykle umístěna v přízemí, nýbrž v nejvyšších patrech. Ta mladoboleslavská se nachází ve výšce 25 metrů nad zemí, což odpovídá asi osmému patru panelového domu.

Za dobu existence se mladoboleslavská hvězdárna vyšplhala až na okresní úroveň. A protože si do její kupole najde cestu čím dál více lidí, postupně také investuje do nového vybavení.

Poslední moderní dalekohledy přiletěly v polovině letních prázdnin až z Ameriky. Nyní má tedy hvězdárna tři dalekohledy a jak Pavel Brom rád s humorem říká, označuje je jako Dlouhý, Široký a Bystrozraký.

„Dlouhým můžeme na obloze pozorovat jasnější objekty. Ideální je například ke sledování Měsíce či Slunce. Široký má největší průměr zrcadla, tudíž dokáže soustředit nejvíce světla, a tak s ním dohlédneme nejdál do vesmíru," vysvětloval návštěvníkům vedoucí hvězdárny.

Poznamenal, že Širokým dalekohledem lze dobře vidět slabší objekty, mezi něž patří mlhoviny či hvězdokupy.
Bystrozraký, který je ze soustavy zdejších dalekohledů úplně nejmenší, disponuje nejširším zorným polem, což umožňuje pozorovat velké objekty, které by se do zrcadla jeho sourozenců nevešly.

„A co se stalo s tím, který tady sloužil doteď? Vyhodili jste ho?," ptal se jeden ze zvědavých pozorovatelů. Pavel Brom ho ubezpečil, že prostor hvězdárny ani tento historický dalekohled neopustil. „Plní zde důležitou funkci. Vyvažuje nové dalekohledy. To oceníme ve chvíli, kdy chceme s dalekohledy otáčet," popsal Pavel Brom.

Od teorie ale k praxi. Aby návštěvníci mohli objekty na noční obloze pohodlně pozorovat, připravili pomocníci vedoucího hvězdárny dvoje štafle. Na jedny vylezly děti, druhé sloužily dospělým, pokud jejich oko bylo níže než objektiv.

Jako první namířil dalekohled na komín Ško-Energa, kde jsou v současné době instalovány budky pro sokolí rodinu. Jenže komín společnost opravuje, což sokoly v jejich bydlení ruší. „Necítí se tam příliš bezpečně a neustále ulétávají. Proto v těchto dnech nemáme moc možnost sokoly sledovat. Vím jen, že kolega ho zahlédl, když zrovna přilétl, aby zkontroloval své obydlí," zmínil Pavel Brom.

Aby si ale návštěvníci z pozorování odnesli ten pravý zážitek, otočil velký dalekohled, který měl osmdesátinásobné zvětšení, směrem na Bělou pod Bezdězem, tedy přesněji na hrad Bezděz. Ten byl krátce před půl osmou nasvícený.

Bezděz byl obráceně

Nejvíce natěšené byly ale děti. Přestože jich v kupoli bylo jako máku, přátelsky se na štaflích střídaly a samozřejmě jevy nezapomněly komentovat. „Bezděz je obráceně, není dalekohled rozbitý?," popisovala smutně zjištění jedna z holčiček. Pavel Brom se ale chápavě usmál a naznačil, že tento jev je typický pro pozorování. Nicméně, existují ale takzvané převracecí hranoly, které objekt v dalekohledu ukáží tak, jak je ve skutečnosti. A dokonce ani ve zdejší hvězdárně nechybí.

Dospělí zase vzpomínali na nedávný krvavý Měsíc. Zajímalo je, za jakých okolností se na něm objevila červená barva. Pavel Brom vysvětlil, že Měsíc temně rudl ve chvíli, kdy se dostal do stínu Země. Podle něj by v této pozici neměl být teoreticky vůbec vidět. „Může za to zemská atmosféra, která funguje jako čočka a dokáže sluneční paprsky ohnout i do místa geometrického stínu," dodal vedoucí hvězdárny.