Aklimatizace některých členů neprobíhá úplně podle představ, ale tomu se člověk v tak početné expedici nevyhne. Zejména když jsou tu ostřílení horolezci namíchaní s nadšenými nováčky a členem je i nevidomý horolezec Jan Říha.

Právě Honza měl, spolu s Luckou Výbornou a Martinem Havlenou, drobné zdravotní potíže.

„Máme trošku zpoždění a budeme muset hýbat s organizací výstupu na vrchol, nejspíš se rozdělíme na dvě skupiny, z nichž každá půjde jiným tempem. Skupina kolem Honzy Říhy možná postaví i nějaký mezitábor mezi jedničkou a dvojkou, protože jeho rychlost je zkrátka jiná. Nicméně je úžasně disciplinovaný a s Davidem Knillem, který mu dělá vůdce, jsou skvěle sehraní," líčí Petr Miska Mašek.

V pátek se všichni členové expedice opět sešli v základním táboře, přičemž sedm z nich už za sebou má aklimatizaci i ve druhém výškovém táboře, který leží 7150 metrů nad mořem. Někdo tam strávil dvě noci, někdo jen jednu, nicméně důležité je aklimatizaci nepodcenit.

„Každý na výšku reaguje jinak, někdo má kašel a dýchací problémy, u Libora Uhera se zase objevily zažívací potíže. Nicméně to všechno je normální a jsme na to připraveni," vysvětluje Miska.

Za sebou mají i lehce slavnostní nedělní obě, k němuž měli koleno, pečené na cibulce se zelím. „Trošku to kazila umělá bramborová kaše, ale jinak to bylo fajn, nejsme tu od toho, abychom se cpali, ale abychom lezli," směje se horolezec, zvyklý ve výškách přežívat na energetických tyčinkách.

Počasí dosud bylo slušné, o vrchol se ale nedalo pokusit právě kvůli aklimatizaci.

„V neděli nasněžilo asi deset čísel, takže je tu takové vánoční počasí. Nicméně my budeme při odpočívání počasí bedlivě sledovat, abychom v pravý čas vyrazili," uzavírá další vyprávění pro Boleslavský deník.