"Ve skutečnosti je v souvislosti s vedry oproti normálu nárůst pacientů jen velmi mírný," říká praktická lékařka Ludmila Grofová. "Nejčastěji se jedná o kolapsové stavy, nevolnosti, nechutenství nebo bolesti hlavy, související s dehydratací organismu, ale skutečně většinou nakonec nejde o nic dramatického."

Podobně hovoří i lékařka Iva Turková z Bakova nad Jizerou. "Nedá se říci, že bychom v současné době přijímali nějaké neobvyklé počty pacientů. Vedra zatím, alespoň v našem případě, neměla velký vliv."

Připojuje se i Dagmar Karásková, praktická lékařka z Mladé Boleslavi. "Zvýšený počet pacientů, kteří by přicházeli s komplikacemi v přímé souvislosti s panujícím počasím, rovněž neeviduji. Dokonce je to spíše naopak. Je to trochu podobné, jako při velkých mrazech. Senioři a vůbec rizikovější pacienti zůstávají v těchto teplotách raději doma a ochlazují se. Paradoxně je tak pacientů spíše méně.

Praktičtí lékaři tak plné ruce práce v současnosti zřejmě tolik nemají, zato záchranná služba, vyjíždějící k případům skutečně akutním, se nyní musí ohánět o něco více.

Potvrdila to mluvčí středočeské záchranné služby Petra Effenbergerová. „V současnosti vyjíždí záchranáři o patnáct až dvacet procent častěji, než bývá běžné. Jsou to zejména kolapsy a dehydratace, které jsou stálicemi letošního léta,“ řekla s tím, že rizikovou skupinou jsou tradičně senioři, kteří mívají zhoršenou termoregulaci. Dále jsou to kardiaci a astmatici. „Ale klidně se může stát, že zkolabují i jinak zdraví lidé, kteří zkrátka podcenili pitný režim,“ upozornila mluvčí.

Na vedra si musí dávat pozor i pacienti Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Zatím zde ale žádný zvláštní režim lékaři nezavedli. „Vedro je záležitost samozřejmě nepříjemná, ale zvláštní opatření kvůli tomu zavedena nebyla. Novější nemocniční budovy jsou klimatizované, stejně jako operační sály. V těch starších jsou samozřejmě horka problémem, ale s tím se bohužel nedá v tuto chvíli dělat nic než se snažit jejich dopady mírnit pravidelným pitným režimem, zacloňováním oken i vhodným větráním,“ poznamenala mluvčí nemocnice Hana Kopalová.

Všichni oslovení lékaři se shodují na tom, že bránit se případným kolapsům ve vedru je možné díky několika základním věcem. Pravidelný přísun tekutin, omezení pobytu na slunci a žádné namáhavé fyzické aktivity přes den. Nutné je ale i používání opalovacích krémů, vlažná sprcha a omezení alkoholu. 

Pitný režim v době horka
- Základem je obyčejná voda, ale velmi vhod přijdou i minerálky, tělo totiž vypocuje minerální látky, které je třeba doplňovat. Vhod mohou přijít i džusy, nejlépe ovšem zředěné vodou

- Káva a alkohol organismus dehydrují a ve velkém horku tak rozhodně nepatří k nejvhodnějším nápojům. Kdo jim neodolá, měl by je alespoň zapíjet vodou. Čaje, zejména pak bylinkové nebo mátové naopak dokážou příjemně osvěžit

- Slazené nápoje se nedoporučují, cukr zvyšuje pocit žízně

- Příliš nízká teplota nápoje paradoxně spíše škodí – tělo na takové ochlazení opět reaguje zvýšeným prokrvením nosohltanu, což vede k větší žízni. Vlažné, ba i teplé nápoje dokážou osvěžit stejně

- Průměrný muž by měl za běžných podmínek vypít 2,5 litru tekutin za den, průměrná žena pak 2 litry. Pro děti do tří let je ideální zhruba 1,3 litru tekutin, od čtyř do osmi let 1,6 litru tekutin, od devíti do třinácti let je to pak 1,9 litru pro dívky a 2,1 litru pro chlapce. Vše je samozřejmě závislé i na míře fyzické aktivity a na teplotě vzduchu, v horku se tedy doporučuje pít o něco více