VYBRAT REGION
Zavřít mapu

František Staněk: Nikdy jsem nepočítal, že k tomu dojde. Byl to prostě pro všechny šok!

Mladá Boleslav/ Bylo mu 24 let. Pracoval jako fotograf. Když ho vzbudilo hlášení v dráťáku, oblékl se a vyrazil do ulic. Vzal si fotopřístroj. Ruskou Směnu…

20.8.2008 1
SDÍLEJ:

František Staněk ve svém království. Na počítači ve své pracovně zpracovává fotografie. Výstava je za dveřmi...Foto: Deník/Jiří Macek

František Staněk. Známý boleslavský fotograf, podnikatel. Je spjat s fotoprodejnou U dobré rady na boleslavském Starém městě. Před 40 lety pracoval jako vedoucí boleslavské prodejny Foto – kino. Na začátku 21. srpna spal. Ve čtyři ráno ho ale probudilo neočekávaně mimořádné hlášení rozhlasu po drátě.

„Byla to taková shoda náhod. V té době jsem byl vlastně takový lovec zvuků. Snažil jsem se vlastnit všelijaké nahrávky skupin. O půlnoci, když končilo vysílání rozhlasu po drátě, jsem usnul. Dráťák obvykle začínal až ráno. Ale najednou to se mnou trhlo. Tak čtyři byly. Reproduktor zapraskal a ozvalo se mimořádné hlášení. „Dnes, tolikátého a tolikátého…“ ozval se hlas. Nelenil jsem, popadl mikrofon, obrátil dráťák na bok, položil mikrofon na něho a začal nahrávat. Ještě rozespalého mne napadlo, že tohle není normální situace. “

Jak ty vzpomínky 40 let staré jsou vzdálené?
Jakoby to bylo dneska. To si přesně pamatuju. Všechno, detaily, lidi, spousty slov.

Co jste udělal, když jste slyšel hlášení?
Vylítnul jsem z postele, běžel jsem za rodiči, spali vedle v ložnici, a křičím: Táto, mámo, něco se děje! Nejdříve říkali, co blbnu? Ale protože se hlášení opakovalo ve smyslu „Dnes, v tolik hodin překročila spojenecká vojska..…“, tak pochopili, že se mi to nezdálo. Otevřel jsem okno a slyším takový nějaký blbý zvuky.

Kde jste tehdy bydlel?

Normálně jako teď. Tedy v Pivovarské ulici nad dnešní mojí provozovnou U dobré rady.

Co bylo dál?
Běžel jsem za kamarádem Vaškem Ševčíkem. „Co se děje?“ křičím na něho. „Je to v pytli,“ říká, „něco se děje“. „Hele, počkej, já si doběhnu pro foťák,“ jen jsem na něho houknul. Když jsem viděl, že to jsou bolševici, blesklo mi hlavou, co mám vzít za foťák. Viděl jsem armádu a tušil jsem, že by mohly být potíže. Nějak mne napadla myšlenka, že si z krámu vezmu ruský přístroj Směnu. Fotil dobře, Já měl lepší foťáky, ale Směny opravdu nefotily špatně. Nehledě k tomu, že to byl ruský foťák a v té době byly Směny popsané azbukou. Tak mne taky napadlo, že v případě potíží by to tak problematické nemuselo být. To všechno ale byly jen myšlenkové okamžiky, které se mi vybavují, ale nebyly nijak dlouze připravované. Ty minuty běžely strašně rychle. Najednou jsem byl na ulici a fotil. Takže jsme běželi za zvuky, kde to řvalo. Dostali jsme se na Ptáckou ulici, kudy vjížděla první auta do města. Pak to začalo všude.

Nemusíte si hrát na hrdinu, řekněte, vy jste se nebál?
Já bych řekl, že to spíše byl pro všechny takový šok, který nikdo nečekal. Lidé zmateně pobíhali. Bylo to, jako když píchnete do vosího hnízda. Nikdo nevěděl, co se děje, co se stane, co může očekávat. Až pak začala holá skutečnost. Když pak člověk zpětně vidí ty pancéřované vozy co tady jely a každý měl bílý pruh namalovaný, když začaly hučet eroplány, tak si uvědomuje, že to bylo dost dramatické.

A to jste se nebál třeba ani možnosti bombardování?
Věděl jsem, že se může stát ledacos. Jenže v té době si mladý člověk neuvědomoval, že je to tak vyhrocená situace. Bylo to mládí.

Vy jste pár dnů před vpádem necítili ve vzduchu, že by „něco“ mohlo přijít?

Ne, ne, ne! Bylo sice vidět, že se situace začíná vyhraňovat, ale že by to došlo tak daleko…

Setkal jste se s nějakou mimořádně dramatickou situací?
Zpětně to bylo všechno drama. V tu chvíli ale to nikdo tak nebral. Jak říkám, byl to šok.

Můžete zkusit vysvětlit, proč jste fotil? Uvědomoval jste si možné problémy, na druhou stranu jste byl fotoprofík…
V tom okamžiku jsem asi viděl, že se něco děje. Něco, co tady nikdy nebylo a co není vůbec normální. A taky jsem byl blázen do modýlků letadel, které jsem tehdy stavěl. Já nebyl v Pionýru, v SSM, ani v partaji. Měl jsem nálepku syna živnostníka a jediné, do čeho jsem se dal, byl Svazarm. Kvůli těm letadýlkům. A tady byla armáda. Takže jsem fotil trochu i kvůli tomu.

Kolik filmů jste vyfotil?
Měl jsem tři kinofilmy po 36 snímcích. Bohužel, ten prostřední je pryč.

Jak to?
Fotil jsem od rána. První várka byla vlastně příjezd. Druhá pak houfování lidí a debaty s ruskými vojáky na tancích a obrněných transportérech. Když vojáci projížděli, lidé to brali s absolutním klidem. Když ale zastavili, tak u strojů začaly debaty. Lidé se snažili vojáky umluvit: „Neblbněte, tady žádná kontrarevoluce není!“. Ale samozřejmě se našli tací, kteří s tím sympatizovali. Ti tam byli na jejich obranu, říkali: „Co se tady budeš motat?! Koukej vypadnout, ty starej živnostníku.“ No a pak přišel jeden civil, ještě ho potkávám, ale nevím, jak se jmenuje, strašně mne to mrzí, ale jednou ho zastavím a musím mu to připomenout. No a ten mi sebral foťák, otevřel ho a vyndal z něho kinofilm, který roztáhl a tím samozřejmě zničil.

Ublížil vám tím hodně?
Neublížil, ale zničil archivní materiály. Film sice nebyl úplně plný, ale vytáhl ho z foťáku a rozbalil. A pak mne začal vyhrožovat.

Byl to civil?
Samozřejmě, žádný voják, žádný důstojník. Asi si myslel, že jsem ho tam viděl a vyfotil, možná se bál.

Když vám film vytáhl, co vás napadlo? Smutek, vztek, nechtěl jste ho praštit?
Praštit snad ani ne, ale byl jsem hodně nasr…. Říkal jsem si, jací ti lidé jsou kreténi! Navíc mi řekl, ať koukám zničit všechny materiály, že si na mne posvítí. Tak to mne trošičku zamrazilo.

Myslíte si, že se onen ničitel kinofilmů a zastánce vpádu vojsk objeví na čtvrteční vernisáži?
To nevím…

Zatušil jste možné problémy. Co jste s fotkami udělal?
Já jsem fotky vůbec nedělal. Jen jsem vyvolal negativy a zaevidoval tak, že jsem je nemohl dlouho najít.

Jak to „dlouho“ trvalo“?
No, vlastně 38 let. Našel jsem je přede dvěma lety.

Vy jste je po celá ta léta, ani po sametové revoluci nehledal?
Ne. V dobách socialismu na to nebyly myšlenky, po revoluci zase čas. Začal jsem podnikat.

Kde tedy nakonec byly?
Byly v archivu v trezorku, ale byly nadepsaný jako Návštěvy.

Byl to objev náhodný?
Já jsem věděl, že jsou v archivu a jsou blbě pojmenovaný. Ale hledejte v archivu s desetitisícema fotek?

Napadlo vás, že to nikdy nemusíte najít?
To ne. Věřil jsem, že se jednou objeví.

Když jste vzal do ruky další zásobník na negativy, otevřel ho, podíval se na seznam snímků, bylo vám jasno, že jste vyhrál?
No, vyhrál. Když jsem uviděl slovo Návštěvy, najednou mi to bylo jasné.

Radost?
Ohromná, to je přece jasné!

A oslava?
Já slavím často…

Držel jste v rukách „poklad“, co jste udělal?
Prohlédl jsem si negativy a okamžitě jsem si uvědomil a zalitoval onoho zničeného filmu.

Nemyslíte si, že kdyby u vás soudruzi hledali, že by negativy našli?
Já si myslím, že při jejich pečlivosti asi ano.

Neměl jste v průběhu mnoha let stažené pozadí, když se otevřely dveře od krámu a tam se objevil třeba nějaký nepříjemný soudruh?
Ani snad ne. Ale udělal jsem jednu fotku, ta je hodně tvrdá. Nazval jsem ji Normalizace.

Copak to je?
Podařilo se mi z letadla vyfotit ruská kasárna i s autama uvnitř. Pěkně zaparkované jedno vedle druhého. To byl byl průšvih!.

Z letadla?
Jo, dostal jsem se tam. Ale taky jsem zjistil, že někdo, už ani nevím, jak se jmenoval, dostal patnáct let natvrdo za to, že fotil kasárna z okna. Já mám kasárna na celým záběru.

Kdo vás tam tehdy nahoru vzal?
To nebudu říkat. To ale bylo někde v roce 1970.

Hovořil jste také o zvukové nahrávce.
Jo, jo. Ta taky někde je.

Taky kdesi v archivu?
Někde je, kde, to ale opravdu nevím. Ale i ta se jednou určitě najde. Stejně jako negativy. Někde je. Vím to…

Další vzpomínky a dobové materiály z 21. srpna 1968 naleznete na stránkách čtvrtečního vydání Boleslavského deníku.

Autor: Jiří Macek

20.8.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Ostatní specialisté a 26 000 Kč

Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Učitelé tělesné výchovy. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 26000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce:, Železná č.p. 107, Mladá Boleslav II, 293 01 Mladá Boleslav 1, , Prvotní kontakt: tel.: 326 321 872 (po-pá 8-14 hod.), e-mail: majamb@maja-mb.cz, , Po zapracování zaměstnání na dobu určitou. Mzda bude stanovena dle platných mzdových tabulek podle praxe. Lze i na zkrácený úvazek. , , Zaměstnanecké výhody: Kadeřnické a kosmetické služby zdarma.. Pracoviště: Boleslavská soukromá střední škola a základní škola, s.r.o. - pracoviště, Železná, č.p. 107, 293 01 Mladá Boleslav 1. Informace: Jana Knížková, +420 326 321 872.

Výroba - Výroba Montážní dělník 20 000 Kč

Montážní dělníci mechanických zařízení Strojírenský dělník montážní. Požadované vzdělání: bez vzdělání. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Společnost DRUŽSTEVNÍ ZÁVODY DRAŽICE - STROJÍRNA S.R.O. přijme na hlavní pracovní poměr: STROJÍRENSKÉ DĚLNÍKY., POŽADUJEME: , • ochotu učit se nové věci,, • manuální zručnost,, • samostatnost, pečlivost a zodpovědnost, • flexibilita. , NABÍZÍME: , • zajímavou a různorodou práci ve stabilní společnosti, , • velmi dobré pracovní podmínky,, • dynamickou a různorodou práci, • motivující finanční ohodnocení včetně odměn a benefitů (5 týdnů dovolené, závodní stravování, příspěvek na stravování, stravenky, odměna ve formě 13. platu, možnost ubytování na firemní ubytovně, odměna za odpracované roky apod.), , V PŘÍPADĚ ZÁJMU O NABÍZENOU POZICI ZAŠLETE SVŮJ ŽIVOTOPIS PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA E-MAIL: miluse.kellerova@dzd.cz NEBO POŠTOU NA ADRESU:, DRUŽSTEVNÍ ZÁVODY DRAŽICE – STROJÍRNA S.R.O., Miluše Kellerová, Dražice 69,, 294 71 Benátky nad Jizerou, Tel. 326 370 983. Pracoviště: Družstevní závody dražice - strojírna s r.o. [2], 294 71 Benátky nad Jizerou 1. Informace: Miluše Kellerová, +420 326 370 983,607 219 653.

Gastronomie - Gastronomie Pomocní kuchaři 14 000 Kč

Pomocní kuchaři Pomocní kuchaři. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Místo výkonu práce:, Českobratrské náměstí 122, 29301 Mladá Boleslav 1, , Prvotní kontakt: tel.: 606 345 519, , Praxe výhodou.. Pracoviště: Triumf mb, s. r. o. - pracoviště mb - hotel trumf, Českobratrské náměstí, č.p. 122, 293 01 Mladá Boleslav 1. Informace: Križancová, +420 606 345 519.

Administrativa - Administrativa Recepční 21 000 Kč

Recepční (kromě recepčních v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních) Recepční. Požadované vzdělání: úsv. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 21000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce:, Viničná č.p. 1343, Mladá Boleslav III, 293 01 Mladá Boleslav 1, , Prvotní kontakt: e-mail: office.barbora@seznam.cz, , NÁPLŇ PRÁCE: UBYTOVÁNÍ HOSTŮ, ADMINISTRATIVA, PRÁCE NA PC., , PODMÍNKA: ZNALOST AJ, NJ VÝHODOU, PRÁCE NA PC, FLEXIBILITA, SPOLEHLIVOST, TRESTNÍ BEZÚHONOST A ODPOVĚDNOST, PŘÍJEMNÉ VYSTUPOVÁNÍ., , Zaměstnanecké výhody: PŘÍSPĚVEK NA STRAVU.. Pracoviště: Grandezza hotels s.r.o. - hotel la romantica, Viničná, č.p. 1343, 293 01 Mladá Boleslav 1. Informace: Barbora Angelovová, .


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Íránská fanynka. Fotbalové MS Rusko 2018
12

Kráska z Íránu, Maroka nebo jihu Evropy? Vyberte nejhezčí fanynku skupiny B

Andrej Babiš a Čapí hnízdo.
13

Dotaci na Čapí hnízdo prý firma dobrovolně vrátí

Počet Středočechů vzrostl podle statistiků o 3421

Střední Čechy – Střední Čechy zůstávají nejlidnatějším krajem v rámci republiky. Nejnovější údaje Českého statistického úřadu za první kvartál letošního roku připomínají, že k 31. březnu měl kraj 1 356 216 obyvatel. Alespoň pokud jde o lidi, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu; ve skutečnosti je těch, kteří mají ve středních Čechách domov, více.

Koně z jámy hasiči dolovali skoro tři hodiny

Střední Čechy /FOTOGALERIE/ – Náročný zásah směřující k záchraně koně spadlého do jámy, při kterém zvířeti dokonce museli půjčit vlastní oblečení, zažívali ve středu dopoledne hasiči na Praze-západ. Před 17. hodinou byli přivoláni do chatové oblasti mezi obcemi Měchenice a Klínec, kam běžně používaná technika nemůže dojet.

Automobilka dosáhla dalšího rekordu

Mladá Boleslav – Škodovka jede naplno a slaví jeden úspěch za druhým. Aktuálně například osmé místo Jana Kopeckého s Fabií R5 z mistrovství světa na Sardinii nebo rekordní dodávky za minulý měsíc.

Hledání kešek se omezovat nemá, říká hráč z Nymburka

Nymburk – Smrt dvou lidí v pražském kanále při geocachingu vyvolala řadu reakcí. Někteří veřejní činitelé se dokonce vyjádřili v tom smyslu, že krabičky umístěné na podobně nepřístupných a rizikových místech by se měly v zájmu ochrany zdraví a lidských životů odstranit. S tím však zásadně nesouhlasí Richard z Nymburka, který je „kačerem“, jak si hráči této hry říkají, už pěknou řádku let.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT