Vystaveny budou jedinečné skvosty. K fotografiím a textům se však tentokrát dostanete také na internetových stránkách muzea či prostřednictvím takzvaných QR kódů.

Na co se můžeme těšit, nám přiblížil Filip Krásný.

Povězte mi, jaké nejzajímavější exponáty budou k vidění na výstavě? Budou všechny z našeho regionu?
Ano, jedná se o poklady nalezené výhradně na Mladoboleslavsku. Dokonce, ačkoliv jsme to tak cíleně nezamýšleli, jich je většina z okolí města. Nejčastěji se jedná o poklady, které ještě nebyly představeny veřejnosti. Ty nejčerstvější byly objeveny o letošních prázdninách, takže ještě nemají ani kompletní dokumentaci. Na své si určitě přijdou milovníci numismatiky – vystavíme poklad žida Meira, loňský Dušičkový poklad nalezený u Bělé pod Bezdězem, zlatou minci císaře Lea (dosud jediný nález této mince v Čechách). Představíme také poklad, o kterém ještě jistě bude slyšet, a to nález stříbrných denárů z konce roku 2011, který byl do země ukryt v roce 999. Jedná se o nejstarší české mince používané na našem území a cena jedné se pohybuje kolem 120 tisíc korun! Protože součástí pokladu bylo rovněž mincovní závaží, které nemá obdoby nejen v Čechách, ale ani ve střední Evropě, jedná se o naprostý unikát. Kromě mincovních a drobných zlatých pokladů budou vystaveny také tři poklady bronzové – dýka, sekeromlat nebo jedinečný poklad sestávající výhradně z hrotů šípů a oštěpů.

Na své si přijdou milovníci numismatiky

Dozví se návštěvníci výstavy také o tom, jak byl ten který poklad objeven?
Každý poklad má vlastně dva příběhy. Ten první se odehrává v minulosti a je pro nás vědecky důležitější. Je třeba si uvědomit, že nejčastěji za ním stojí nějaká osobní tragédie. Majitel si poklad ukryl k pozdějšímu vyzvednutí, a protože poklad zůstal v zemi, můžeme usuzovat, že majitele dostihla nejspíš smrt.  Ten druhý příběh pochází z dnešní doby a je spojen s nálezem. Ten bývá veselejší. Pro návštěvníky jsou jistě atraktivní oba. Do budoucna bych je rád zpracoval podrobněji a vydal v knižní podobě. Na výstavě se s nimi setkáte. Kromě toho jsme vyrobili raznici, s pomocí které si návštěvníci budou moci vyrazit na památku z hliníku český denár. Sběratelé si budou moci rovněž zakoupit kopie denárů ze stříbra ražené dobovými metodami, které jsou ale natolik věrné, že jsme je museli opatřit značkou, abychom zabránili případným nekalostem.

Hovoříme o pokladech. Jak je vlastně poklad terminologicky charakterizován?
Obecně je to soubor věcí, které byly v jednom okamžiku vloženy do země se záměrem uschování majetku nebo s náboženským významem. Tady narážíme na problém u pravěkých pokladů, v případě kterých si nejsme jisti, zda se jednalo o poklad či obětinu anebo zapomenutý předmět. U takových skalních puklin či pramenů, ze kterých nebylo v té době technicky možné předměty vyjmout, je to většinou jasné. Příkladem může být Boží voda, kde při čištění na konci 19. století nalezli bronzovou sekyru, zlaté spirály a předměty vložené z rituálních důvodů.

Společně s kolegou jste archeologové a zároveň nálezci Dušičkového pokladu. Stává se archeologům často, že nacházejí poklady?
Většině se to nikdy nepovede. Poklady nejčastěji nalézají  laici, náhodní nálezci. V minulosti k tomu docházelo při zemědělských pracích. Lidé měli blíž k hlíně a při jejím obdělávání na ně proto naráželi často.

Takže objev mincí v domě v Železné ulici, o kterém jste psal v dnešním díle seriálu na stránkách Boleslavského deníku, je vlastně ojedinělý?
Velká část pokladů pochází z měst. Nejčastěji se objevují ve sklepech, ale evidujeme také případ, kdy byl poklad nalezen v okapové rouře. Většina jich však pochází z venkovského prostředí. Například romantická představa, že spousta nálezů pochází z hradů, je mylná.

Poklady se objevují nejčastěji na polích a ve městech

Jsou na Mladoboleslavsku poklady, které ještě čekají na objevení?
Evidujeme zhruba padesátku nálezů. Přibližně jednou tolik je však pokladů, které někdo nalezl a ponechal si je. To je samozřejmě protiprávní, ale my už s tím nic nenaděláme. Snažíme se šířit osvětu, zdůrazňovat, jak důležité je nechat objevený poklad v zemi, protože jeho vyjmutím dochází ke ztrátě důležitých informací. Na výstavě se však dozvíte například i o 12 zlatých apoštolech, kteří zmizeli během hustistkých válek z Kláštera Hradiště nad Jizerou a dosud nebyli objeveni.

A má nálezce něco z toho, pokud poklad odevzdá?
Má právo na nálezné ve výši do 10 procent z ceny drahého kovu či 10 procent jeho kulturně-historické ceny. Zároveň bude s pokladem spojen jako nálezce. Kraj rovněž může nálezce ocenit za mimořádný občanský přístup.

Sledujete internetové aukce, zda na nich nedochází k prodeji nálezů, které patří do muzea?
Ano, dokonce jsme provozovatele serverů kontaktovali a na základě naší výzvy byla dražba stažena. Stává se ale také, že lidé draží předměty, které legální zakoupili v zahraničí, například ve Velké Británii či v Německu, kde to zákon umožňuje. V rámci české legislativy je toto jednání problematické. Z pohledu archeologie jako vědy je jakékoliv obchodování s artefakty nežádoucí.

V muzeu bude vystavena celá řada unikátů a cenných předmětů, nemáte strach ze zlodějů?
Obavy jistě máme, na výstavách tohoto druhu se už v jiných muzeích věci ztrácely. Prostor budou snímat kamery, posílíme personál, který bude na výstavu dohlížet, a pan ředitel zároveň jedná s policií, která by nás měla opakovaně navštěvovat.