Na nehodách se podepisují jednak nedisciplinovaní řidiči, ale také děti samotné. Ročně zaviní více než 800 nehod. V porovnání se světem jsou na tom hůře v Austrálii či USA, lépe pak ve Švédsku nebo Irsku. Dopravní problematice se věnujeme v našem dlouhodobém seriálu připravovaném ve spolupráci s experty. Dva z nich, Lukáš Hutta, manažer Asociace Záchranný kruh, a Roman Budský z Týmu dopravní bezpečnosti, dnes rozebírají právě aspekty bezpečnosti dětí v dopravě.

Lukáš Hutta, Záchranný kruh

Nedávno začal školní rok. Jak chránit děti na silnicích?
Chování dětí až do věku jedenácti let bývá nevyzpytatelné. Nejen s novopečenými školáčky je proto dobré v září opakovaně projít trasu z domu do školy. Za dne a po trase, kterou děti znají, potřebují dohled zhruba do sedmi let věku. Ovšem i malá změna nacvičené trasy je problém, zde pomáhá jen trvalá výchova.

Věnují rodiče této problematice dostatečnou pozornost?
Situace se skutečně zlepšuje. Nicméně stále je třeba mít na paměti, že malé děti nejsou zmenšenou kopií dospělých. Dospělý analyzuje více faktorů najednou. Děti naopak špatně odhadují vzdálenost i rychlost vozidel. Reagují dvakrát pomaleji než dospělí a často jednají i zkratkovitě, ne-adekvátně konkrétní situaci.

Reflektují dopravní výchovu 
i školní osnovy?
Myslím, že ne úplně. Vzdělávání je v tomto ohledu spíše nahodilé, často se mu věnují pedagogové bez zkušeností. Výuka se často vyčerpá návštěvou policisty ve škole v délce jedné vyučovací hodiny, případně návštěvou nějakého hřiště. Dle mého pohledu je jediným řešením zavedení samostatného předmětu.

Před čím je nutné varovat?
Kromě významného posílení role školy bychom měli silně apelovat i na rodiče, které bývají pro děti největším vzorem. Proto když 
s dětmi přecházejí na červenou a při jízdě autem se nepřipoutávají, případně jsou i jinak nedisciplinovaní, nemohou očekávat, že dítě bude jednat jinak.

Roman Budský, dopravní expert

Co můžete říct o vývoji dětské nehodovosti?
Od roku 1993 do 
konce loňského roku zemřelo při nehodách 751 dětí. Nejhorší situace byla v roce 1994, kdy zahynulo 75 našich nejmenších, naopak nejméně dětských obětí bylo v roce 2013, osm. 
V loňském roce zemřelo 18 dětí, nejvíce za posledních osm let. Dlouhodobě platí, že děti umírají nejčastěji jako pasažéři v osobních autech, dále jako chodci 
a na třetím místě jsou kola.

Které důvody vedou k nehodám nejčastěji?
V letech 2008-2015 zavinily děti celkem 3668 nehod jako chodci a 1994 jako cyklisté. Problémem je zejména velký počet těch, kteří se doposud neztotožnili s povinností nosit přilbu, ač to vyplývá ze zákona. Jde 
o jasný hazard.

O čem vypovídají zkušenosti 
s nošením reflexních prvků?
Děti mají být viditelné za všech okolností, tedy za tmy i za dne. Pestré oblečení dítě rozhodně zviditelní. Pestré fluorescenční barvy však za tmy ztrácejí výhodu, kde pomohou jen reflexní doplňky. Výzkumy prokazují, že po setmění je riziko dopravní nehody čtyřikrát vyšší než za dne. Podobně je tomu i s ohrožením chodců.

A používají Češi pro své děti při jízdě autosedačky?
Téměř pětina dětských pasažérů usmrcených v letech 2012-2015 nebyla řádně připoutána. Situace se však zlepšuje, motoristé už vědí, že používání sedaček není radno podceňovat. Děti, které nejsou přepravovány 
podle předpisů, čelí při nehodě sedminásobně vyššímu riziku úmrtí.

Nebezpečné jsou sjezdy z D10 i silnice I/38

Mladá Boleslav – Nebezpečných a rizikových úseků na Mladoboleslavsku je hned několik. Boleslavský deník oslovil řidiče, kteří za volantem svých vozidel stráví převážnou část dne, a tak mají region z tohoto hlediska zmapovaný.

Sedmatřicetiletý Martin Kocourek, který pracuje v dopravní službě, jež po Mladoboleslavsku rozváží balíky, vidí jako jednoznačně nejrizikovější komunikaci I/38 z České Lípy na Mladou Boleslav. Navíc nedaleko Vazačky před riskantní jízdou řidiče varuje cedule s nápisem Úsek častých dopravních nehod a snížená rychlost.

„Silnice sama o sobě je bezpečná. Myslím si, že problém je hlavně v tom, že v některé části je rovná a široká, v jiném úseku zase úzká a klikatá. Navíc na této komunikaci často potkáte nákladní auta, což řidiče často svádí k sešlápnutí plynu i v úsecích, kde je mnohdy plná čára," řekl Martin Kocourek, který denně najede kolem tří set kilometrů.

Shodou náhod to bude za pár dnů přesně rok, co mezi Bělou pod Bezdězem a Hlínovištěm došlo k tragické nehodě. Při čelní srážce nákladního vozidla s osobním tehdy zemřeli dva muži.

Podobný charakter jako silnice I/38 má podle Miroslava Vaňouska, šoféra náklaďáku, také komunikace I/16 na Jičín. „Tady dodržuje předepsanou rychlost jen málokdo. Úsek je rovný a takřka přehledný. Nicméně vede přes řadu obcí, kde se musí jezdit padesát, v některých částech sedmdesát, aby mohli najet řidiči z vedlejších silnic. Ve špičce je to téměř nemožné," hodnotí Miroslav Vaňousek. I tato silnice je poznamenaná tragickou nehodou. V polovině srpna se mezi obcemi Obrubce a Martinovice střetla čtyři vozidla, řidič dodávky karambol nepřežil.

Neméně riskantní je sjezd z dálnice D10 v Bezděčíně ve směru na Mělník a Nymburk, případně nájezd na D10 v Nepřevázce. Také zde vyhaslo několik životů.