Pověsti o tajné únikové chodbě, měřící asi šest až osm kilometrů, se v Bělé tradují už od středověku, kdy bylo město založeno. Existenci starobylé chodby však dosud nikdo neprokázal. Ovšem mezi místními kolují o chodbě zajímavé pověsti. Faktem však například je, že Bedřich Smetana podle této chodby napsal sedmou ze svých devíti oper, Tajemství. Jak jsme se dozvěděli od  pracovníka Městských kulturních zařízeních v Bělé, námět opery o legendární chodbě a údajném pokladu, který v ní měl být ukryt, se zrodil z vyprávění rodačky z Bělé Elišky Lauermannové.

„Ta v Praze sdílela společný byt se spisovatelkou Eliškou Krásnohorskou. Právě Krásnohorská pak na motivy této legendy napsala pro Smetanu na objednávku libreto k opeře Tajemství," uvedl správce sbírek zámecké expozice v Bělé pod Bezdězem Josef Müller, se kterým jsme si o údajné podzemní chodbě povídali. Jisté je v současné době pouze to, že se existence chodby sice nikdy nepotvrdila, ale i dnes existuje spousta indicií k tomu, že nějaká podzemní cesta z bodu A do bodu B by tudy vést mohla.

„Když se například rekonstruovalo bělské náměstí, prováděly se geofyzikální průzkumy. Přišlo se asi na dvě až tři anomálie v podzemí kolem náměstí.  Je to takový neinvazivní způsob, jak zjistit, co se v podzemí nachází. Ono většinou každé město mělo jakýsi systém propojených sklepů pod svým náměstím. Pro příklad uveďme třeba Tábor. Tam je to navíc v žule, my tu máme pískovec, o to by to mohlo být snazší," domnívá se Josef Müller.

Pokud by tedy pod Bělou a dál, směrem k hradu Bezděz, nějaká chodba skutečně existovala, tak by s největší pravděpodobností ústila někde na zámku. Pokud by chodba skutečně existovala, za jak dlouho by dle odhadu odborníka mohla vzniknout? „Domnívám se, že se to nikdy v takových úvahách nepohybovalo. Pravdou ale je, že když se nám propadla podlaha na zámku, odhalila se určitá část podzemí," vypráví správce místních sbírek s touhou v hlase, aby se mýtus stal skutečností.

Sbírky se nacházejí v místech, kde na zámku aktuálně probíhají opravy a poté tu vznikne infocentrum. O chodbě dokonce přijela točit dokument Česká televize. Nabízelo se totiž také propojení s Bedřichem Smetanou a jeho již zmíněnou operou  Tajemství. „Sklepení tehdy obnažili archeologové, nám to nepřísluší. Ukázalo se, že tohle sklepení bylo zasypané asi 150 let. Vypadá to ale, že v těchto místech se nacházela jakási tehdejší velká lednice," vysvětlil Müller.

Další průzkum samozřejmě probíhal i v mýtem opředeném domě číslo 27. Gotický dům, tedy spíše jeho základy, ukázal také přítomnost sklepení. Podél celého plotu kolem domu je pak patrná další anomálie, jakási puklina. „Může to být pozůstatek podzemní chodby, ale může jít i pouze o přírodní anomálii. Podloží je v Bělé i kolem ní pískovcové, a pískovec přirozeně puká,"  vysvětlil správce a dodal, že pokud se existence podzemní chodby někdy skutečně prokáže, bude to bomba.

Na tom se shodl i s Petrem Matouškem, ředitelem zdejších Městských kulturních zařízení. Pánové také prozradili, že plánovité zkoumání, které by jednoznačně potvrdilo či vyvrátilo podzemní chodbu, potažmo její délku a směr, se zatím nekoná. Jedním z důvodů je to, že náklady na takový průzkum, by byly astronomické. Na stranu druhou by to jistě pověsti Bělé pod Bezdězem pomohlo, protože chodba či její část by se mohla stát vyhledávaným turistickým místem. To by pak Bělé zbylo už „jen" to Tajemství s velkým T. To s malým by bylo navždy odtajněno.

Skutečnost

V úvahu přichází geologický průzkum, který by hodně pomohl. „Odhaduji ho na takových třicet tisíc korun. To zase tolik nákladné není," prozradil relativně nízkou částku správce zámeckých sbírek Josef Müller. Tento průzkum by byl ale pouze základním kamenem na cestě k pravdě. V rámci úspor by bylo ideální sondáž provádět v rámci opravy komunikací a podobně.

V místě, kde se v Bělé pod Bezdězem nachází současná prodejna zeleniny, bylo prý snad jedno z nejstarších sklepení ve městě. To je ale už dávno zasypané, nyní se tam nachází parkoviště.

O možné chodbě na hrad Bezděz si vyprávěli také letci. Právě vojenští piloti tvrdili, že když přelétávali nad Bělou na jaře, tedy v době, kdy tál sníh, viděli přímku, která vedla od hradu Bezděz k městu Bělá. A ta prý roztávala mnohem  rychleji, než okolní sníh na loukách, polích a přilehlých cestách.

Syn bývalého ředitele školy v Bělé, pana Popra, prý vyprávěl, že právě on vycházel z pověstného domu s číslem popisným 27 až ke kapličce, která se nachází za městem. Mezitím ale byla postavena spousta dalších domů. Pokud tedy nějaká chodba byla, výstavba či rekonstrukce jednotlivých objektů to mohla přerušit. O to těžší by tak bylo dnešní bádání.

Ze starých pramenů - Někteří věří, že chodba byla…

Pověst o podzemním průchodu z Bělé na Bezděz vznikla již za krále Václava IV. Jeho bratr Zikmund chtěl  v zemi panovat, a proto jej zajal.
Na jeho obranu vystoupil moravský markrabí Prokop, který se usadil na Bezdězu. Zikmund tehdy vytáhl se svým vojskem ke hradu a chtěl jej dobít. Po marném obléhání hradu se mu to však nepodařilo, a tak se rozhodl, že všechny, kteří na hradě byli, nechá vyhladovět.

Střežil každou možnou cestu, která na hrad vedla. Obyvatelé hradu ale měli stále co jíst a stále co pít. Na důkaz toho, že to tak je, prý byl spuštěn z hradu dolů do nepřátelského tábora čerstvě zabitý vepř, v jehož útrobách byl zašitý hrách a také dopis, ve kterém se obyvatelé hradu Zikmundovi vysmívali. Od té doby se mezi lidmi vypravuje pověst, že z Bělé na hrad Bezděz vede tajný podzemní průchod, a to z domu číslo 27, který se dodnes nachází na bělském náměstí. Tam je skutečně prastaré sklepení se zazděným vchodem. A kdo kdy o tajné chodbě psal?

Poslední bezdězský převor

Ve své Růži stolisté z roku 1766 se zmiňuje o průchodu a praví, že: „Posaváde v městě Bělé, v domě pana Adama Slavíka jest sklep hluboký, dlouhý, klenutý, ale zasunutý a ten pravějí má býti průchodem předřečený."

Schala

Ten zase ve své knize hovoří takto: „Znamenitý jest ve Bělé podzemní průchod, který z města až na vrch Bezděz se rozprostírá, však nyní již na mnohých místech probořen a neschůdným učiněn jest."

Objasnění chodby se možná blíží…

Městská kulturní zařízení v Bělé pod Bezdězem oslovila architektka Viletová, která již delší dobu pracuje na ochraně zdejších starých domů. Architektka chce zkusit napasovat sklepy starých domů na suterény. Ukázalo by to alespoň přibližně, jak  spolu domy a sklepy souvisí.  To, jak by se to zobrazilo na mapě, by mohlo mnohé naznačit. Zmapování by se mělo uskutečnit už během následujících dvou měsíců.