Poprvé firma PDI prezentovala svůj záměr před zastupiteli města a veřejností v říjnu. Do té doby panovalo kolem projektu mnoho fám, mimo jiné i to, že má jít o spalovnu.

Teď jsou však karty na stole rozdány jasně. Městští politici i veřejnost už ví, o co jde. A zástupcům firmy nezbývá, než čekat na jejich stanovisko. Jenže čas se jim neskutečně krátí…

„Doufáme, že touto naší prezentací ukončíme etapu zmatků, nejasností, dohadů a mýtů,“ uvedl na začátku prezentace v Kosmonosích jednatel společnosti PDI Grischa Kahlen.

Jaké zásadní informace prezentace firmy přinesla? Vysvětlila technologii, dopravní zatížení i to, co by měla bioelektrárna regionu přinést.
Nejvíce lidem vadí nárůst dopravy v okolí bioelektrárny. „Říkám tomuto projektu jednoznačné ne. Hluk z dálnice slyším až domů, takže nestojím o další nárůst dopravy,“ uvedla po prezentaci například Marie Dufková z Mladé Boleslavi.

Kahlen však argumentuje, že nárůst dopravy bude zanedbatelný. „Bioelektrárna bude znamenat nárůst dopravy o padesát nákladních aut denně. V porovnání s osmi tisíci nákladních aut do Škodovky a dvaadvaceti tisíci automobilů, které denně projedou po komunikaci mezi Kosmonosy a Mladou Boleslaví, je to naprosto zanedbatelné,“ tvrdí jednatel.

Lidé se dále zajímali, co areál přinese lidem, tedy kromě plánovaného akvaparku. Ten je totiž podle mnohých lidí v tomto místě nesmysl. „Byť vypadá akvapark krásně, já bych si k němu na lehátko nelehl. V blízkosti dálnice, uprostřed průmyslové zóny, kde bude hluk, prach a zplodiny, je podle mě akvapark nesmysl,“ prohlásil po prezentaci jeden z obyvatel Kosmonos.

Kahlen naznačil, že akvapark je pouze návrh, jak využít zbytkové teplo vznikající při procesu výroby elektrické energie. „Místo akvaparku je možný například skleník s tropickou zahradou,“ řekl.

Odpověď na otázku, co areál městu Kosmonosy a jeho občanům přinese, přítomné příliš neuspokojila. „Upřímně – lidem nepřineseme asi nic,“ řekl Kahlen. „Přineseme unikátní moderní technologii, která ukáže, že i průmyslové město může postavit něco, co je trochu futuristické v oblasti moderních používaných technologií,“ dodal. Pracovními místy se v mladoboleslavském regionu jednatel Kahlen rozhodl neargumentovat, ač by bioelektrárna přinesla zhruba 36 nových míst, zhruba stejný počet lidí by pak zaměstnal přilehlý akvapark.

Pozici bioelektrárny se ještě pokusil vylepšit další zástupce firmy PDI, Bohumil Bílek. „Půjde o unikátní záležitost, která přitáhne lidi. Bioelektrárna zvýší úroveň regionu. Rozšíří obchodní aktivity. Takzvané zelené palivo pro biolektrárnu bude muset někdo pěstovat a my ho budeme vykupovat,“ zdůraznil Bílek.

Mnozí lidé jsou přesto stále neoblomní a říkají: „To mají být pro nás pozitiva? Budeme jen a jen trpět nárůstem dopravy!“ Jiní zase argumentují. „Postavte si to někde jinde a my se na to přijedeme podívat!“

Co se bude dále kolem bioelektrárny dít a zda zastupitelé rozhodnou zakomponovat tento záměr do územního plánu – to vše a mnohem více by mohlo napovědět už příští veřejné zasedání zastupitelů města Kosmonosy.

 

technologie bioelektrárny tak, jak ji představil jednatel firmy PDI

Jde o technologii vysokoteplotního zplynování. Použít lze pouze takzvanou zelenou biomasu, tedy například rychlerostoucí dřeviny, zemědělské plodiny, odpadní zemědělské plodiny jako například slámu, dřevní štěpku a podobně. Jde o princip konverze. Nedochází k hoření, což je základní rozdíl oproti spalovně. Biomasa putuje do reaktoru, kde je konfrontována s teplotou až pět tisíc stupňů Celsia. Při tak vysoké teplotě se veškerá hmota přemění v syntézní plyn, tedy v chemickou surovinu. Tato surovina se použije jako palivo pro výrobu elektrické energie. Syntézní plyn se skládá z vodíku a kysličníku uhelnatého, má tedy podobné složení jako kdysi používaný svítiplyn. Jde tedy o uzavřený proces, při němž není potřeba žádný komín. Jediné emise způsobuje plynová turbína, jsou však nižší, než kdyby se v této turbíně pálily zemní plyny. Při této technologii nevznikají dioxiny ani jiné nebezpečné látky. Vzniká pouze láva (struska). Po celém procesu tedy zůstane ze vstupní hmoty jen pět procent strusky podobné kameni, která je vhodná například jako stavební materiál a která bude z bioelektrárny postupně odvážena.

Co na projekt říkají představitelé města?

Miroslav Štěpánek, zastupitel (ČSSD):
Jsem proti. Nezpochybňuji technologii, ale nelíbí se mi nárůst dopravy spojený s tímto projektem. Tento projekt bych raději viděl někde, kde bude lepší návaznost na železnici a kde nepřinese takové dopravní komplikace jako tady. Za další, nejsem pro to, aby se ve velkém pěstovala biomasa jen za účelem spalování. Sám ministr Bursík řekl, že kvalita půdy se tím zhoršuje. Jako palivo bych viděl například výpalky z výroby biolíhu.

Josef Svárovský, zastupitel (KSČM):
Osobně bych se přikláněl spíš pro bioelektrárnu. Dvě věci mě na něm ale trápí. Za prvé je to doprava. Sjezd z dálnice do Kosmonos by bylo potřeba upravit. Za druhé se obávám, aby zemědělci nezačali pěstovat na svých polích pouze palivo pro elektrárnu, místo toho, aby pěstovali obilí pro potravinové účely. Jako palivo bych proto raději viděl jen zbytky a odpad.

Václav Petříček, zastupitel (SZ):
Jsem proti ze tří důvodů. Za prvé není možné do konce roku, jak firma požaduje, stihnout proces změny územního plánu. Za druhé, firma podle mých informací nesplnila podmínky při demolici zalužanského statku. A za třetí, ačkoliv prezentace byla líbivá, plánovaný akvapark by uprostřed průmyslové zóny neměl zdaleka takové kvality, jak to firma prezentuje. Obávám se, že kromě 36 pracovních míst by projekt nepřinesl nic, co by bylo smysluplné pro rozvoj města Kosmonosy.

Zdeňka Procházková, místostarostka (ODS):
V současné době jsem proti, protože mi zatím nejsou jasné některé detaily projektu bioelektrárny. Mluvilo se o oblasti zhruba čtyřiceti kilometrů, ze které by se vozilo palivo. Obávám se, že elektrárna by byla více „hladová“, takže „krmení“ z tohoto území by jí nestačilo. Akvapark v době, kdy Mladá Boleslav jej rovněž připravuje, mi také nepřipadá vhodný. V projektu nevidím téměř žádné výhody pro město.