„Aktuálně běží správní řízení, v rámci kterého se k návrhu na prohlášení vyjadřují dotčené strany. Město pochopitelně stále žádá přerušení tohoto řízení a odmítá návrh Národního památkového ústavu,“ konstatuje Marek. Právě Národní památkový ústav vloni v červenci návrh na prohlášení stavby, dokončené v roce 1972, podal.  

Návrh podpořili i četní odborníci z řad architektů a dokonce i Český národní komitét ICOMOS, společnost, která se zabývá ochranou památek na mezinárodní úrovni. Dům kultury je od té doby zařazen do katalogu památek a město se k němu musí chovat stejně, jako by již památkou prohlášen byl. Každou změnu je tak nutné konzultovat s památkáři.

„Nic nového zatím v Domě kultury neplánujeme. Počkáme, jak to všechno dopadne. Jisté už ale je, že peníze, které jsme měli z rozpočtu na letošní rok vyčleněny na zpracování projektové dokumentace, využijeme na něco jiného,“ komentuje současnou situaci primátorův náměstek Daniel Marek.

Diskuze o oprávněnosti návrhu prohlášení probíhají již řadu měsíců, záměry magistrátu to však nijak nezměnilo. Vedení města se drží původní koncepce, která počítá například s instalací točitého schodiště do foyeru před velkým sálem nebo přístavbou skleněného vestibulu u vstupu do divadelního sálu. V případě, že se objekt stane památkou, počítá s tím, že projekt rekonstrukce letí do koše. 

Jak už Boleslavský deník v minulosti informoval, návrh na prohlášení dělí odbornou veřejnost na dva tábory – na nadšené příznivce této snahy, kteří argumentují skutečností, že boleslavský DK skutečně disponuje jedinečnými architektonickými prvky a je kvalitním představitelem socialistické architektury, a na ty, kteří o tom přesvědčeni nejsou a říkají, že prohlašovat za památky budovy ze 70. let je ještě příliš brzy. Obyvatelé Mladé Boleslavi se vyslovují spíše proti prohlášení, zároveň však požadují citlivou rekonstrukci.

„Po každém období dějin by měly zůstávat památky, které to období charakterizují. Po funkcionalismu zůstaly školy, technické budovy a vily střední třídy, po reálném socialismu tu můžou zůstat betonová monstra,“ míní Martin Horák. „Kulturák je krabice, kterou ale někdo uvnitř vyplnil na tu dobu kvalitními věcmi. Jsou tam různé detaily, které mají architektonickou úroveň a ve své době se jednalo o velmi dobře řešenou budovu. To, že dnes již nevyhovuje, se zkrátka stává. Citlivá rekonstrukce by měla zajistit to, že ty cenné detaily zůstanou, ale zároveň se tam dá nová technika, zlepší se střecha a statika a budou tam nové technologie,“ říká Daniel Schubert.  

„Město, jako je Boleslav, by si zasloužilo reprezentativnější kulturní dům než tento panelový skvost,“ dodává Jan Mrázek.

Ministerští úředníci absolvovali další osobní návštěvu přímo v Domě kultury minulý týden. Jestli rozhodnou v řádu měsíců či let, však vůbec není jisté. Signály jsou stejně rozporuplné, jako názory veřejnosti na návrh prohlášení památkou.