V jeho zdech se drží chlad, ať je léto nebo zima. Koncerty, výstavy i slavnostní vyřazení maturantů tam však mají jedinečnou atmosféru. Nejen díky bezmála pět století dlouhé historii, ale také díky citlivé rekonstrukci, která probíhala v posledních měsících.

Průčelí Sboru českých bratří se zahalilo do ochranných sítí lešení už v září. Obnově fasády však předcházel detailní restaurátorský průzkum vnějšího pláště budovy z 16. století, jehož závěry potvrdily špatný stav, kterého si ostatně všímali už dříve i kolemjdoucí.

„Uskutečnila se plánovaná oprava fasády a kamenného soklu. V roce 2016 se také stihlo opravit severozápadní průčelí budovy s hlavním vstupem," potvrdila mluvčí boleslavského magistrátu Hana Kopalová. Koncem loňského listopadu však opravy odhalením části stavby, která je nejvíce na očích, zdaleka neskončily. Pokračovat mají na jaře.

Sbor čeká ještě nátěr obou pilířů v rozích stavby a další práce na fasádě. Na jaře dojde i na zvelebení chodníku vedoucího z Českobratrského náměstí do budovy a na obnovu přilehlého oplocení. Také okolní zeleň bude upravena tak, aby v budou-cnu například větve stromů fasádu nepoškozovaly.

„Určitě mě to těší. Letos budu maturovat, a když všechno půjde, jak má, čeká mě tady v červnu slavnostní vyřazení. Takže je fajn, že odtud budeme mít pěkné fotky," pochvaluje si osmnáctiletý Martin, student gymnázia.

Sbor českých bratří

Patří k nejstarším renesančním pseudobazilikám vybudovaným mimo Itálii. Jeho autorem je italský architekt Matteo Borgorelli, obyvatelům Mladé Boleslavi známý rovněž jako autor staré boleslavské radnice. Základní kámen objektu byl položen patrně už v roce 1544, sbor byl otevřen na Velikonoce o deset let později. V době jeho výstavby patřila Mladá Boleslav k centru Jednoty bratrské, po smrti posledního člena rodu Krajířů z Krajku, za jejichž vlády sbor vznikl, byla však modlitebna uzavřena a svému účelu sloužila už pouze krátce začátkem 17. století v období mezi Rudolfovým majestátem a bitvou na Bílé hoře. Po porážce stavovského povstání se ve zdech bratrského shromaždiště scházeli katolíci. Později sbor sloužil jako vojenské skladiště i muzeum.