Petr Mašek odletěl do Jordánska už minulý týden, a nyní se poprvé přihlásil Boleslavskému deníku pomocí satelitního telefonu. A hned první zpráva byla typicky „maškovská", v posledních letech měl totiž známý horolezec na výpravách smůlu – jednou to bylo ukradené vybavení, jindy tak příšerné počasí, že ho ani místní nepamatovali.

„Uletělo nám v Istanbulu letadlo," hlásí Petr. „Ale nebyla to naše vina, doteď vlastně nechápu, jak je to možné, měli jsme na letence jasně napsaný čas, kdy se máme dostavit k letadlu, ten jsme dodrželi – a už jsme jen viděli, jak naše letadlo startuje a mizí v mracích. Úplně jasně nám nikdo nevysvětlil, jak je to možné,  tak jsme nad tím mávli rukou, v Turecku je nejspíš možné ledacos," říká pobaveně.

Nečekaný den volna ale nebyl velký problém, letenky na druhý den už byly v pořádku, a ve středu tak šťastně dorazili do jordánské oblastí Vádí Rum, která bude po tři týdny místem jejich pobytu.

„Na letišti na nás čekal náš průvodce Ali. Vláďa Hlaváč, který tu je se mnou, už ho zná z minula, a musím říct, že je opravdu skvělý. Pronajal nám svůj dům a spolu se svou ženou šel bydlet jinam," líčí Petr Mašek.

Do Jordánska se ale samozřejmě vydali především zdolávat skály. Pohoří, v němž se nacházejí, patří mezi nejkrásnější na světě.

„Jsou to vlastně pískovcové hory na žulovém podloží, něco takového jinde neuvidíte. Super je i to, že lezců tady není tolik, takže je to takové adrenalinovější," popisuje horolezec.

Jen co se trošku aklimatizovali, dali si první výstup. „Nejdřív jsme si dali takový lehčí, kde ta první půlka byla spíš na rozkoukání, i když v té druhé už jsme měli šanci zjistit, co nás čeká." Jen co si skály „osahali", vydali se na další výstup, tentokrát už složitější. „Vylezli jsme takzvanou Black Magic, to už bylo o dost komplikovanější. Jinak jsme tu také limitováni tím, že kolem šesté večer už je tma, a to bychom měli být dole. Zatím se nám to daří, ale samozřejmě máme i potřebné vybavení, pokud bychom zůstali na stěně za tmy," vysvětluje Petr Mašek.

Pochvaluje si také počasí, které v oblasti vládne. „Je tu líp, než jsme čekali, v průměru o pět stupňů chladněji, než co tu zažil Vláďa loni. Přes den je to nějakých 20 až 25 stupňů, v noci okolo patnácti."

V těchto dnech očekávají přílet druhé poloviny výpravy, dorazí za nimi boleslavští kolegové David Svárovský a Jan Koska. „Kluci by měli přijet dnes nebo zítra, a my se těšíme i na to, že nám dovezou další repelenty. Komáři nás tu dost zlobí," uzavírá Petr.